Raději spálit, než dát do výprodeje. Módní domy řeší, kam s neprodanými kolekcemi
Problém, o kterém se nemluví nahlas. Luxusní módní domy se potýkají s přebytky svých kolekcí v řádu miliard eur ročně. Na rozdíl od levnějších řetězců totiž na konci sezóny nemohou jednoduše vrhnout neprodané zboží na pulty či na internetová tržiště s velkou slevou. Poškodilo by to pečlivě budovanou image exkluzivity.
Největší módní impéria LVMH - s ikonickými značkami Louis Vuitton, Dior, Givenchi, Marc Jacobs či Fendi - a Kering s vlajkovou lodí Gucci či Balenciaga loni držela přebytečné zásoby v hodnotě 3,2 miliard eur, respektive 1,5 miliardy (v přepočtu přes 80 miliard korun, resp. přes 37 miliard). To je podle portálu Business of Fashion ekvivalent stovek tisíc, ne-li milionů produktů a nevyužitého materiálu.
Problém je o to víc palčivý, že zejména Kering se v posledních letech potýká s poklesem poptávky. Módní domy pochopitelně nereportují o objemu produktů, u kterých očekávají ztrátu, ani o tom, jak s přebytky ve skladech naloží.
Bernardu Arnaultovi bude za měsíc pětasedmdesát let. Evidentně nazrála doba na to, aby předal luxusní impérium LVMH dědicům. Ale hlavně žádné prudké pohyby. 
Boj o moc v domě šampaňského, šperků a módy. Kdo z pěti dětí získá impérium, co vládne luxusu celého světa?
Trhy
Neztratit pel exkluzivity
V roce 2018 britská značka Burberry zveřejnila finanční výsledky, které obsahovaly i třaskavý údaj - firma spálila v předchozím finančním roce zboží v hodnotě téměř 40 milionů dolarů.
Tato praxe byla v té době běžná v celém luxusním sektoru, i když se o tom veřejně nemluvilo. Co nemohly luxusní domy vyskladnit, to raději zničily, aby nepoškodily svoji cenovou hladinu. Slevy jsou u nich totiž možné jen v omezené míře - jako personální výprodeje, soukromé nákupní akce a prodejní místa k diskrétnímu uvolnění starých zásob.
Jenže, likvidace neprodaného zboží dnes není tak jednoduchá, jako bývala. Klimatická krize a obavy o životní prostředí přinesly regulaci, díky níž je spalování přebytků už zakázané ve Francii a následovat ji má postupně celá Evropská unie.
Například značka Hermès ve své poslední výroční zprávě uvedla, že už neničí neprodané položky ve Francii a v letech 2025 až 2030 rozšíří tuto svoji praxi po celém světě.
Pro luxusní značky je záležitost s likvidací o to citlivější, že jejich marketing nezřídka staví i na tom, že jejich výrobky jsou udržitelnější než u levnějších značek, protože vyrábějí limitované kolekce designované pro dlouhou životnost. Ale realita je taková, že vždy měly co dělat s nadprodukcí.
Francouzský dům Givenchy se s příchodem nového roku rozloučil s uměleckým ředitelem Matthewem Williamsem. Nad tím, kdo ho nahradí, zatím visí otazníky. Završil se tak rok velkých změn na kreativních postech u luxusních módních značek. A to v době, kdy se řada z nich potýká s klesající poptávkou a potřebuje nový impuls, aby dokázala oslovit mladší a přelétavější klientelu.
Gucci, Louis Vuitton i McQueen. Módní domy teď zažívají návrhářská škatulata
Enjoy
Odhady umělé inteligence
Otázkou nyní je, jak z toho ven? Jednou z cest je recyklace, ale rozebrání každého produktu tak, aby jeho části mohly být znovu zpracovány na nové materiály, je nákladné, časově náročné a omezené.
Společnosti stále častěji hledají způsoby, jak jinak využít to, co nestihnou prodat. Značka Gucci spolupracuje s různými návrháři a umělci na svém projektu Continuum, který začleňuje minulé kousky do nových produktů. LVMH loni představila kolekci vytvořenou uměleckým ředitelem Kevinem Germanierem za použití neprodaných produktů a nadbytečných látek.
Nejúčinnější metodou ovšem zůstává neprodukovat příliš mnoho. Kering zkouší hledat řešení za pomoci umělé inteligence - lépe dopředu odhadnout poptávku a omezit množství neprodaného zboží na konci sezóny. LVMH vstoupila do partnerství se společností Google s podobným cílem zlepšit prognózy odbytu a optimalizaci zásob.
Češi se konečně dočkali. To, co je v tuzemsku po léta běžné, proniklo do módního světa. Outdoorové a užitkové oblečení pro denní nošení ve stále větší míře konkuruje streetwearu, který dlouho vládl. Výjimkou dnes nejsou outdoorové a pracovní bundy, overaly, kalhoty i turistické boty v kolekcích luxusních módních domů. S cenovkou převyšující i tisícovku eur.
Oblečení na ryby nebo na stavbu? I za tisíce eur. Outdoor dobývá luxusní módu
Enjoy
Pět let po smrti německého módního návrháře Karla Lagerfelda bude v dražbě k mání jeho futuristický pařížský byt. Vyvolávací cena je 5,3 milionu eur (přes 134 milionů korun), informovala agentura AFP.
Futuristické bydlení v historickém srdci Paříže. Do dražby jde Lagerfeldův byt
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
