„Ceny v klidu. Trvale sníženo.“ Lidl zavádí nový přístup k zákazníkům, který má osvobodit zákazníky od závislosti na akčních nabídkách a přinést větší volbu a pohodu do každodenního nakupování. Reaguje tak na dlouhodobý trend, kdy Češi patří k nejvíce slevově orientovaným spotřebitelům v Evropě. Akční nabídky ale neopouští, zákazník má právo volit podle sebe. Jenže co kdyby to někdo v marketingu vzal opačně?

Kdyby se zítra ráno na dveřích prodejen Lidl objevilo oznámení „Ceny v klidu. Trvale zdraženo.“, země by se na chvíli zastavila. Ne kvůli inflaci. Kvůli ztrátě smyslu.

Český zákazník totiž nenakupuje potraviny. Český zákazník svádí bitvu. Každý rohlík je malé vítězství nad systémem, každý jogurt s červenou slevovou visačkou je osobní Waterloo obrácené ve slavkovský triumf. Sleva není ekonomická kategorie. Sleva je morální hodnota.

Bez slevy je cena jen číslo. Se slevou je to příběh

Když je máslo se 40procentní slevou za 49,90 korun je to důkaz, že svět ještě funguje. Že jsme nebyli ošizeni. Že jsme přelstili obchodní řetězec, globální kapitál i sousedku odvedle. Kdyby bylo máslo prostě za 49,90 bez dramatického přeškrtnutí původní ceny, ztratilo by to šťávu. Bylo by to jako hokej bez útoku. Jako Vánoce bez zmatků.

„Trvale zdraženo“ by narušilo naši národní mytologii. Leták je totiž český epos. Každé pondělí začíná nová kapitola, každá středa je zjevením. Listujeme jím s větší pozorností než volebním programem. Víme, kde je kuře levnější o dvě koruny, a jsme připraveni pro ten rozdíl přejet půl města. Nejde o peníze. Jde o princip.

Nákup bez slevy by bylo rouhání. Znamenalo by to přiznat, že cena je cena. Žádné drama. Žádný oblouk. Žádná katarze u pokladny.

A tak by se národ semkl. Vznikly by srovnávací aplikace, podcasty o psychologii cen, guerillové skupiny sdílející anonymní tipy na levný eidam. Excelové tabulky by kvetly jako jarní louky. Češi by se nevzdali. Jen by přesunuli frontu jinam.

Protože my nejsme slevoví fanatici. My jsme pragmatici s emocemi. Potřebujeme vědět, že jsme nakoupili dobře. A „dobře“ v českém překladu znamená „levněji než včera, levněji než soused, levněji než původně“.

Možná je proto vlastně upřímnější trvalé snížení než věčné akce. Možná je klidná cena dospělostí maloobchodu. Ale přiznejme si to: bez červené cedulky „Sleva“ bychom se u regálu cítili trochu ztracení. Protože národ, který si zvykl vítězit o tři koruny, se těžko smiřuje s tím, že by měl jen… normálně nakoupit.

Hospody mizí. Pivo je ale nejlepší v historii

Enjoy

Za pět let zmizelo z mapy téměř čtyři tisíce hospod. Pandemie, ceny energií, drahé suroviny i změna návyků hostů udělaly své. Zní to jako konec jedné éry? Možná. Jenže právě tenhle tlak způsobil to, že pivo v českých hospodách je dnes lepší než kdy dřív.

nst

Přečíst článek

Stanislav Šulc: EET se vrací. Ale kam zmizela Účtenkovka?

Názory

Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Petr Macinka by jistě chtěl být důležitým člověkem. Ambice má viditelné, povzbudilo ho k takovému náhledu sama sebe necelých sedm procent hlasů voličů v posledních parlamentních volbách. Nyní jako mocipán tu svými úšklebky provokuje názorové oponenty, jindy školí bývalou ministryni zahraničí Spojených států. Otázkou je, zda jen provokuje, nebo se svým způsobem snaží prosadit nějaký myšlenkový koncept.

Macinkovým hlavním problémem je, že žádný ucelený myšlenkový koncept této společnosti nenabízí. Bojuje proti klimatickému dogmatu, proti zkostnatělé Evropské unii. Umí si najít spoustu cílů, proti kterým bojovat. Prostředkem je mu sarkasmus, ironizování, přehlížení jiných názorů, arogance. Projev pubescenta.

Je to záměr, takto působit? Má to nějaký strategický cíl, víc voličů? Nebo takový prostě Macinka je, nevyspělý, mladicky drzý a nevycválaný. Umí sarkasticky negovat oponenty, umí vytvářet společenský rozruch. Povýšeností v debatě s Hillary Clintonovou si vysloužil světovou pozornost, pochvalu od Donalda Trumpa. Zda si takovou pochvalu přičítat k dobru, je na zvážení, Macinka hýkal nadšením.

Aktualizováno

Macinka v OSN vzkázal Lavrovovi: Můžete zabrat území, ale nemůžete zabrat budoucnost

Politika

Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní, prohlásil český ministr zahraničí Petr Macinka na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN k Ukrajině v den čtvrtého výročí ruské invaze. Šéf české diplomacie ve svém vystoupení oslovil nepřítomného ruského kolegu Sergeje Lavrova a vzkázal mu, že rakety nejsou argumentem a že považuje ruské raketové útoky za přiznání ruského selhání.

ČTK

Přečíst článek

Možná si Macinka chce sám sobě nějakým způsobem dokázat, že není jen mluvčím Václava Klause. Že je autonomní jednotkou, která dokáže přemýšlet a nastavovat témata. Nelze se vyhnout pocitu, že veškeré dění kolem poměrně mladého vicepremiéra je jen jeho snaha o vlastní emancipaci. Už chce být dospělý.

Pro českou diplomacii je to rébus. Macinka jeden den vyplísní na mezinárodní konferenci bývalou kandidátku na amerického prezidenta Clintonovou, o pár dní později přednese na fóru OSN takřka filozofický projev na téma válka na Ukrajině. Jistě mu ho někdo sepsal, tak je to obvyklé. Za to nelze Macinku potahovat.

Velvyslanci ve službách MAGA? Trumpovi muži rozdmýchávají spory v Evropě

Politika

Napětí mezi Spojenými státy a několika evropskými zeměmi se vyostřuje. Francie i Belgie si předvolaly americké velvyslance kvůli jejich výrokům a zásahům do domácí politiky. Paříž navíc po odmítnutí schůzky přerušila kontakty s americkým velvyslancem Charlesem Kushnerem, píše Bloomberg.

nst

Přečíst článek

Je to ten stejný Macinka?

Přesto zůstává záhadou, jak jeden a týž člověk, který zastupuje Česko na mezinárodním poli, může nejdříve říct, že za válku na Ukrajině de facto může západní svět svým příklonem k liberálním hodnotám, a po pár dnech před zástupci zemí celého světa téměř filozoficky medituje, že „můžete sice dobýt území, ale budoucnost nemůžete dobýt.“ Je to ten stejný Macinka? Kdo mu to napsal? Kdo je vlastně Macinka?

Je smutné sledovat šéfa české diplomacie, jak se v přímém přenosu profiluje. Na takovém postu by přece měl stát člověk již vyprofilovaný. Vůbec nejde o to, co kdy Macinka řekne v nějakém projevu. Ten před valným shromážděním se mu možná celkem povedl. Ale jiná vystoupení zase ne. Má si ministr zahraničí při zastupování České republiky zkoušet, jak mu to bude nejlépe slušet? Diplomatické embryo se nemělo stát šéfem české diplomacie.