Výrobu čipů ohrozí nedostatek vody
Polovodiče jsou základními stavebními kameny čipů, které najdeme v nejšpičkovější elektronice, v mobilech, letadlech, nových autech, ale také třeba v zubním kartáčku nebo moderní žárovce. Pro výrobu polovodičů je však zapotřebí hodně vody. A světová místa výroby jsou zrovna v oblastech, kde vody ubývá.
Jako polovodiče slouží prvky křemík, germanium a selen, sloučeniny arsenid galia (GaAs), sulfid olovnatý (PbS) a další. Jejich elektrická vodivost závisí na okolních podmínkách (elektrickém proudu, teple, světle), jež se dají cíleně měnit, což pak umožňuje řízené fungování elektronické součástky, která je obsahuje.
V posledních letech se ukazuje, že polovodičové čipy nemusí být v Evropě snadno k mání. Pandemie covidu-19 výrazně zkomplikovala výrobu čipů v Asii, odkud pochází drtivá většina světové produkce, a jejich následnou dopravu k nám.
K tomu mezi Čínou a USA probíhá závod o technologickou převahu ve světě. Spojené státy Číně omezují přístup ke klíčovým technologiím i v oboru polovodičů a je otázka, jaký vliv to bude mít na dodávky do Evropy.
Plných 90 procent světové produkce čipů pochází z Tchaj-wanu, kde teď výrobu s vysokou pravděpodobností narušilo zemětřesení z minulých dnů.
Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.
Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu
Zprávy z firem
Sucho vadí technologickému průmyslu
A aby toho nebylo málo, přibývá i varování, že výrobu polovodičů ohrozí nedostatek vody, který se při současné změně klimatu projevuje stále výrazněji. Klimatickou změnu provázenou nedostatkem vody považuje za rizikový faktor například nedávná studie americké ratingové agentury S&P Global Ratings (dříve Standard & Poor’s).
Při výrobě polovodičů je totiž zapotřebí hodně vody – k odstranění nečistot z materiálu, který musí být při výrobě extrémně čistý, k oxidaci, která na povrchu polovodiče vytváří ochrannou vrstvu, i při dalších úpravách, při nichž se voda často používá jako rozpouštědlo pro používané chemikálie.
Na již zmíněném Tchaj-wanu využije typický výrobní závod na polovodiče 8 až 16 milionů litrů velmi čisté vody denně. To je, velmi zhruba, desetina denní spotřeby celé Prahy.
Výrazné sucho na Tchaj-wanu zažívají od roku 2021 a stává se, že zemědělci dostávají zaplaceno, aby nechali svá pole ležet ladem, nezavlažovali je a nechali takto ušetřenou vodu průmyslu, upozorňuje kanadský profesor Josh Lepawsky z Newfoundlandské univerzity.
Česko má šanci se výrazně prosadit v polovodičovém průmyslu, tedy ve vývoji a výrobě čipů i navazujících oborech. „Je to příležitost, která se objeví jednou za století,“ tvrdí v rozhovoru pro Export.cz investor a podnikatel Jiří Hlavenka.
Jiří Hlavenka: Technická tradice a vzdělání dává Česku šanci prosadit se ve výrobě čipů
Leaders
Rizikové oblasti
Profesor Lepawsky současně vypočítává, že 40 procent současných světových továren na výrobu polovodičů je na územích, na nichž se od roku 2030 očekává vysoké riziko nedostatku vody. Obdobně na tom jsou i továrny, které jsou nyní ve výstavbě nebo jejichž stavba byla teprve ohlášena.
A to neplatí jen v Asii, ale globálně, tvrdí profesor Lepawsky. Například ve Spojených státech si americká společnost Intel, tchajwanská Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), jež globálně vede ve výrobě pokročilých polovodičů, a jihokorejský Samsung vybraly pro stavbu svých nových továren na polovodiče jihozápad USA. Tedy oblast, kde od roku 1994 je oficiálně sucho. Nejvýznamnější řeka protékající oblastí je Colorado, v jejímž povodí byl nedostatek vody vyhlášen v roce 2021.
Josh Lepawsky dodává, že v Evropě situace s vodou pro průmysl není o moc lepší.
Postavené nebo rozestavené výrobní závody už samozřejmě nikdo nikam nepřemístí. Zřejmě nezbude než začít hledat možnosti efektivnějšího využití vody a její další recyklace. A také přemýšlet, jestli příští výrobní podniky neumístit na vhodnější místa.
Evropa se děsí zaostávání v polovodičovém průmyslu a Brusel vyhlásil cíl, podle něhož má Evropská unie dosáhnout 20procentního podílu ve výrobě čipů do roku 2030. Jak už to s evropskými cíli bývá, doprovází je silná skepse. Ve skutečnosti jsou ale továrny na čipy jen jednou ze součástí polovodičového oboru. Evropa má v rámci dodavatelského řetězce čipů silná místa a týká se to i Česka. Na udržení a posílení těchto svých předností by Evropané měli sázet především, píše v analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Závody ve výrobě čipů. Mezi Evropany drží i Češi své žolíky
Money
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
