Které zákony letos skutečně pomáhají podnikatelům a zjednodušují byznys v Česku? Projekt Zákon roku už posedmnácté hledá nejlepší legislativní změny a upozorňuje na příklady dobré praxe. Mediálním partnerem projektu je Newstream.

Existují způsoby, jak měnit české legislativní prostředí k lepšímu a zároveň ho více otevřít podnikatelům? S řešením se snaží již posedmnácté přijít projekt Zákon roku. Jeho cílem je především ukázat, že dobrá legislativa nemusí být složitá nebo ideologická. Zásadní je ale naopak spolupráce s odbornou veřejností, která podněcuje diskuzi o předpisech, které českému byznysu opravdu pomáhají.

České legislativní prostředí by se dalo jedním slovem charakterizovat jako nekoncepční. Legislativa bývá přijímána pod časovým tlakem, bez jasné vize a příliš mnoho zákonů vstupuje do parlamentu ve zrychlených procedurách. Politici pak často používají legislativu jako rychlý komunikační nástroj se svými voliči, aniž by se zamysleli nad tím, zda skutečně řeší určitý problém. Výsledkem pak bývá poněkud oslabená kvalita práva i právních jistot adresátů.

Lze takové prostředí změnit? Přesně o to se snaží projekt Zákon roku, který už sedmnáct let organizuje technologicko-poradenská společnost Deloitte a její právní kancelář Deloitte Legal. „Zákon roku se snaží inspirovat tvůrce legislativy, podporovat kulturu, v níž se dobré příklady stávají standardem, a tím přispívat ke změně. Proto oceňujeme takové kroky, které nejsou vždy nutně vidět na první pohled, ale přispívají ke zlepšování funkčnosti právního prostředí,“ říká Jiřina Procházková, partnerka Deloitte Legal a lídryně projektu Zákon roku.

Podobně jako každým rokem, i letos vyvrcholí Zákon roku vyhlášením dvou anketních kategorií: Nejlepší zákon pro business, který oceňuje především ty předpisy, jež podnikatelům nejvíce usnadňují život, a Legislativní počin roku, který oceňuje příklady dobré praxe v rámci legislativních procesů.

Jaké jsou letošní nominované zákony?

Mezi nominované v kategorii Nejlepší zákon pro business se letos zařadila novela zákoníku práce, tzv. flexinovela, která přináší větší flexibilitu na pracovní trh a definuje moderní vztahy na pracovišti. „Podle mého názoru je z nominovaných zákonů nejdůležitější novela zákoníku práce. Kvalitní zaměstnanci hrají jednu z klíčových rolí v podnikání firem a jejich konkurenceschopnosti. Jakákoli, byť dílčí úprava směrem k flexibilitě pracovních vztahů, která reaguje na aktuální trendy a potřeby moderního trhu práce, je důležitá. Novela zároveň obsahuje řadu opatření, která umožňují pružněji reagovat na změny, usnadní plánování při řízení lidských zdrojů a částečně snižuje administrativní zátěž, přičemž zachovává ochranu a právní jistotu zaměstnanců,“ říká Jitka Hlaváčková, právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Její slova potvrzuje i prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček: „Flexinovela zákoníku práce patří podle mě ke klíčovým legislativním změnám loňského roku, protože pomáhá odstranit jednu z dlouhodobých brzd české ekonomiky, kterou je nepružný pracovní trh. Není to sice revoluce, ale po mnoha dekádách je to konečně úprava zákoníku práce, která nereaguje jen na potřeby zaměstnanců, ale zohledňuje i požadavky zaměstnavatelů. A hlavně je v souladu s tím, co Hospodářská komora ČR dlouhodobě prosazuje jako strategickou prioritu – moderní, flexibilní a zároveň férový pracovní trh. Je to změna, která zlepšuje každodenní fungování podniků a posiluje stabilitu pracovních míst."

Dalším nominovaným je zákon, který představuje průlom v digitalizaci finančního systému, protože sjednocuje pravidla pro digitální finance, včetně kryptoaktiv. Ocenění může také získat novela zjednodušující prodej investic bez objemových limitů, což může podnikatelům rozvolnit ruce při strategickém rozhodování.

V nominacích je rovněž evropský rámec pro posílení obranného průmyslu, který podporuje silnější evropský obranný průmysl a přináší nové příležitosti pro firmy. Vyhrát však letos může i novela zákona, která zvyšuje bezpečnost při sdělování citlivých informací advokátům. Výslovně totiž posiluje ochranu důvěrnosti mezi advokátem a klientem a nově také mezi advokátem a podezřelým v trestním řízení.

Význam této novely zdůrazňuje i Monika Novotná, předsedkyně České advokátní komory: „Pro mě jako předsedkyni České advokátní komory je samozřejmě nejvýznamnější novela zákona o advokacii. Kromě celé řady pozitivních změn přináší deklaraci a ochranu důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem. Povinnost mlčenlivosti totiž klienta nechrání dostatečně, potřebujeme, aby byla chráněna i komunikace advokáta ve vztahu ke klientovi, což je i v souladu s judikaturou ESLP. Jsem moc ráda, že se k ochraně advokátního tajemství přihlásila i Česká republika.“

Mezi nominovanými v této kategorii je také balíček ViDA, který určuje moderní evropská pravidla DPH pro digitální ekonomiku, a podnikatelům tak přináší větší právní jistotu v online prostředí.

V kategorii Legislativní počin roku může letos uspět balíček úprav známý pod názvem Omnibus I, který dává podnikatelům více času na přípravu a sjednocení ESG reportingu. Nominována je též novela zjednodušující režim CBAM prostřednictvím prahové hmotnostní výjimky, která malým dovozcům železa, oceli, hliníku, cementu a hnojiv přináší úlevu od přílišné administrativy.

Ocenění v této kategorii může získat i novela zákona o účetnictví, která omezuje okruh entit podléhajících povinnému auditu a podnikatelům ubírá administrativní zátěž při sestavování a zveřejňování účetních výkazů. O titul Legislativní počin roku se uchází i zákon zvyšující limit pro daňově uznatelné opravné položky k nedobytným pohledávkám z 30 tisíc Kč na 50 tisíc Kč. Podnikatelům tak přináší zjednodušení daňové i účetní agendy.

„Jsem rád, že se náš návrh dostal mezi letošní nominace. Nejde o žádnou revoluci, ale o praktickou změnu, která podnikatelům ulehčí život a sníží zbytečnou administrativu. Bohužel jde spíše o výjimku, protože většina nové legislativy v posledních letech podnikatelům přináší více povinností a nejistoty než skutečné zjednodušení,“ uvádí Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců.

O vítězích obou kategorií se nadále hlasuje, a to až do 12. dubna. Zapojit se můžete i vy – na webové stránce www.zakonroku.cz/hlasovani. Letošní „vítězové“ budou oznámeni 23. dubna.

Bez ohledu na výsledek spočívá ale přínos celého projektu především v otevírání zásadních témat, která hýbou českou legislativou i světem byznysu, sdílení know-how a zkušeností mezi experty a vytváření příležitostí pro setkávání. „Na Zákonu roku oceňuji, že pouze nekritizuje, ale snaží se vyzdvihovat pozitivní příklady a otevírat diskuzi o tom, jak udělat regulaci podnikání v Česku přívětivější. Takových projektů u nás není mnoho a vnímám je jako klíčové pro budování kvalitní legislativní kultury, bez které zdravé podnikatelské prostředí zkrátka nevytvoříme,“ dodává lídryně projektu Jiřina Procházková.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Polsko je zatím poslední zemí ze skupiny takzvaných rozvíjejících se ekonomik, která se od začátku války v Íránu vrací na mezinárodní dluhopisové trhy. Nabízí emisi dluhu denominovanou v dolarech, a to ve třech tranších. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Dluhopisy budou mít splatnost pět, deset a 30 let.

U nejkratší splatnosti se počáteční rozpětí pohybuje kolem 95 bazických bodů nad americkými státními dluhopisy. U nejdelší splatnosti pak přibližně kolem 160 bazických bodů, uvedl zdroj, který si nepřál být jmenován.

Polsko se vrací na zahraniční dluhopisové trhy poté, co válka na Blízkém východě zastavila růst aktiv rozvíjejících se trhů a zvýšila globální volatilitu. Současný konflikt začal 28. února, když americká a izraelská vojska zaútočila na Írán.

Polské ministerstvo financí potvrdilo, že jako hlavní organizátory pověřilo banky Citigroup, Goldman Sachs, JPMorgan Chase a Société Générale. Zda se transakce uskuteční, bude podle ministerstva záviset hlavně na vývoji tržních podmínek.

Dluhopisy v hodnotě miliard eur

Připravovaný krok podle Bloombergu následuje po lednovém prodeji eurových dluhopisů v objemu 3,25 miliardy eur a po únorové emisi tzv. samurajských dluhopisů v objemu 211,6 miliardy japonských jenů. Polsko se chystá letos vydat zahraniční dluhopisy v hodnotě odpovídající deseti až 12 miliardám eur.

Aktualizováno

Pavel se postavil vládě: Nikdo mi nemůže zakázat jet na summit NATO

Politika

Ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi, aby zastupoval zemi navenek, míní prezident Petr Pavel. „Popíral by tím jeho ústavní pravomoci,“ uvedl Pavel v debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně na dotaz k účasti na letním summitu NATO v Ankaře. Už dříve avizoval, že se kvůli tomu chce sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Zda počítá s účastí na summitu, Pavel studentům výslovně neřekl.

ČTK

Přečíst článek

Poslední emise dluhopisů denominovaných v dolarech, ke které Polsko přistoupilo, jez února 2025. Tehdy země prodala dluhopisy se splatností pět a deset let v objemu 5,5 miliardy dolarů.

Výnos stávajících dluhopisů splatných v roce 2035 činí 5,11 procenta, což je nárůst proti 4,72 procenta těsně před vypuknutím války na Blízkém východě. Stále je to ale méně než maximum z minulého měsíce, které činilo 5,23 procenta.

Polsko, které má u svého hlavního ratingu negativní výhled od všech tří klíčových ratingových agentur, nedávno snížilo daně z pohonných hmot. Chce tak zabránit situaci, že růst cen ropy znovu vyvolá inflační tlaky v domácí ekonomice. Země také v březnu omezila nabídku dluhopisů v domácí měně při aukcích.

Situace České republiky se od Polska dost liší. Stát si většinu financování zajišťuje v korunách na domácím trhu, na zahraniční trhy chodí ve srovnání s Polskem spíše výjimečně.