Česká zbrojovka Czechoslovak Group je po hodině obchodování na burze o skoro 100 miliard korun dražší než ČEZ, dosavadní jednička. Nejhodnotnější českou burzovně obchodovanou firmou se Czechoslovak Group stala hned po zahájení obchodování, kdy její akcie vyskočily o 28 procent nad upisovací cenu.

Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada má za sebou první minuty obchodování na amsterodamské burze. Zatím je velmi úspěšné. Akcie firmy hned po otevření burzy vyskočily na cenu 32 eur za kus, tedy o 28 procent nad upisovací cenu 25 eur. Tato cena však byla přístupná pouze institucionálním investorům.

3 fotografií v galerii

Tržní hodnota nad 750 miliard

Během první hodiny obchodování akcie mírně korigovaly k úrovni pod 31 eur, kde se pohybovaly před desátou hodinou dopolední. Tržní kapitalizace firmy se tak pohybovala kolem 750 miliard korun. Tedy o takřka 100 miliard korun více než tržní hodnota dosavadní české burzovní jedničky z hlediska právě tržní kapitalizace, tedy společnosti ČEZ. Její tržní kapitalizace činila ve stejné době 657 miliard korun.

CSG nabídne akcie i českým investorům. Na domácím parketu

Trhy

Zbrojařský holding CSG miliardáře Michala Strnada vstoupí v pátek na dvě burzy zároveň. Primárním trhem je Amsterdam. Praha bude jeho doplňkem. Holding tak cílí i na české investory. Akcie budu obchodované v českých korunách.

nst

Přečíst článek

Czechoslovak Group přitom před dnešním zahájením obchodování cílila na tržní ocenění 25 miliard eur, neboli 607 miliard korun. Zatím tedy její akcie výrazně překonávají očekávání, díky velkému zájmu i drobných investorů.

Svět se chystá na válku, zbrojaři si mnou ruce

Lepší čas ke vstupu na burzu si Czechoslovak Group těžko mohla zvolit. Ukazatel výkonnosti akcií evropského obranného průmyslu, který sestavuje americká banka Goldman Sachs, tento týden uzavřel na historickém maximu.

Firmám zbrojního a obranného průmyslu starého kontinentu zvláště nahrává loňské i letošní konání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho tlak na navýšení výdajů členských zemí NATO na 5 procent HDP, nečitelný postoj k další budoucnosti Severoatlantické aliance, bleskový zásah ve Venezuele či snaha získat pro USA Grónsko či alespoň jeho části zvedají akcie evropských zbrojovek dohromady mnohem více než ruská invaze na Ukrajinu.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Pokud se umělá inteligence nerozšíří mezi běžné firmy a do chudších zemí, hrozí podle šéfa Microsoftu, že se z ní stane spekulativní bublina. Navzdory masivním investicím zůstává její reálné využití relativně nízké a finanční instituce varují před přehnaným optimismem investorů.

Umělá inteligence (AI) se může proměnit v investiční bublinu, pokud její přínosy zůstanou omezené na velké technologické firmy a bohaté ekonomiky. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu to uvedl generální ředitel americké společnosti Microsoft Satya Nadella.

Podle Nadelly by skutečným varovným signálem bylo, kdyby z rozmachu AI těžily především technologické konglomeráty, zatímco firmy v dalších odvětvích by zůstaly stranou. „Aby se nejednalo o bublinu v pravém slova smyslu, musí být přínosy AI rozloženy mnohem rovnoměrněji,“ citoval Nadellu list Financial Times.

Data samotného Microsoftu přitom ukazují, že navzdory masivním investicím do infrastruktury, silné mediální propagaci a nízkým technologickým bariérám je využívání generativní AI, jako jsou velké jazykové modely ChatGPT od OpenAI či Gemini od Googlu, stále poměrně omezené. Výrazně nižší je zejména v zemích takzvaného globálního jihu.

Šéf Nvidie: AI zajistí šestimístné platy instalatérům

Leaders

Pokud si dnes někdo chce přijít na opravdu slušné peníze, nemusí se učit programovat, ale klidně si obléct montérky. Boom datových center podle šéfa Nvidie Jansena Huanga otevírá cestu k vysokým výdělkům pro instalatéry, elektrikáře i stavební dělníky.

nst

Přečíst článek

Microsoft za uživatele generativní AI považuje každého, kdo některý ze sledovaných nástrojů používal v daném měsíci alespoň 90 minut. Celosvětově se ve druhém pololetí roku 2025 podíl uživatelů zvýšil na 16,3 procenta lidí v produktivním věku z 15,1 procenta v prvním pololetí. V rozvinutých ekonomikách globálního severu vzrostl podíl na 24,7 procenta, zatímco v chudších státech globálního jihu pouze na 14,1 procenta.

V Česku používalo v prvním pololetí generativní AI 26 procent lidí v produktivním věku, ve druhém pololetí 27,8 procenta. V mezinárodním srovnání však země mírně oslabila, když klesla z 24. na 25. místo.

Objem investic do AI přitom dál prudce roste. Podle odhadu společnosti Gartner by letos mohly výdaje na umělou inteligenci a související infrastrukturu překročit dva biliony dolarů. V posledních měsících se proto objevují varování před nadhodnocením akcií firem spojených s touto technologií. Analýza rakouského listu Der Standard například upozorňuje, že řada slibů AI start-upů je přehnaná a jejich plány se zatím nenaplňují.

Na rizika upozorňují i mezinárodní instituce. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová uvedla, že optimismus kolem AI sice podpořil finanční trhy a globální ekonomiku, prudká korekce cen akcií by však mohla zpomalit hospodářský růst a nejvíce zasáhnout rozvojové země.

Aktualizováno

Kritický Zelenskyj v Davosu: Evropa se musí umět bránit bez USA

Politika

Dokumenty k ukončení války na Ukrajině jsou takřka hotové a Rusko musí být připraveno tuto válku ukončit. V projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu to dnes prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který předtím zhruba hodinu jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi. Zelenskyj také oznámil, že vyjednávací týmy Ukrajiny, USA a Ruska se v pátek a v sobotu setkají ve Spojených arabských emirátech. Formát takového jednání ale neupřesnil.

ČTK

Přečíst článek