Vědci pokročili ve vývoji empatického robota
Robot vyvinutý výzkumníky na Kolumbijské univerzitě v New Yorku dokáže předem rozpoznat, že se chystáte usmát, a zareaguje tak rychle, že se usmíváte současně. Čistě kuriozita? Vůbec ne. Tahle vlastnost se bude hodit robotu, který v prodejně nahradí lidského prodavače, ale i robotickému opatrovníkovi, jenž se dokáže postarat o starého či nemocného člověka, pro něhož se lidský pečovatel nenajde.
Robot dostal jméno Emo a je to – zatím – jenom hlava na podstavci. Obličejem podobným masce připomíná filmového zlosyna Fantomase, ovšem s tím podstatným rozdílem, že tvář není nehybná. Má výrazná ústa, která se umějí usmát. A to v pravý čas.
V očních bulvách má kamery s vysokým rozlišením a v sobě software, který vyhodnocuje tvář člověka, na něhož se robotická hlava dívá. Software dokáže rozpoznat, že se člověk chystá usmát, a to o vteřinu (úplně přesně o 839 milisekund) dřív, než se na lidském obličeji začne objevovat úsměv.
Na poznatek okamžitě reaguje 26 samostatných motorků, které ovládají pružnou plastovou „kůži“ obličeje. Na ní se ihned rovněž vytvoří úsměv, a to souběžně s tím lidským. Roboty, kteří reagují chvíli poté, co se člověk usmál, tu už máme. Tento však reaguje v tentýž okamžik. Dá se tedy považovat za „chápavějšího“ společníka.
Výzkumníci z Kolumbijské univerzity svůj postup popsali v odborném časopise Science Robotics. Mimochodem, mezi sedmi podepsanými autory je pět jmen čínských, což opět ukazuje, jak se čínští vědci dostávají do popředí výzkumu moderních technologií.
Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.
Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu
Zprávy z firem
Pomohla umělá inteligence
Robot Emo využívá umělou inteligenci podloženou dvěma neuronovými sítěmi (napodobující fungování lidského mozku). Jedna hodnotí lidskou tvář a předpovídá její výraz, druhá vymýšlí, jak vytvářet výrazy na „obličeji“ robota.
První síť byla vycvičena na videích lidí na sociální síti YouTube, zatímco druhá síť se trénovala tak, že robot sám sebe sledoval, jak se tváří na živém kamerovém přenosu. Naučil se, jak bude jeho obličej vypadat, když bude používat motorky pohybující umělými „svaly“. Asi jako když si člověk před zrcadlem nacvičí, jak to působí, když se nějakým způsobem usmívá, a pak to používá, i když se nevidí.
Hlavní témata lednového čísla odborného měsíčníku Science Robotics připomínají obsah sci-fi knížky. Roboty se v nich vyskytují v poněkud neobvyklých rolích. Ale nastiňují, co všechno se v tomto oboru dá čekat a uplatnit v praxi.
Co je nového v robotice? Robot běhá jako pes, staví vesmírnou konstrukci a roste jako liána
Enjoy
Důvěryhodnější stroj
Jaký to má smysl? Za prvé čistě vědecký: výzkumníci prověří možnosti umělé inteligence. Ale za druhé a hlavně vědci doufají, že takto vylepší komunikaci mezi roboty a lidmi.
Umělá inteligence už dala robotům schopnost rozumět lidské řeči a smysluplně odpovídat na otázky. Jenomže stroje stále nedokážou napodobit složité neverbální signály provázející lidskou konverzaci, jako jsou pohyby těla a také úsměv, který není strnulý, ale reaguje na konkrétní situace. Do budoucna nepůjde jenom o to, aby se robot včas usmál, ale hlavně o to, aby celou svou mimikou a „neúčelnými“ pohyby při konverzaci realisticky reagoval na to, co lidé říkají.
Takové roboty vhodné pro přesvědčivou komunikaci s lidmi byznys potřebuje. Třeba jako budoucí recepční u vchodu do budovy. Nebo jako prodavače v obchodech, kam zajdeme, pokud se budeme chtít poradit s odborníkem a ne pouze objednávat zboží podle obrázku na internetu. Zatím to stále ještě levněji zvládnou opravdoví lidé, ale za čas už pravděpodobně budou pro tuto práci stroje výhodnější.
Uštvaní pošťáci a pracovníci doručovacích firem si teď konečně vydechnou – objednané dárky k Vánocům už byly doručeny, asi ještě zbývá dovézt nějaké opožděné zásilky a bude možné si i chvíli sednout. V příštích letech by však mohl tento vánoční rituál vypadat jinak: dárky mohou přivážet roboty.
Konec uštvaných pošťáků a doručovacích firem? Vánoční dárky mohou už brzy rozvážet roboty
Zprávy z firem
Přijatelný pečovatel ve stáří
Ale poptávka po robotech schopných dobře spolupracovat s lidmi narůstá i v oblasti, kde bychom to snad ani nechtěli. V péči o nemocné či staré lidi.
Lidský život se prodlužuje, což je docela fajn, ale bohužel také o léta, kdy už nejsme úplně zdraví a soběstační, takže potřebujeme pomoc pečovatele. Ovšem pečovatelů není dost ani teď, natož v budoucnu, kdy starších osob ještě přibude.
Řešením by tedy mohlo být, že o starší lidi budou pečovat robotické systémy. O tom se hodně mluví zejména v Japonsku, v němž se sešly potřebné podmínky. Jednak v Japonsku stále klesá porodnost, ale prodlužuje se doba dožití. Země má – po malinkatém a specifickém Monaku – druhý nejvyšší podíl obyvatel starších 65 let ve světě. Současně je však Japonsko na dostatečné technologické výši, aby dokázalo vyvinout a zavést do praxe humanoidní (lidem podobné) roboty pečující o staré osoby.
Podle aktuálních představ by takoví roboti mohli seniorům nebo nemocným osobám připomínat jídlo a léky (případně jim je vydat), měřit teplotu a tep a oznamoval výsledky do lékařského střediska, zprostředkovat videospojení s příbuznými nebo s lékařem pomocí kamery a obrazovky, které mají na sobě, provádět nějaký základní úklid. Ale hlavně: měli by s lidmi mluvit a být jejich stálými společníky.
Ne každý starší člověk asi bude šťastný z toho, že si může povídat s mašinkou, byť vybavenou umělou inteligencí. Ale když už nebude nic lepšího, aspoň se na něj mašinka v pravý čas usměje jako nynější robot Emo.
Nečekané souvislosti s robotizací průmyslu našel americký výzkumný tým – uvádí, že důsledkem je vyšší úmrtnost některých pracovníků. Ne že by je roboty zabily. Ale připravují je o práci, což vede k úmrtím zejména kvůli zneužívání návykových látek a sebevraždám.
Robot jako zabiják pracujících? Možná. O důvod víc, proč by měly mít sociální pojištění
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
