Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Udržitelnost musí být přitažlivá. Ekologický design i spotřebitelskou volbu podpoří nové nařízení

Udržitelnost musí být přitažlivá. Ekologický design i spotřebitelskou volbu podpoří nové nařízení
iStock
Jaroslav Kramer

Zelená dohoda s sebou nese spoustu regulace. Někdy se ale zapomíná na její pozitiva. Co zákazníkům přinese digitální pas výrobku? Kolik bude stát voda a jak s ní lze ještě víc šetřit? A proč je pro byznys dobrou investicí to, co bývalo ještě nedávno tabu? Projděte si výběr z květnových dílů podcastu Trendy v udržitelnosti.

Dobře vybrat v nepřeberné nabídce produktů nebývá snadné. K základnímu parametru, který by měl představovat poměr výkon/cena, zanedlouho přibude zákazníkům nové měřítko. Zajistí jej evropské nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky. Až na výjimky bude mít podle něj každý produkt digitální pas, v němž bude mimo jiné údaj o uhlíkové stopě. Spotřebitelé se tak při nákupech budou moci rozhodovat i podle emisí, které vzniknou za celý životní cyklus dané věci. Mělo by jít o další pobídku k tomu, aby firmy usilovaly o co nejnižší emisní stopu své produkce, vysvětluje Markéta Jechová, senior manažerka služeb v oblasti udržitelnosti v PwC.

Jak energetice pomohou baterie a zaměstnancům transparentní odměňování

Češi svou spotřebou komodit každý rok přispějí k destrukci přírody o výměře poloviny Národního parku Podyjí. Jde o ukázku toho, jak je současný svět provázaný a proč ho nelze ozdravovat po částech. Jak moc se ekologická nečinnost může nevyplatit? Proč se v energetice staly šlágrem velké baterie a čím děsí novela zákoníku práce zaměstnavatele? Přinášíme výběr z dubnových dílů podcastu Trendy v udržitelnosti.

Přečíst článek

Hlavním cílem nařízení je ovšem ovlivnit design a konstrukci produktů ve prospěch jejich trvanlivosti. „Motivací je, aby nám výrobky vydržely déle. A nejen po záruční dobu, jak to dnes někdy bývá,“ přibližuje Jechová. Když už produkt doslouží, má nařízení svými požadavky usnadňovat jeho recyklaci.

Jde o další legislativní opatření na cestě k udržitelnosti. Expertka PwC považuje evropský záměr být prvním uhlíkově neutrálním kontinentem za správný. Zdůrazňuje, že Green Deal v Česku často vyvolává negativní reakce, ale během pěti let jeho existence se tu objevily nové vynálezy, technologie a možnosti, které by bez něj nejspíš nebyly. Nové evropské nařízení by mělo přispět k témuž.

Začíná to vzděláváním a designem

Smysluplnost takové cesty potvrzuje i přístup zákazníků. Ti rádi deklarují, že chtějí žít udržitelně. Pak ale v obchodu sáhnou po levnějším, jednodušším nebo hezčím produktu. A tato mezera mezi hodnotami a realitou je podle expertů jedním z hlavních problémů zelené transformace.

Firma Plastia podnikatelky Lenky Novotné proto vychází z toho, že udržitelnost obstojí jen tehdy, když je zároveň funkční, dostupná a příjemná na používání. Jedním z nejsilnějších nástrojů se tady stává právě design. Odhaduje se, že až 80 procent dopadu výrobku na životní prostředí vzniká právě při jeho návrhu. Pokud je věc od začátku navržená chytře, je funkční a lidem se líbí, získají k ní vztah a používají ji déle.

Ekologická (ne)transformace. Zdroje jsou, vůle schází

Ekologická (ne)transformace. Zdroje jsou, vůle schází

Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.

Přečíst článek

Plastia se už před lety propojila se vzdělávacím centrem Tereza, které v Česku zastřešuje program Ekoškola, a společně realizovaly projekt Kompostéry do škol. Ekoškola nestaví na teorii. Děti řeší udržitelnost přímo v provozu školy: od odpadu přes energii až po jídlo. Podle Jana Smrčky, ředitele pro strategii a rozvoj centra Tereza tento přístup nevytváří jen ekology, ale především odolné a iniciativní zaměstnance pro budoucí trh práce: „Děti, které si samy vyzkouší reálný projekt, si mnohem více věří. Jsou iniciativní a nečekají, až je někdo osloví,“ říká.

Nelít vodu do záchodu

Také příběh vody ukazuje, že lidé se chovají udržitelněji, je-li to pro ně výhodné. Spotřeba v tuzemských domácnostech se v průměru pohybuje kolem 90 litrů vody na osobu a den, což je téměř polovina proti roku 1989. Jde zejména o důsledek růstu ceny. Pitná voda zdražila za dané období více než stonásobně a prakticky nejvíc ze všech základních potřeb.

Zdražování přitom bude pokračovat, soudí zakladatel firmy Ecostep Zdeněk Vokurka. „Za nějakých 10 let cena určitě přesáhne 200 korun za metr krychlový. Dnes je to v průměru kolem 130 korun,“ říká. Zároveň dodává, že přestože si české domácnosti v evropském srovnání vedou dobře, prostor pro úspory vody tu stále je. „Myslím, že bychom se mohli dostat ještě o nějakých 20 procent níž,“ říká Vokurka s tím, že 70 procent spotřeby nejen v domácnostech představuje osobní hygiena a toaleta.

Temelín

Lidstvo potřebuje mnohonásobně více levné energie. Jinak se nebude rozvíjet a dojde na konflikty

Nedostatek energie, v našem případě plynu, nás nutí k energetickým úsporám. Jde o krátkodobé řešení, protože nic jiného nám nyní ani nezbývá. Dlouhodobě ale potřebujeme spotřebovávat více energie. Násobně více levné energie, abychom byli schopni řešit problémy, inovovat a prosperovat, píše v komentáři pro Newstream David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Přečíst článek

Ecostep například dodává bezvodé pisoáry. Jeden ušetří oproti klasické splachovací variantě od 60 tisíc litrů za rok v menších firmách či administrativních budovách až po 180 tisíc litrů v obchodních centrech či fastfoodových řetězcích. Významně lze omezit i spotřebu na toaletách. Moderní úsporné verze mají totiž tlakové splachování využívající tlak ve vodovodním řadu. Místo deseti litrů pak spotřebují jen 2,7 až tři litry vody na jedno spláchnutí.

Tři hrozby pro lidský kapitál

Ve společnosti ale roste i uvědomění toho, že v udržitelnosti nejde jen o dopady lidského počínání na okolní svět, ale i o člověka samotného. Například téma duševního zdraví bylo ještě před šesti lety v českém byznysu téměř tabu. Dnes je situace jiná. „Už to nejsou jen základy psychohygieny. Jdeme do hloubky, kdy řešíme toxické vztahy, šikanu i neustálé změny,“ říká Simona Zábržová, zakladatelka a CEO společnosti Soulmio.

Praxe její firmy ukazuje, že udržitelnost byznysu dnes ohrožují tři fenomény. Prvním je extrémní přehlcení, a to především informační. „To, co dnes nasajeme za jeden den, lidé dřív vstřebávali celý život. Mozek na to není stavěný,“ vysvětluje Zábržová. Výsledkem jsou psychosomatické potíže a skokový nárůst nemocnosti.

Druhým faktorem je rozpad hranic mezi prací z domova a kanceláří. Éra práce na dálku definitivně smazala rozdíl, což vyžaduje opustit přežitý koncept work-life balance a nahradit jej jednotným ‚life balance‘. Posledním kritickým faktorem je pocit samoty a izolace, který zažívají i lidé uvnitř týmů. „Chybí mikromomenty, kdy se potkáme na chodbě, zasmějeme se, pomůžeme si. Mozek tyhle interakce potřebuje,“ vysvětluje Zábržová. Tento koktejl výzev doplňuje nástup umělé inteligence, která vyvolává takzvaný techno-stres neboli úzkost z nahrazení a vlastní nedostatečnosti v digitální éře.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

V ženském empowermentu je i hodně frustrace, ale stojí to za to, říkají Michaela Stachová, Alžběta Králová a Erika Boucharechas

Přečíst článek

Rohlík chce víc české úrody. Hledá další farmáře s ovocem a zeleninou

Rohlík chce víc české úrody. Hledá další farmáře s ovocem a zeleninou
ČTK
Ivana Pečinková

Rodinné farmy čelí kromě obvyklých problémů, jako jsou výkyvy počasí, zahraniční konkurence či zdražující pohonné hmoty, také zvyklostem českého spotřebitele. Ten totiž chce mít své jahody či rajčata k dispozici, i když venku mrzne. Nicméně stále více lidí dbá na sezonu a hledá kvalitu.

„Zákazník není překážkou podpory českých farmářů. Naopak. Když má jasnou informaci o původu, kvalitě a čerstvosti, českou produkci aktivně vyhledává. Naší rolí je tuto volbu zákazníkům co nejvíce usnadnit,“ říká Miroslava Vopatová, generální ředitelka on-line supermarketu Rohlik.cz.

Dalším článkem soukolí, které Rohlík pohání, jsou výrobci. „Největším rizikem pro farmáře dnes nemusí být jen špatná úroda, ale někdy i ta mimořádně dobrá. Když se urodí více, než trh očekává, nebo když českou produkci začne vytlačovat levnější dovoz, potřebují mít jistotu, že jejich práce nepřijde vniveč. Právě proto s našimi partnery plánujeme sezonu dopředu a jsme připraveni odebrat i produkci, pro kterou by jinak složitě hledali odbyt,“ vysvětluje Vopatová důvody, proč se farmářům vyplatí s Rohlíkem spolupracovat.

Ječmen před sklizní

Drahé vstupy mohou snížit úrodu a zdražit potraviny. Zemědělci jsou pod tlakem blokády Hormuzu

Válka v oblasti Hormuzského průlivu se rychle přelévá i na česká pole. Přes tuto klíčovou námořní trasu před konfliktem proudila významná část světového obchodu s hnojivy, ropou i LNG, tedy surovinami, které určují cenu dusíkatých hnojiv i pohonných hmot. Prudké zdražení vstupů proto podle Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR ohrožuje konkurenceschopnost českých i evropských farmářů. Evropské řešení podle nich musí být společné, nikoli závislé na tom, která vláda má silnější státní rozpočet.

Přečíst článek

Farmáři: výhodou je dohoda o dodávkách

Tohle vidí i farmáři, kteří samozřejmě dodávají i do supermarketů, ale zmíněné výkyvy jim doslova házejí klacky pod nohy. Rodinné firmy na spolupráci s Rohlíkem oceňují řadu věcí. Především plánování dodávek, které je dlouhodobé, ale akceptuje i změny vyvolané třeba neočekávanými výkyvy počasí. Další výhodou je pomoc v logistice a také při zviditelnění konkrétního farmáře na pultech obchodů.

„Velkou výhodou Rohlíku je, že dokáže propojit poptávku zákazníků, data, technologii a logistiku. Farmář tak nepěstuje anonymně do systému, ale ví, že jeho produkce má konkrétní cestu ke konkrétním zákazníkům,“ říká Tomáš Novák, senior category manažer Rohlik.cz zodpovědný za ovoce a zeleninu.

„Velký a stabilní odběratel je pro nás jednodušší než desítky malých odběrů. Pro menší farmu je důležité vědět, že pro významnou část produkce má spolehlivého partnera,“ připojuje se Jan Procházka z farmy Procházka Semice.

Druhou stranou téže mince ovšem je, jak s humorem podotýká třeba Marek Jedlička z rodinné farmy Agro Haná, že se i Rohlík, stejně jako všichni ostatní odběratelé, snaží dosáhnout co nejnižší výkupní ceny. „Naším cílem není nakoupit jednorázově co nejlevněji. Chceme s pěstiteli plánovat a vytvářet prostředí, ve kterém dává smysl pěstovat pro český trh dlouhodobě,“ podotýká Tomáš Novák.

Máslo za pultem, čipy na sýrech. Obchody bojují s novou vlnou krádeží a nasazují AI

Krádeže v českých obchodech se po covidu a vlně zdražování proměnily. Z regálů nemizí jen drahý alkohol nebo kosmetika, ale stále častěji i běžné potraviny. Máslo, sýry, čokolády nebo uzeniny. Supermarkety proto přidávají bezpečnostní čipy, kamery, namátkové kontroly i samoobslužné pokladny s umělou inteligencí. Obchodníci přitom upozorňují, že část případů je záměrná, část ale vzniká i omylem.

Přečíst článek

Stovka dodavatelů

Rohlík v současnosti odebírá ovoce a zeleninu od rovné stovky rodinných farem. A kvůli vysoké poptávce spotřebitelů po zboží vypěstovaném v Česku chce nabírat další. V současnosti by uvítal hlavně pěstitele jahod, malin, rybízu, angreštu, peckovin, hrušek, cuket, lilků, květáku či hrachových lusků.

Čeští spotřebitelé totiž začínají vyhledávat kvalitu a vidí, jaký rozdíl je mezi čerstvým zbožím a zbožím dovezeným z velké vzdálenosti. „V některých kategoriích vidíme velmi silnou poptávku po české produkci. Týká se to například jahod, malin, borůvek nebo rybízu i většiny zeleniny. Právě tady jsou zákazníci ochotni si za domácí původ, vyšší kvalitu a čerstvost připlatit výrazně více než u běžných komodit, kde stále rozhoduje především cena. Pro české farmáře je to velká příležitost, protože se mohou odlišit něčím, co dovoz nabídnout nedokáže,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Příkladem jsou třeba jahody. „Když víme, že se zboží dostane k zákazníkovi rychle, můžeme vybírat odrůdy podle chuti a čerstvosti, nejen podle toho, jak dlouho vydrží v logistice,“ říká Matěj Sklenář z Farmy Ráječek, která se zaměřuje právě na jahody. Jinak řečeno – ty nejchutnější odrůdy jahod mohou být dodávány kvůli vyšší kazivosti jen velmi rychle, tedy lokálně.

Podobně to platí o rajčatech. Ta vypěstovaná nedaleko od spotřebitele, jako například odrůdy Rozálka, Strabena nebo Nelinka, mají lepší vůni, chuť i texturu než rajčata z dovozu a farmáři vědí, které druhy chutnají především dětem. Letos ovšem mají čeští pěstitelé rajčat problém: je nadúroda, a to tlačí jejich výkupní ceny dolů. „Rajčata v současnosti prodáváme o dvacet procent pod cenou, kterou bychom chtěli,“ řekl Newstream.cz Marek Jedlička, který je zároveň šéfem odbytového družstva farmářů pod značkou Čerstvě utrženo a také předsedou představenstva ECO Finance Group.

Rohlík ročně prodá ovoce a zeleninu za 2,6 miliardy

Rohlík v současnosti odebírá ovoce a zeleninu od stovky dodavatelů, od dalších 150 nakupuje maso a další komodity. Ovoce a zeleninu u něj nakupuje více než 300 tisíc zákazníků měsíčně a ročně se na této platformě prodá přes 30 tisíc tun ovoce a zeleniny, v sezoně tvoří polovinu z toho česká produkce. Loni dosáhl obrat Rohlíku v kategorii ovoce a zelenina 2,6 miliardy korun.

Související

Neúsporné budovy? Nové hypotéky s energetickými průkazy letos vzrostly ke 40 procentům

Stavba rodinného domu
iStock
 nst
nst

Češi u hypoték stále více dokládají energetickou náročnost budov, jenže 60 procent nemovitostí se stále prodá bez průkazu. Bankéři proto volají po veřejné databázi energetických štítků.

V prvním čtvrtletí roku 2026 se podíl nových hypotečních úvěrů s doloženým průkazem energetické náročnosti budovy (PENB) přiblížil k hranici dvou pětin. Podle čerstvých údajů z reprezentativního průzkumu České bankovní asociace (ČBA) roste zejména podíl mimořádně a velmi úsporných nemovitostí, přestože více než 60 procent hypoték se stále sjednává bez tohoto průkazu.

Podíl nových spotřebitelských úvěrů zajištěných nemovitostmi, u kterých klienti doložili energetický průkaz, stoupl v prvním čtvrtletí 2026 na 39,7 procenta. Tím navázal na růst z předchozího kvartálu (37,6 procenta) a výrazně odskočil od průměru celého roku 2024, jenž činil 34 procent. V celkovém objemu nově sjednaných úvěrů s doloženým PENB to za první čtvrtletí představuje přibližně 40,2 miliardy korun.

Novostavby a rekonstrukce mají mít průkaz povinně

Přesto nadpoloviční většina hypoték, přesně 60,3 procenta, nemá průkaz doložen.  „Údaje tak nadále dokládají naléhavost potřeby vzniku veřejné databáze PENB, z níž by bylo možné čerpat spolehlivá data, a rovněž potřebu zvýšení vymahatelnosti stávající legislativy, která u nových staveb či rekonstrukcí pořízení PENB ukládá jako povinné,“ apeluje bankovní asociace. Tento krok by podle ní výrazně posílil transparentnost realitního trhu a přímo tak ochránil spotřebitele, u nichž by se snížilo riziko pořízení „energetického zajíce v pytli“.

 Z dodaných údajů vyplývá, že mezi úvěry s doloženým průkazem dominují hospodárné stavby. Společný podíl mimořádně úsporných budov (třída A) a velmi úsporných budov (třída B) v prvním čtvrtletí vzrostl na celkových 66,8 procenta, čímž se zotavil z mírného poklesu na 65,4 procenta v závěru předchozího roku. Samotná třída A dokonce dosáhla nového maxima, zhruba 16,8 procenta, a překonala tak předchozí rekord ze třetího čtvrtletí 2025. Třída B, ačkoli mírně klesla pod padesátiprocentní hranici, nadále představuje největší segment na trhu.

Nové hypotéky, prodeje budov dle energetických štítků Česká bankovní asociace/užito se svolením

Na opačném konci spektra se podíl nejhorších energetických kategorií F a G (velmi a mimořádně nehospodárné budovy) nezvýšil a udržel se na stabilních 6,3 procenta z konce předchozího roku. U méně úsporných budov ve třídě D setrval podíl nad hranicí osmi procent, zatímco u hospodárných staveb kategorie E podíl mírně klesl ke třem procentům. Výkyvy ve vyšších kategoriích mohou podle analytiků souviset jak s vývojem nabídky a dostupnosti nemovitostí na trhu, tak s dřívější legislativní změnou, podle níž mohou klienti při výstavbě dokládat energetický průkaz až ve fázi kolaudace. Vykazovaná energetická náročnost se navíc týká vždy nemovitosti určené k zajištění úvěru, což nemusí být nutně tatáž nemovitost, jejíž pořízení hypotéka přímo financuje.

Nové hypotéky, prodeje budov dle energetických štítků Česká bankovní asociace/užito se svolením

tatistika ČBA vzniká na základě dat od pěti největších tuzemských bank – České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Tyto instituce testovaly metodiku sběru dat již od roku 2023 v rámci přípravy agregátního ukazatele ESG. Výsledná data jsou vzhledem k velikosti bilanční sumy těchto bank považována za reprezentativní vzorek celého tuzemského bankovního sektoru a Česká bankovní asociace je nyní publikuje čtvrtletně. Komerční banka a ČSOB přitom poskytují údaje rovnou za celou svou finanční skupinu včetně stavebních spořitelen.

Bydlení v ateliéru nebo vlastní garáž? Jak získat hypotéku na nebytový prostor

Klasická hypotéka je určená především na financování domů a bytů. Pokud ale chcete koupit kancelář, garáž, ateliér nebo třeba starou půdu a přestavět ji na moderní loft, situace je složitější. Neznamená to však, že úvěr získat nelze.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Koruna v těžkých časech obstála, ukazují tvrdá data

Češi si znovu berou hypotéky ve velkém. Průměrný úvěr se blíží pěti milionům

Přečíst článek