Udržitelnost musí být přitažlivá. Ekologický design i spotřebitelskou volbu podpoří nové nařízení
Zelená dohoda s sebou nese spoustu regulace. Někdy se ale zapomíná na její pozitiva. Co zákazníkům přinese digitální pas výrobku? Kolik bude stát voda a jak s ní lze ještě víc šetřit? A proč je pro byznys dobrou investicí to, co bývalo ještě nedávno tabu? Projděte si výběr z květnových dílů podcastu Trendy v udržitelnosti.
Dobře vybrat v nepřeberné nabídce produktů nebývá snadné. K základnímu parametru, který by měl představovat poměr výkon/cena, zanedlouho přibude zákazníkům nové měřítko. Zajistí jej evropské nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky. Až na výjimky bude mít podle něj každý produkt digitální pas, v němž bude mimo jiné údaj o uhlíkové stopě. Spotřebitelé se tak při nákupech budou moci rozhodovat i podle emisí, které vzniknou za celý životní cyklus dané věci. Mělo by jít o další pobídku k tomu, aby firmy usilovaly o co nejnižší emisní stopu své produkce, vysvětluje Markéta Jechová, senior manažerka služeb v oblasti udržitelnosti v PwC.
Češi svou spotřebou komodit každý rok přispějí k destrukci přírody o výměře poloviny Národního parku Podyjí. Jde o ukázku toho, jak je současný svět provázaný a proč ho nelze ozdravovat po částech. Jak moc se ekologická nečinnost může nevyplatit? Proč se v energetice staly šlágrem velké baterie a čím děsí novela zákoníku práce zaměstnavatele? Přinášíme výběr z dubnových dílů podcastu Trendy v udržitelnosti.
Jak energetice pomohou baterie a zaměstnancům transparentní odměňování
Zprávy z firem
Hlavním cílem nařízení je ovšem ovlivnit design a konstrukci produktů ve prospěch jejich trvanlivosti. „Motivací je, aby nám výrobky vydržely déle. A nejen po záruční dobu, jak to dnes někdy bývá,“ přibližuje Jechová. Když už produkt doslouží, má nařízení svými požadavky usnadňovat jeho recyklaci.
Jde o další legislativní opatření na cestě k udržitelnosti. Expertka PwC považuje evropský záměr být prvním uhlíkově neutrálním kontinentem za správný. Zdůrazňuje, že Green Deal v Česku často vyvolává negativní reakce, ale během pěti let jeho existence se tu objevily nové vynálezy, technologie a možnosti, které by bez něj nejspíš nebyly. Nové evropské nařízení by mělo přispět k témuž.
Začíná to vzděláváním a designem
Smysluplnost takové cesty potvrzuje i přístup zákazníků. Ti rádi deklarují, že chtějí žít udržitelně. Pak ale v obchodu sáhnou po levnějším, jednodušším nebo hezčím produktu. A tato mezera mezi hodnotami a realitou je podle expertů jedním z hlavních problémů zelené transformace.
Firma Plastia podnikatelky Lenky Novotné proto vychází z toho, že udržitelnost obstojí jen tehdy, když je zároveň funkční, dostupná a příjemná na používání. Jedním z nejsilnějších nástrojů se tady stává právě design. Odhaduje se, že až 80 procent dopadu výrobku na životní prostředí vzniká právě při jeho návrhu. Pokud je věc od začátku navržená chytře, je funkční a lidem se líbí, získají k ní vztah a používají ji déle.
Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Ekologická (ne)transformace. Zdroje jsou, vůle schází
Zprávy z firem
Plastia se už před lety propojila se vzdělávacím centrem Tereza, které v Česku zastřešuje program Ekoškola, a společně realizovaly projekt Kompostéry do škol. Ekoškola nestaví na teorii. Děti řeší udržitelnost přímo v provozu školy: od odpadu přes energii až po jídlo. Podle Jana Smrčky, ředitele pro strategii a rozvoj centra Tereza tento přístup nevytváří jen ekology, ale především odolné a iniciativní zaměstnance pro budoucí trh práce: „Děti, které si samy vyzkouší reálný projekt, si mnohem více věří. Jsou iniciativní a nečekají, až je někdo osloví,“ říká.
Nelít vodu do záchodu
Také příběh vody ukazuje, že lidé se chovají udržitelněji, je-li to pro ně výhodné. Spotřeba v tuzemských domácnostech se v průměru pohybuje kolem 90 litrů vody na osobu a den, což je téměř polovina proti roku 1989. Jde zejména o důsledek růstu ceny. Pitná voda zdražila za dané období více než stonásobně a prakticky nejvíc ze všech základních potřeb.
Zdražování přitom bude pokračovat, soudí zakladatel firmy Ecostep Zdeněk Vokurka. „Za nějakých 10 let cena určitě přesáhne 200 korun za metr krychlový. Dnes je to v průměru kolem 130 korun,“ říká. Zároveň dodává, že přestože si české domácnosti v evropském srovnání vedou dobře, prostor pro úspory vody tu stále je. „Myslím, že bychom se mohli dostat ještě o nějakých 20 procent níž,“ říká Vokurka s tím, že 70 procent spotřeby nejen v domácnostech představuje osobní hygiena a toaleta.
Nedostatek energie, v našem případě plynu, nás nutí k energetickým úsporám. Jde o krátkodobé řešení, protože nic jiného nám nyní ani nezbývá. Dlouhodobě ale potřebujeme spotřebovávat více energie. Násobně více levné energie, abychom byli schopni řešit problémy, inovovat a prosperovat, píše v komentáři pro Newstream David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Lidstvo potřebuje mnohonásobně více levné energie. Jinak se nebude rozvíjet a dojde na konflikty
Názory
Ecostep například dodává bezvodé pisoáry. Jeden ušetří oproti klasické splachovací variantě od 60 tisíc litrů za rok v menších firmách či administrativních budovách až po 180 tisíc litrů v obchodních centrech či fastfoodových řetězcích. Významně lze omezit i spotřebu na toaletách. Moderní úsporné verze mají totiž tlakové splachování využívající tlak ve vodovodním řadu. Místo deseti litrů pak spotřebují jen 2,7 až tři litry vody na jedno spláchnutí.
Tři hrozby pro lidský kapitál
Ve společnosti ale roste i uvědomění toho, že v udržitelnosti nejde jen o dopady lidského počínání na okolní svět, ale i o člověka samotného. Například téma duševního zdraví bylo ještě před šesti lety v českém byznysu téměř tabu. Dnes je situace jiná. „Už to nejsou jen základy psychohygieny. Jdeme do hloubky, kdy řešíme toxické vztahy, šikanu i neustálé změny,“ říká Simona Zábržová, zakladatelka a CEO společnosti Soulmio.
Praxe její firmy ukazuje, že udržitelnost byznysu dnes ohrožují tři fenomény. Prvním je extrémní přehlcení, a to především informační. „To, co dnes nasajeme za jeden den, lidé dřív vstřebávali celý život. Mozek na to není stavěný,“ vysvětluje Zábržová. Výsledkem jsou psychosomatické potíže a skokový nárůst nemocnosti.
Druhým faktorem je rozpad hranic mezi prací z domova a kanceláří. Éra práce na dálku definitivně smazala rozdíl, což vyžaduje opustit přežitý koncept work-life balance a nahradit jej jednotným ‚life balance‘. Posledním kritickým faktorem je pocit samoty a izolace, který zažívají i lidé uvnitř týmů. „Chybí mikromomenty, kdy se potkáme na chodbě, zasmějeme se, pomůžeme si. Mozek tyhle interakce potřebuje,“ vysvětluje Zábržová. Tento koktejl výzev doplňuje nástup umělé inteligence, která vyvolává takzvaný techno-stres neboli úzkost z nahrazení a vlastní nedostatečnosti v digitální éře.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
