Česká jaderná energetika čelí rostoucímu nedostatku pracovníků napříč profesemi – od svářečů a techniků po právníky, ekonomy či manažery. Tlak na nábor zvyšuje generační obměna, prodlužování životnosti stávajících reaktorů i plánovaná výstavba nových bloků v Dukovanech a malých modulárních reaktorů. Podle zástupců oboru se bez dlouhodobé strategie a masivní práce s novou generací pracovníků sektor neobejde.
Polostátní energetická společnost ČEZ podepsala se společností Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. V britské firmě koupí zhruba 20procentní podíl, za který zaplatí jednotky miliard korun, oznámil premiér Petr Fiala (ODS) a zástupci obou společností. První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v Temelíně.
Češi vyvinuli vlastní verzi modulárního jaderného reaktoru. Projekt DAVID SMR, na jehož vývoji se podíleli jaderní vědci z Česka, se zaměřuje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Fungovat může ve vybraných průmyslových odvětvích, k odsolování mořské vody či k zajištění dodávek elektřiny nebo jako chlazení pro datacentra, uvedla společnost Czechatom, která je hlavním dodavatelem systému.
Polostátní energetická společnost ČEZ naváže strategickou spolupráci s firmou Rolls-Royce při vývoji malých modulárních reaktorů. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého vzala dnes vláda na svém jednání informaci od ČEZ na vědomí. Podle Fialy spolupráce otevírá možnost pro české firmy podílet se na vývoji tohoto typu jaderných zdrojů a zapojit se do globálního dodavatelského řetězce.
Společnost ČEZ vybere do konce letošního roku partnera pro vývoj a provozování modulárních reaktorů v Česku. Vybírá mezi firmami Westinghouse, GE Hitachi a Rolls Royce, řekl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Polostátní ČEZ podle něj v ČR plánuje do roku 2050 postavit až deset menších modulárních reaktorů o souhrnném výkonu tři gigawatty. Současné tuzemské klasické elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty.
ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, uvedli zástupci skupiny ČEZ. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.
Česko se v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií, řekl na konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). Jaderná energie podle něj bude základem tuzemské energetiky a ČR v ní má dlouhodobou tradici. Tu chce využít nejen při stavbě nových bloků, ale také při vývoji malých modulárních reaktorů. ČR nyní připravuje stavbu zatím jednoho nového jaderného bloku v Dukovanech, podle Fialy pokračuje tendr úspěšně. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše bude v Česku nutné do roku 2050 do energetiky investovat až čtyři biliony korun.
Svět je na startu nového oboru jaderných modulárních reaktorů, přechod z fáze výzkumu a vývoje do reálné výroby chystají desítky firem. Nad „energetickým odvětvím budoucnosti“ ještě stále visí spousta otazníků, ale vše nasvědčuje tomu, že dříve či později ho čeká významný boom. O vítězích se rozhoduje už dnes. Česko má v jaderné energetice celá desetiletí historických zkušeností a může se stát předním výrobcem i exportérem, pokud dokáže svůj potenciál využít. Nebude to snadné, píše ve své analýze na Export.cz Jan Žižka, editor časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se 🤝 shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny, oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky v Gödöllö u Budapešti. „V4 je zpět“, prohlásil na tiskové konferenci. Spolupráce stojí na pevných základech a je schopná se vyrovnat výzvám 21. století, dodal.
Evropské akcie 📉 oslabily. Na trhy dolehla rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) v nadcházejících měsících dále zvýší úrokové sazby, a také obavy z vysokých investic technologických firem do umělé inteligence. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, klesl o 0,7 procenta na 634,63 bodu.
Italská vláda již několik týdnů otálí se schválením půjček pro investice do obrany z unijního programu Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE). Ve hře je 14,9 miliardy eur (3️⃣6️⃣1️⃣ miliard korun). Kabinet není podle prohlášení svých členů v postoji k půjčkám jednotný, na schválení tlačí ministr obrany Guido Crosetto, opatrnější postoj pak zastává ministr financí Giancarlo Giorgetti.
Dagmar Havlová ❌ odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou, která je po bývalém prezidentovi pojmenovaná. Uvedly to Česká televize a server Novinky.cz. Havlová podle televize a serveru uvedla, že nechce nést odpovědnost za způsob, jakým je Havlovo jméno používáno, a že ztratila důvěru k současnému vedení a směřování knihovny.
Americký dolar dnes posiluje a ke koši měn se dostal 📈 nejvýše za 13 měsíců. Investoři po minulém zasedání měnového výboru centrální banky USA (Fed) zvýšili sázky na růst úrokových sazeb ve Spojených státech, což podporuje zájem o americkou měnu. K růstu dolaru pomohl i výprodej akcií společností s nejvyšší tržní kapitalizací.
Česká měna dnes dále 📉 oslabila, k euru ale jen o haléř na 24,22 koruny za euro. Vůči dolaru, který dnes posiloval, koruna ztratila 14 haléřů a zakončila obchodování na 21,28 koruny za dolar. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.
Pražská burza dnes 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,61 procenta na 2599,53 bodu. Burza zpevnila hlavně díky zdražení akcií energetické firmy ČEZ a banky Moneta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Stát vyplatil na náhradním výživném dětem neplatičů za prvních bezmála pět let přes 1️⃣,1️⃣ miliardy korun. Letos od ledna do konce dubna jim poslal 112,2 milionu korun, tedy o 15 procent více než před rokem. V dubnu úřady práce poskytly 14 200 těchto dávek, meziročně o 1500 víc. Vyplývá to z údajů ministerstva práce.
Německý výrobce hraček Playmobil ukončil výrobu ve svém závodě v bavorském Dietenhofenu a přesouvá ji do České republiky a na Maltu. Firma rozhodnutí zdůvodnila vysokými náklady na mzdy a energii v Německu. Závod bude oficiálně uzavřen 30. června, výroba ale byla zastavena už o týden dříve a byli propuštěni všichni zaměstnanci, napsala agentura DPA
Nejvyšší povolená cena, kterou denně stanovuje stát, ve středu oproti dnešku 📉 zlevní o 18 haléřů na 36,36 koruny za litr. Benzin naopak mírně zdraží, čerpací stanice ho budou moci prodávat nejvýše za 40,55 koruny za litr, což je o pět haléřů více než dnes.
