AI objevila na pláních Nazca stovky nových geoglyfů
Za pomoci umělé inteligence (AI) odhalila skupina archeologů během několika měsíců v jihovýchodní peruánské poušti Nazca téměř tolik geoglyfů, kolik jich bylo nalezeno za celé minulé století. Velké množství nových obrazců umožnilo vědcům rozlišit dva hlavní typy a osvětlit, k čemu obrazce sloužily a proč je civilizace Nazca před 2000 lety vytvořila.
Na planině Nazca s rozlohou asi 1900 kilometrů čtverečních a průměrnou nadmořskou výškou 500 metrů panují specifické klimatické podmínky: téměř nikdy tam neprší, teplý vzduch chrání před větrem a suchá půda znemožňuje rozvoj zemědělství nebo chov dobytka.
To vše zapříčinilo, že se po staletí zachovala řada čar a obrazců, které vznikly skládáním a pokládáním oblázků a kamenů: zatímco horní vrstva hornin je červená, druhá má nažloutlý odstín. Právě na barevné odlišnosti stavěla starověká civilizace Nazca své geoglyfy. Tyto obří obrazce vytvořené na zemi se obecně dělí do dvou skupin: na díla tvořená několik kilometrů dlouhými čarami a na menší, takzvané geoglyfy reliéfního typu, uvádí anglická verze deníku El País.
První z nich objevili peruánští letci ve 30. letech 20. století a do konce století jich identifikovali více než sto - mezi nimi kolibříka, žábu nebo velrybu. Výzkumný tým pod vedením Masata Sakaie z univerzity v japonské Jamagatě od roku 2004 odhalil 318 obrazců. Stejná skupina při posledním terénním výzkumu mezi zářím 2022 a únorem 2023 objevila dalších 303 geoglyfů, více než za celé minulé století. Vše shrnula před pár dny ve své studii.
První umělá inteligence v roli vědce si počíná tak trochu jako dávní učenci uzavření ve slonovinové věži svého papírového poznání: prohrabuje se už existujícími znalostmi (či omyly), vyvozuje z nich nějaké závěry, avšak nedělá experimenty, kterými by je ověřila. Ale i tak jí to začíná myslet.
Umělá inteligence vytvořila vědce. Kreativní moc není
Zprávy z firem
AI urychluje proces
„Urychluje proces objevování,“ odpověděl vedoucí týmu Sakai na otázku, jakou výhodu má AI. „Nazca je rozsáhlá oblast o rozloze více než 400 kilometrů čtverečních a žádný podrobný výzkum nikdo ještě neudělal,“ dodal s tím, že byla detailně prozkoumána pouze severní část planiny. Snímky zbývající plochy pořízené bezpilotními letouny byly sice ve vysokém rozlišení, ale lidské oko by potřebovalo roky, ne-li desetiletí, aby všechny obrazce odhalilo.
Proto se tým obrátil na oddělení umělé inteligence společnosti IBM a díky vzájemné spolupráci vyvinul vlastní model AI, který mu pomohl s analýzou fotografií a odlišením nepatrných tvarů a obrysů od okolní krajiny. Jejich model umělé inteligence vytvořil 1309 záběrů, z nichž vědci vybrali 303 plnohodnotných snímků, na kterých byly geoglyfy jasně zřetelné.
Po publikování výsledků výzkumu se celkový počet objevených obrazců vyšplhal na 50 geoglyfů tvořených čarami a 683 reliéfy. Takové velké množství umožnilo autorům odhalit zákonitosti a rozdíly mezi nimi. Téměř všechny čárové geoglyfy (například opice, kondor nebo kaktus) představují divoká zvířata nebo rostliny.
Reliéfní geoglyfy z 82 procent zobrazují lidské motivy nebo objekty spojené s lidmi: díla připomínající člověka, domestikovaná zvířata jako lamy nebo useknuté hlavy, které tvořily 33 procent z nově objevených obrazců.
Myslí to vážně, nebo mi lže do očí? To je otázka, kterou si snad každý někdy položí, když mluví s potenciálním obchodním partnerem, s prodejcem nabízeného zboží nebo třeba jen tak s někým v restauračním zařízení. Výzkumníci zkouší zapojit do odhalování lží umělou inteligenci. Dokáže to líp než člověk, výsledky ale pořád nejsou nic moc. Nicméně už mohou přinášet problémy, pokud se na ně někdo příliš spolehne.
Lháře odhalí umělá inteligence snáze než člověk, ale pořád to nestačí
Enjoy
„Jsou to ukázky lidských obětí,“ uvedl Sakai. Nacházejí se pár metrů od jedné z mnoha stezek, aby je viděli poutníci na cestě do Cahuachi, hlavního obřadního místa civilizace Nazca. To bylo mezi prvním století před naším letopočtem a pátým stoletím našeho letopočtu zároveň náboženským centrem civilizace.
Obří geoglyfy podle vedoucího výzkumu sloužily jako zastávky pro okolní poutníky směřující na obřadní místo. „Čárové geoglyfy se táhnou od začátku do konce poutní stezky vedoucí do Cahuachi. Jednalo se o obřadní místa ve tvaru zvířat a dalších postav. Během cesty k nim mohli poutníci vidět geoglyfy reliéfního typu umístěné vedle stezek,“ řekl Sakai.
Tyto závěry podle autorů nicméně nutně nevylučují další možné funkce přisuzované čárám a obrazcům na planině Nazca. Podle některých sloužily jako kalendáře, astronomické mapy nebo dokonce jako systémy pro zachycování malého množství dešťové vody. Vědci si však jsou jistí tím, že umělá inteligence může způsobit revoluci v archeologii, jako se to stalo v případě Nazky.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
