Jedním z odvětví, která letos čelí dlouhodobému odlivu investorů, je luxury segment. Klíčové společnosti v čele s francouzským konglomerátem LVMH letos odepisují i desítky procent z hodnoty. A výsledky za první pololetí trend neobrátily. Co je překvapivější: padá i dlouhodobý král luxusu, společnost Hermès.
Čím větší jsou obavy ze zpomalování trhu s luxusním zbožím, tím větší boj se odehrává mezi módními domy o sídla na těch nejdražších adresách. Francouzský gigant Kering, do jehož impéria spadají Gucci či Balenciaga, se postaral o vůbec největší investici na italském realitním trhu. V Miláně koupil historickou budovu za 1,3 miliardy eur, tedy téměř 33 miliard korun. A skupina LVMH a Chanel právě soupeří o prestižní dům na newyorském Manhattanu.
Takovou revoluci italské módní domy dlouho nezažily. Návrhář Alessando Michele, který v uplynulém desetiletí dostal značku Gucci zpět do záře reflektorů a přitáhl jí nové, mladší zákazníky, nastupuje po roční pauze k Valentinovi, další italské značce haute couture. Oznámení následuje poté, co u Valentina minulý týden po 25 letech skončil kreativní šéf Pierpaolo Piccioli. Pro Gucci, kde se teprve zabydluje návrhář Sabato de Sarno, to znamená hozenou rukavici.
Akcie francouzské společnosti na prodej luxusních doplňků Kering, pod níž spadá i Gucci, zavřely ve středu na burze v Paříži se ztrátou téměř 12 procent.
Problém, o kterém se nemluví nahlas. Luxusní módní domy se potýkají s přebytky svých kolekcí v řádu miliard eur ročně. Na rozdíl od levnějších řetězců totiž na konci sezóny nemohou jednoduše vrhnout neprodané zboží na pulty či na internetová tržiště s velkou slevou. Poškodilo by to pečlivě budovanou image exkluzivity.
Češi se konečně dočkali. To, co je v tuzemsku po léta běžné, proniklo do módního světa. Outdoorové a užitkové oblečení pro denní nošení ve stále větší míře konkuruje streetwearu, který dlouho vládl. Výjimkou dnes nejsou outdoorové a pracovní bundy, overaly, kalhoty i turistické boty v kolekcích luxusních módních domů. S cenovkou převyšující i tisícovku eur.
Francouzský dům Givenchy se s příchodem nového roku rozloučil s uměleckým ředitelem Matthewem Williamsem. Nad tím, kdo ho nahradí, zatím visí otazníky. Završil se tak rok velkých změn na kreativních postech u luxusních módních značek. A to v době, kdy se řada z nich potýká s klesající poptávkou a potřebuje nový impuls, aby dokázala oslovit mladší a přelétavější klientelu.
Luxusní značkové zboží má mnoho podob. Tou nejpokleslejší jsou fejky. Drahých kousků chtiví zákazníci, kteří si nemohou dovolit kabelku od Diora či Prady, přišli na celkem levný způsob, jak hrdě nosit značkovou tašku, a přitom se nesnížit ke koupi její napodobeniny. Novým hitem jsou teď papírové nákupní tašky – od těch, do nichž luxusní butiky ukládají pečlivě zabalené drahé zboží, až po taštičky, v nichž se dříve ocitla krabička s cenově dostupným, ale značkovým krémem či parfémem.
Koupili byste si raději ikonickou kabelku Jackie od značky Gucci, anebo slavnou Birkinku od Hermès? Zatímco běžného spotřebitele nejspíš napadne, že takové starosti by chtěl mít, ne tak lidi z módní branže. Těm zamotaly hlavu v říjnu oznámené výsledky luxusních domů. Zatímco někteří jedou dál na vlně postcovidového zájmu, jiní, jako třeba právě vlastník Gucci, si lámou hlavu jak zastavit propad.
Nejočekávanější událostí podzimního milánského týdne módy byla přehlídka značky Gucci, kde debutoval kreativní ředitel Sabato De Sarno. Ten nahradil excentrického Alessandra Micheleho, který značku proslavil bujarým stylem, díky němuž se prodeje Gucci mezi roky 2015 a 2019 více než zdvojnásobily. Návrhář De Sarno vsadil namísto extravagance na jednoduchou eleganci. Pro některé kritiky nemastnou neslanou.
Francouzská luxusní skupina Kering koupí od katarského investičního fondu Mayhoola podíl 30 procent v italské módní značce Valentino za 1,7 miliardy eur (40,8 miliardy korun). Dohoda zahrnuje i opci na koupi celé společnosti Valentino do roku 2028. Oznámila to firma Kering, které mimo jiné patří značka Gucci či Balenciaga.
Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby 📈 vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, řekl po dnešním jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
Vyvlastnění bytů velkých koncernů v Berlíně by bytovou krizi ❌ nezmírnilo, mohlo by ji naopak ještě prohloubit. Ve své analýze to uvedl Kielský institut pro světové hospodářství. Se slibem socializace části bytového fondu velkých pronajímatelů vyhrála nedávno volby v Berlíně radikálně levicová strana Levice. Podle ekonomů by ale bytovému trhu v německém hlavním městě prospěla hlavně další výstavba.
Záběry migrantů překračujících hranici z Maroka do španělské exklávy Ceuta zastínily jinak příznivé statistiky týkající se nelegální migrace do EU, uvedl dnes eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Počet nelegálních překročení hranic se podle něj za poslední dva roky 📉 snížil o více než 55 procent, stejně tak klesá i počet žádostí o azyl.
Akcie společnosti Shein, která se zaměřuje na prodej levného oblečení přes internet, se v dnešním obchodování na hongkongské burze 📉 propadly až o 14 procent a dostaly se na nové minimum. Reagovaly tak na zprávu o prudkém poklesu čtvrtletního zisku. Akcie podniku vstoupily na burzu teprve začátkem tohoto měsíce.
Evropská unie by měla využít výnosy z miliardových 📜 pokut uložených americké společnosti Google ke snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU, uvedl podle agentury Reuters francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad. Členské státy nyní vyjednávají o budoucím sedmiletém rozpočtu unie od roku 2028 a mají rozdílné názory na to, jaká by měla být jeho výše, jaké by měly být budoucí priority i kde získat nové vlastní zdroje.
Firmě Kostelecké uzeniny, která je členem koncernu Agrofert, loni 📈 stouply tržby za výrobky a služby skoro o pět procent na 6,946 miliardy korun. Zisk po zdanění v meziročním porovnání navýšila rovněž téměř o pět procent. Za rok 2025 vykázala zisk 102,4 milionu korun, zatímco za rok 2024 to bylo 97,7 milionu korun.
Ve Spojených státech začal ode dneška platit ❌ zákaz dovozu některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Opatření, které 8. září oznámila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, je součástí obchodní války mezi oběma zeměmi.
Americký výrobce čipů Advanced Micro Devices (AMD) se dohodl na převzetí firmy World Labs zaměřené na vývoj umělé inteligence za 8️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (zhruba 176 miliard korun). Společnost AMD o tom informovala v tiskové zprávě. Dodala, že kupní cenu uhradí svými akciemi. Dokončení transakce očekává ještě v letošním roce.
Íránští zástupci v pondělí 🤝 jednali s katarskými zprostředkovateli a očekávají americkou odpověď na své návrhy během dneška, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.
Rusko v příštím roce plánuje vojenské výdaje ve výši 17,1 bilionu rublů (zhruba 4️⃣,3️⃣ bilionu korun). To je přibližně o 27 procent více než původně plánovaných 13,5 bilionu rublů a zároveň nejvyšší částka od začátku války na Ukrajině v roce 2022. Vyplývá to z dokumentů ruské vlády, ke kterým získala přístup agentura Reuters.