Kabelky Birkin od Hermès byly dlouho symbolem luxusu i výnosnou investicí. Teď ale jejich ceny na sekundárním trhu klesají, nabídka roste a překupníci začínají být opatrnější. Vývoj může být problémem i pro samotný Hermès, jehož obchodní model stojí z velké části na nedostupnosti a exkluzivitě nejžádanějších modelů.
Arnault a Pinault, dva francouzští rivalové, vlastníci domů s nejvyšší módou. Jednomu patří Louis Vuitton a Dior, druhému Gucci a Balenciaga. Leckdo si je plete. Nápověda: Pinault mladší má za ženu Salmu Hayek. Arnault je ale větší a úspěšnější, zvlášť v posledních letech.
Čím větší jsou obavy ze zpomalování trhu s luxusním zbožím, tím větší boj se odehrává mezi módními domy o sídla na těch nejdražších adresách. Francouzský gigant Kering, do jehož impéria spadají Gucci či Balenciaga, se postaral o vůbec největší investici na italském realitním trhu. V Miláně koupil historickou budovu za 1,3 miliardy eur, tedy téměř 33 miliard korun. A skupina LVMH a Chanel právě soupeří o prestižní dům na newyorském Manhattanu.
Takovou revoluci italské módní domy dlouho nezažily. Návrhář Alessando Michele, který v uplynulém desetiletí dostal značku Gucci zpět do záře reflektorů a přitáhl jí nové, mladší zákazníky, nastupuje po roční pauze k Valentinovi, další italské značce haute couture. Oznámení následuje poté, co u Valentina minulý týden po 25 letech skončil kreativní šéf Pierpaolo Piccioli. Pro Gucci, kde se teprve zabydluje návrhář Sabato de Sarno, to znamená hozenou rukavici.
Akcie francouzské společnosti na prodej luxusních doplňků Kering, pod níž spadá i Gucci, zavřely ve středu na burze v Paříži se ztrátou téměř 12 procent.
Problém, o kterém se nemluví nahlas. Luxusní módní domy se potýkají s přebytky svých kolekcí v řádu miliard eur ročně. Na rozdíl od levnějších řetězců totiž na konci sezóny nemohou jednoduše vrhnout neprodané zboží na pulty či na internetová tržiště s velkou slevou. Poškodilo by to pečlivě budovanou image exkluzivity.
Češi se konečně dočkali. To, co je v tuzemsku po léta běžné, proniklo do módního světa. Outdoorové a užitkové oblečení pro denní nošení ve stále větší míře konkuruje streetwearu, který dlouho vládl. Výjimkou dnes nejsou outdoorové a pracovní bundy, overaly, kalhoty i turistické boty v kolekcích luxusních módních domů. S cenovkou převyšující i tisícovku eur.
Francouzský dům Givenchy se s příchodem nového roku rozloučil s uměleckým ředitelem Matthewem Williamsem. Nad tím, kdo ho nahradí, zatím visí otazníky. Završil se tak rok velkých změn na kreativních postech u luxusních módních značek. A to v době, kdy se řada z nich potýká s klesající poptávkou a potřebuje nový impuls, aby dokázala oslovit mladší a přelétavější klientelu.
Luxusní značkové zboží má mnoho podob. Tou nejpokleslejší jsou fejky. Drahých kousků chtiví zákazníci, kteří si nemohou dovolit kabelku od Diora či Prady, přišli na celkem levný způsob, jak hrdě nosit značkovou tašku, a přitom se nesnížit ke koupi její napodobeniny. Novým hitem jsou teď papírové nákupní tašky – od těch, do nichž luxusní butiky ukládají pečlivě zabalené drahé zboží, až po taštičky, v nichž se dříve ocitla krabička s cenově dostupným, ale značkovým krémem či parfémem.
Koupili byste si raději ikonickou kabelku Jackie od značky Gucci, anebo slavnou Birkinku od Hermès? Zatímco běžného spotřebitele nejspíš napadne, že takové starosti by chtěl mít, ne tak lidi z módní branže. Těm zamotaly hlavu v říjnu oznámené výsledky luxusních domů. Zatímco někteří jedou dál na vlně postcovidového zájmu, jiní, jako třeba právě vlastník Gucci, si lámou hlavu jak zastavit propad.
Nejočekávanější událostí podzimního milánského týdne módy byla přehlídka značky Gucci, kde debutoval kreativní ředitel Sabato De Sarno. Ten nahradil excentrického Alessandra Micheleho, který značku proslavil bujarým stylem, díky němuž se prodeje Gucci mezi roky 2015 a 2019 více než zdvojnásobily. Návrhář De Sarno vsadil namísto extravagance na jednoduchou eleganci. Pro některé kritiky nemastnou neslanou.
Kriminalita 💪🏻💪🏻💪🏻 mládeže se nezvyšuje, mění se však její typ. Děti se přesouvají od krádeží k násilným trestným činům, i k vraždám. V debatě České televize to dnes řekla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V případě snižování trestní odpovědnosti by byla pro změnu ze současných 15 na 13 let. Změnu zvažuje ministerstvo spravedlnosti. Snížení by se podle něj mohlo týkat například trestných činů, za které je v Česku možné uložit výjimečný trest.
