Jedním z odvětví, která letos čelí dlouhodobému odlivu investorů, je luxury segment. Klíčové společnosti v čele s francouzským konglomerátem LVMH letos odepisují i desítky procent z hodnoty. A výsledky za první pololetí trend neobrátily. Co je překvapivější: padá i dlouhodobý král luxusu, společnost Hermès.
Čím větší jsou obavy ze zpomalování trhu s luxusním zbožím, tím větší boj se odehrává mezi módními domy o sídla na těch nejdražších adresách. Francouzský gigant Kering, do jehož impéria spadají Gucci či Balenciaga, se postaral o vůbec největší investici na italském realitním trhu. V Miláně koupil historickou budovu za 1,3 miliardy eur, tedy téměř 33 miliard korun. A skupina LVMH a Chanel právě soupeří o prestižní dům na newyorském Manhattanu.
Takovou revoluci italské módní domy dlouho nezažily. Návrhář Alessando Michele, který v uplynulém desetiletí dostal značku Gucci zpět do záře reflektorů a přitáhl jí nové, mladší zákazníky, nastupuje po roční pauze k Valentinovi, další italské značce haute couture. Oznámení následuje poté, co u Valentina minulý týden po 25 letech skončil kreativní šéf Pierpaolo Piccioli. Pro Gucci, kde se teprve zabydluje návrhář Sabato de Sarno, to znamená hozenou rukavici.
Akcie francouzské společnosti na prodej luxusních doplňků Kering, pod níž spadá i Gucci, zavřely ve středu na burze v Paříži se ztrátou téměř 12 procent.
Problém, o kterém se nemluví nahlas. Luxusní módní domy se potýkají s přebytky svých kolekcí v řádu miliard eur ročně. Na rozdíl od levnějších řetězců totiž na konci sezóny nemohou jednoduše vrhnout neprodané zboží na pulty či na internetová tržiště s velkou slevou. Poškodilo by to pečlivě budovanou image exkluzivity.
Češi se konečně dočkali. To, co je v tuzemsku po léta běžné, proniklo do módního světa. Outdoorové a užitkové oblečení pro denní nošení ve stále větší míře konkuruje streetwearu, který dlouho vládl. Výjimkou dnes nejsou outdoorové a pracovní bundy, overaly, kalhoty i turistické boty v kolekcích luxusních módních domů. S cenovkou převyšující i tisícovku eur.
Francouzský dům Givenchy se s příchodem nového roku rozloučil s uměleckým ředitelem Matthewem Williamsem. Nad tím, kdo ho nahradí, zatím visí otazníky. Završil se tak rok velkých změn na kreativních postech u luxusních módních značek. A to v době, kdy se řada z nich potýká s klesající poptávkou a potřebuje nový impuls, aby dokázala oslovit mladší a přelétavější klientelu.
Luxusní značkové zboží má mnoho podob. Tou nejpokleslejší jsou fejky. Drahých kousků chtiví zákazníci, kteří si nemohou dovolit kabelku od Diora či Prady, přišli na celkem levný způsob, jak hrdě nosit značkovou tašku, a přitom se nesnížit ke koupi její napodobeniny. Novým hitem jsou teď papírové nákupní tašky – od těch, do nichž luxusní butiky ukládají pečlivě zabalené drahé zboží, až po taštičky, v nichž se dříve ocitla krabička s cenově dostupným, ale značkovým krémem či parfémem.
Koupili byste si raději ikonickou kabelku Jackie od značky Gucci, anebo slavnou Birkinku od Hermès? Zatímco běžného spotřebitele nejspíš napadne, že takové starosti by chtěl mít, ne tak lidi z módní branže. Těm zamotaly hlavu v říjnu oznámené výsledky luxusních domů. Zatímco někteří jedou dál na vlně postcovidového zájmu, jiní, jako třeba právě vlastník Gucci, si lámou hlavu jak zastavit propad.
Nejočekávanější událostí podzimního milánského týdne módy byla přehlídka značky Gucci, kde debutoval kreativní ředitel Sabato De Sarno. Ten nahradil excentrického Alessandra Micheleho, který značku proslavil bujarým stylem, díky němuž se prodeje Gucci mezi roky 2015 a 2019 více než zdvojnásobily. Návrhář De Sarno vsadil namísto extravagance na jednoduchou eleganci. Pro některé kritiky nemastnou neslanou.
Francouzská luxusní skupina Kering koupí od katarského investičního fondu Mayhoola podíl 30 procent v italské módní značce Valentino za 1,7 miliardy eur (40,8 miliardy korun). Dohoda zahrnuje i opci na koupi celé společnosti Valentino do roku 2028. Oznámila to firma Kering, které mimo jiné patří značka Gucci či Balenciaga.
Letošní senátní volby Sněmovnu neobměnily. V nynějším finále výběru členů horní komory neuspěli dva adepti z řad poslanců, zůstal jim tedy mandát v dolní komoře. Do Senátu kandidovala letos čtveřice poslanců, dva vypadli už v prvním kole před týdnem. Senátní volební finále prohráli poslanci Jitka Volfová na Českolipsku a Petr Vrána na Přerovsku (oba ANO).
