Svoboda tisku v Evropě zůstala i v roce 2025 pod silným tlakem. Právní hrozby, fyzické útoky, zastrašování, pokusy o ovládnutí médií i přeshraniční represe dál ohrožují práci novinářů. Vyplývá to z výročního hodnocení partnerů Platformy pro bezpečnost novinářů, projektu Rady Evropy zaměřeného na ochranu žurnalistiky.

Platforma letos zaznamenala 344 vážných hrozeb vůči svobodě médií, což představuje meziroční nárůst o 29 procent. Nejvíce případů připadlo na Rusko, Turecko, Gruzii, Srbsko a Ukrajinu, převážně na území okupovaná Ruskem. Nejčastější byly fyzické útoky na novináře – celkem 90 případů. Zpráva zároveň uvádí, že 51 vražd novinářů zůstává nevyřešeno.

Za nejvážnější hrozbu označuje dokument pokračující válku Ruska proti Ukrajině. Čtyři pracovníci médií byli zabiti, další utrpěli zranění a řada novinářů je na okupovaných územích zadržována nebo pohřešována. V celé Evropě navíc docházelo k útokům na novináře během protestů, a to ze strany policie, politických aktérů i demonstrantů. Takové incidenty byly hlášeny ve čtvrtině sledovaných zemí, nejčastěji v Gruzii, Srbsku a Turecku.

„Další lež. Další válka.“ Demokraté tvrdě útočí na Trumpa kvůli Íránu

Politika

Demokratičtí zákonodárci odsoudili rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán bez schválení Kongresem. Přitom zpochybňují Trumpovo sobotní tvrzení, že Spojené státy čelily bezprostřední hrozbě ze strany Íránu. Právě existence takové hrozby je přitom zákonnou podmínkou, která prezidentovi umožňuje zahájit vojenský útok bez souhlasu Kongresu, připomíná deník The New York Times. Demokraté rovněž kritizují nejasnost cílů americké akce a vnímají riziko rozpoutání širšího konfliktu.

ČTK

Přečíst článek

SLAPP žaloby

K umlčování médií se nadále využívaly také takzvané SLAPP žaloby. Tyto soudní spory nemají za cíl uspět u soudu, ale zastrašit novináře či média a odradit je od další kritické nebo investigativní práce. Ve více zemích byla veřejnoprávní média vystavena politickým zásahům, omezujícím zákonům či nedostatečnému financování.

Zpráva zmiňuje i Českou republiku. Podle dokumentu nová vládní koalice vyvolala obavy z politického tlaku na veřejnoprávní média. Předchozí vláda přijala opatření na ochranu Českého rozhlasu a České televize před politickým zasahováním a mírně zvýšila koncesionářské poplatky, aby posílila jejich finanční stabilitu. Zvýšení však plně nevyrovnalo ztrátu hodnoty poplatku za posledních 20 let. Po podzimních volbách nová vláda oznámila plán na jejich zrušení, což by podle zprávy mohlo ohrozit redakční nezávislost i kvalitu veřejnoprávních médií.

Volby, které mohou změnit Evropu. Maďarská opozice posiluje i na venkově, tradiční baště Orbána

Politika

Maďarsko vstupuje do rozhodující fáze předvolební kampaně a premiér Viktor Orbán čelí nejvážnější politické výzvě od svého nástupu k moci před 16 lety. Opoziční lídr Péter Magyar podle průzkumů rychle posiluje a šest týdnů před volbami se jeho strana Tisza dostává do výrazného náskoku před vládním Fideszem.

nst

Přečíst článek

Digitální sledování

Dokument zároveň upozorňuje na další problémy, včetně digitálního sledování novinářů, přeshraničních represí, přijímání nebo plánování zákonů o „zahraničních agentech“ a nejistých pracovních podmínek v médiích.

Hodnocení se týká 46 členských států Rady Evropy a sleduje také situaci v Rusku a Bělorusku, které již členy organizace nejsou.

Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad nyní ještě o desetinu procentního bodu vylepšil. Růst byl nejvyšší od roku 2022 a podpořila jej domácí i zahraniční poptávka.

V samotném posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně stoupl rovněž o 2,6 procenta, oproti předchozímu čtvrtletí pak o 0,6 procenta.

Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta byly ve čtvrtém čtvrtletí hlavními faktory růstu vyšší výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Pozitivně přispěla i zahraniční poptávka, zatímco negativní vliv měla změna stavu zásob.

České „mozky na kolejích“ válcují světovou konkurenci. Tramvaj 52T je naše technologická vizitka, říká Ignačák ze Škody Group

Zprávy z firem

Výroba kolejových vozidel zůstává klíčovým oborem pro českou ekonomiku a export. Podmínkou je, že Česko udrží kvalitní výzkum a vývoj, který propojí tradiční české produkty s moderními technologiemi. „Do našich vlaků a tramvají přidáváme velmi inovativní prvky. Troufnu si říct, že naše nová tramvaj 52T pro Prahu je jednou z nejlepších na světě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz místopředseda představenstva Škody Group Tomáš Ignačák, který je také předsedou předsednictva Asociace českého železničního průmyslu (ACRI).

Jan Žižka

Přečíst článek

Výdaje domácností vzrostly

Za celý rok vzrostly výdaje domácností o tři procenta a výdaje vládních institucí o 2,2 procenta. Investice měřené tvorbou hrubého fixního kapitálu byly vyšší o dvě procenta. Saldo zahraničního obchodu se meziročně zvýšilo o 0,8 miliardy korun na 504,2 miliardy korun.

Hrubá přidaná hodnota, tedy rozdíl mezi produkcí a náklady na ni, loni vzrostla o 2,8 procenta. Nejvíce k tomu přispěl obchod, doprava, ubytování a pohostinství, dále informační a komunikační činnosti a průmysl.

Zlepšila se i situace na trhu práce. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,1 procenta na 5,5 milionu lidí. Odpracováno bylo o 2,3 procenta hodin více než o rok dříve.

V posledním čtvrtletí roku zrychlila zejména spotřeba domácností, která mezičtvrtletně vzrostla o 1,3 procenta a meziročně o 3,2 procenta. Domácnosti více utrácely především za předměty krátkodobé spotřeby a služby. Výdaje vládních institucí se zvýšily mezičtvrtletně o jedno procento a meziročně o 2,5 procenta.

Index prosperity: Čísla teď vypadají dobře, ale budoucí růst na nich nestojí

Money

Česko se podle nového Indexu prosperity zařadilo na osmé místo mezi ekonomikami EU. Vyniká robotizací i relativně nízkým zadlužením. Slabinou ale zůstává nízká přidaná hodnota a struktura investic. Analytici varují, že bez změny strategie může země ztratit tempo.

ČTK

Přečíst článek

Investice rostly ještě výrazněji – mezičtvrtletně o 1,7 procenta a meziročně o 5,3 procenta. Statistikové uvedli, že meziročně se zvyšovaly hlavně investice do obydlí a ostatních budov a staveb.

Zahraniční obchod zůstal silný. Saldo obchodu se zbožím a službami dosáhlo v posledním čtvrtletí hodnoty 133,9 miliardy korun, což bylo o 9,5 miliardy více než před rokem. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně o 5,1 procenta. Dovoz se zvýšil mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 5,3 procenta.