Po týdnech omezení se Hormuz znovu otevírá a ceny ropy reagují poklesem. Americká blokáda však naznačuje, že dohoda je stále nedokončená.

V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl v pátek na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Plavba průlivem bude vést po koordinované trase, kterou již dříve oznámil íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu (PMO), dodal. Americká námořní blokáda Íránu nebude ukončena, i když Teherán oznámil plné znovuotevření průlivu, uvedl krátce poté prezident Donald Trump na své síti Truth Social.

Trump: blokáda pokračuje

Blokáda bude podle něj pokračovat, dokud nebude ze sta procent dokončena americká „transakce“ s Íránem. Většina bodů byla v tomto ohledu již dojednána, a tak by celý proces měl být velmi rychlý, dodal prezident. Kromě otevření průlivu byla klíčovým sporným bodem v jednáních o míru mezi Teheránem a Washingtonem otázka íránského jaderného programu.

Michal Nosek: Česko vyráží na íránskou misi. Až bude po všem, zapne radar

Názory

Až se Hormuz uklidní, rakety utichnou a lodě zase poplují, Česká republika dorazí na místo s řešením a bude se dívat.

Michal Nosek

Přečíst článek

Útoky ochromily klíčovou trasu

Poté, co Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán, podařilo se Teheránu v odvetě plavbu průlivem ochromit kombinací několika útoků na plavidla a hrozeb dalších úderů. Při dřívějším provozu touto úžinou procházela asi pětina globálních dodávek ropy i značný objem zkapalněného zemního plynu. Omezení přepravy v průlivu se tak podílelo na výrazném nárůstu cen ropy a plynu na světových trzích. Po dnešním Arakčího oznámení začaly ceny výrazně klesat.

Příměří a podmínky Teheránu

Znovuotevření průlivu bylo jednou z podmínek Trumpa pro ukončení nynějšího konfliktu. Přestože se minulý týden USA a Írán shodly na dvoutýdenním příměří, Teherán k úplnému otevření průlivu nepřistoupil a požadoval, aby se dohodnuté příměří vztahovalo i na konflikt mezi izraelskou armádou a proíránským hnutím Hizballáh v Libanonu.

Omezený provoz a poplatky

Průlivem nicméně proplouvaly omezené počty lodí a tankerů, které dostaly svolení íránských ozbrojených sil. Podle některých zpráv Teherán od plavidel vybíral poplatky za proplutí.

Napětí po neúspěšných jednáních

Situace v průlivu a jeho okolí se stala ještě nepřehlednější po neúspěšných americko-íránských mírových rozhovorech v Islámábádu, kdy USA přistoupily k blokádě lodí plujících z nebo do íránských přístavů. Cílem je mimo jiné omezit íránské příjmy z prodeje ropy. Ve čtvrtek ale Trump oznámil desetidenní příměří, na kterém se shodly Írán a Libanon a které pozastavuje boje mezi izraelskou armádou a Hizballáhem.

Bezpečné trasy a riziko min

Íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu už minulý týden po oznámení příměří mezi USA a Íránem uvedl, že bezpečná trasa pro plavbu Hormuzským průlivem směrem z Ománského moře do Perského zálivu vede podél severního pobřeží íránského ostrova Lárak. Zatímco bezpečná trasa pro opuštění Perského zálivu průlivem do Ománského moře vede podél jižního pobřeží Láraku. Mimo tyto bezpečné trasy hrozí nebezpečí námořních min, dodal úřad, který ale upozornil, že plavidla musí svou plavbu koordinovat s íránskými revolučními gardami.

Írán není jenom ropa, ale i helium nebo čipy, říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček

Leaders

Dopady konfliktu na Blízkém východě mohou být mnohem širší, než je cena paliv. Která se na druhé straně propisuje do celé ekonomiky, bez nafty nelze podnikat. Vládní regulaci ceny nafty a benzínu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček chápe, vnímá však rizika státního zásahu. „Zastropování marží (pumpařů – pozn. red.) znamená zastropování mezd, nájemného a dalších položek.“ Přes dopady íránské krize vnímá Zajíček jako klíčové dobudovat českou energetickou strukturu, jádro a plyn.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Vláda chce podle svého předvolebního slibu opět zrychlit zvyšování důchodů. Výdaje na penze, které tvoří třetinu všech výdajů státu, přesahují sedm set miliard korun. Jsou to projedené peníze, ne investice do budoucnosti.

Babiš umanutě uplácí dva a půl milionu penzistů. Zejména oni, možná s nostalgickou vzpomínkou na minulé časy, kdy se za bolševika lépe žilo, ho drží u moci. Babiš si tento fakt dobře uvědomuje. Využívá každou příležitost, aby své seniory potěšil. Ostatně i on sám prožil šťastné mládí za minulého režimu.

Demografie jako varování

V Česku se v loňském roce narodilo méně než osmdesát tisíc nových Čechů. Je to nejnižší číslo za víc než dvě stě let sběru statistických dat. Vláda nemá žádnou prorodinnou politiku. Naopak přidává starým. Zajímá tento fakt naše penzisty?

Ministr Juchelka poslal do připomínkového řízení návrh, podle kterého se změní výpočet penzí. Důchody se mají vždy v lednu zvyšovat o inflaci a polovinu růstu reálných mezd, nyní rostou o inflaci a třetinu růstu mezd. Jinými slovy, opět zrychlení růstu penzí.

Chystá se změna spoření na penzi. V hledáčku jsou vysoké poplatky

Money

Jak zreformovat třetí pilíř penzijního systému, aby se stal pro mladé Čechy atraktivnější? Vláda chystá reformu, v červnu ji hodlá představit. Také opozice je pro reformu. Panuje shoda, že by se měla zvýšit výnosnost penzijního spoření a prodloužit by se měla doba spoření. Výše úložek účastníků nejsou tak zásadní, tvrdí Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI, který s kolegou Lukášem Nádvorníkem zanalyzoval stávající stav penzijního připojištění.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Bonusy pro nejstarší

Juchelka chce také vyplácet bonusy lidem starším osmdesáti let. Zcela racionálně řečeno, lidem nad osmdesát let se nezvyšují potřeby. Naopak se snižují. Bydlení mají, hypotéku nesplácejí. Jedí méně, oblečení více méně nekupují. Neinvestují do vzdělání, už tolik necestují. Osmdesátníci často dávají svým vnoučatům k narozeninám nebo na Vánoce tisíce korun, které dostávají od daňových poplatníků a nemají pro ně využití.

Současná vláda hospodaří s obřím, nezákonným schodkem. Politikou rozdávání úplatků starým se schodek bude ještě zvyšovat. Méně pracujících bude platit více na důchody, a k tomu ještě na splátky dluhů státu, které vláda zasekává.

Juchelkova teze, že vyššími penzemi zajistí důchodcům jistotu důstojného života i v době inflace, je nesmyslná. Naopak, rozdáváním peněz nekrytých vytvářením hodnoty stát podporuje růst inflace.

Změna v penzijku. Mladí by automaticky šli víc do rizika

Money

Mladí by už neměli u spoření na důchod na výběr. Nový návrh Asociace penzijních společností počítá s povinným investováním do dynamičtějších fondů, které mohou přinést vyšší zisky – ale i větší riziko.

ČTK

Přečíst článek

Solidarita v praxi

Možná, kdyby o svých penzích rozhodovali penzisté, a ne populistická vláda, řada starších by v solidaritě s mladými příplatky ani nežádala. Toto je možná moc idealistická představa. Česká zkušenost bohužel říká, že solidarita se krčí v koutku. Každý, kdo může, rád bere zadarmo.

V debatě o penzích v podání vlády vůbec nezaznívá, že lidé, kteří aktuálně míří do penze, měli pětatřicet let na to, aby se sami na stáří zajistili. Mohli si odkládat, spořit. Máme tady třetí penzijní pilíř se státní dotací a daňovým zvýhodněním. Účastní se ho 3,9 milionu lidí - těch zodpovědných. Není jediný důvod, proč by náklady na život starší generace měl na sebe brát výhradně stát.

Česko nemá dokončenou dálniční síť, do budoucna zcela jistě poroste spotřeba energie. Je třeba stavět zdroje, a ty jsou drahé. To všechno jsou investice, jejichž přínos ocení nové generace. Místo investic do budoucnosti však vláda investuje do minulosti. Ještě přesněji, investuje do svého volebního výsledku. Je to zjištná a pro Česko sebezáhubná politika.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Kdo se má za Trumpa dobře? Zlodějíčci v kravatách a oblecích

Money

Stíhání hospodářské kriminality v USA bylo loni na nejnižší úrovni za čtyřicet let. Takzvaná kriminalita bílých límečků má nyní vcelku umetenou cestu, píší Financial Times. Elitní právníci přicházejí o práci.

tzv

Přečíst článek