Od Prahy přes Ostravu až po regiony se nenápadně bourá. Nejde o náhodu ani o módu, ale o přirozený důsledek třicetiletého vývoje měst a infrastruktury.

Stavby vzniklé krátce po roce 1989 dnes vstupují do fáze, kdy se jejich další osud znovu otevírá. U části z nich končí technická životnost, jiné přestávají vyhovovat provozně. Nejčastěji ale neodpovídají hodnotě a intenzitě využití území, v němž stojí.

Typickým příkladem je provozní budova Českých drah z let 1993–1994, navržená architektkami Alenou Šrámkovou a Hanou Kačírkovou, která po třech dekádách ustupuje nové etapě rozvoje okolí Hlavního nádraží. Konkrétní podoba nové stavby zatím veřejně představena nebyla, ale je poměrně jasné, jaký typ developmentu má na místě vzniknout.

Provozní budovu Českých drah má totiž nahradit městská zástavba, která naváže na administrativní komplexy Churchill I a Churchill II v okolí Florence. Území rozvíjí developerská skupina CR-City (společný projekt Českých drah, Sudop Group a Penta Real Estate), která zde dlouhodobě připravuje smíšený projekt, který má urbanisticky zacelit území mezi Florencí a Karlínem.

Podobný osud se dotkl i dalšího železničního brownfieldu v lukrativní části metropole. Na Smíchově dnes postupně ustupuje především stará železniční a technická infrastruktura bývalého nákladového nádraží, ať už nevyužívané koleje, skladové haly, provozní budovy i drobné servisní stavby, které desítky let sloužily logistice a zázemí železnice. Na jejich místě vzniká bloková zástavba s bydlením, kancelářemi a službami v parteru, doplněná o parky, veřejná prostranství a nový městský bulvár.

Smíchov: demolice železniční infrastruktury a vznik nové čtvrti

Současně se „bourá“ i na samotném nádraží Praha–Smíchov, kde zastaralé přístřešky, lávky a technická zařízení nahrazuje přehledný multimodální terminál propojující vlaky, metro, tramvaje, autobusy i pěší a cyklistickou dopravu. Území, které bylo po desetiletí vnímáno spíše jako zadní trakt města a dopravní bariéra, se tak postupně mění v plnohodnotnou městskou adresu.

4 fotografií v galerii

Podobný vývoj však není omezen jen na jednotlivé administrativní či provozní objekty. Dotýká se také porevolučního retailu, dopravní infrastruktury i rozsáhlých brownfieldů, které dnes města postupně přehodnocují.

Podobně rychle jako provozní architektura zestárla také část porevolučního retailu. Velkoplošné obchodní domy a hobbymarkety, které v 90. letech symbolizovaly otevření trhu a nové spotřební návyky, dnes často narážejí na změněnou strukturu měst. Příkladem je bývalý Bauhaus v centru Ostravy, dokončený v roce 1994, který v posledních letech dočasně ožil jako kulturní prostor, než ustoupil výstavbě justičního areálu. Nejde přitom o výjimečný případ, ale o širší posun: retail se stěhuje na okraje měst a do logistických uzlů, zatímco centra znovu hledají institucionální a veřejné funkce.

Ještě zřetelněji se tento proces projevuje u dopravní infrastruktury, zejména mostů. U staveb, které byly navrhovány pro jiné zatížení, jinou intenzitu provozu a jiné bezpečnostní normy, dnes města i stát čelí otázce, zda je zachovat, přestavět, nebo nahradit. Případy Libeňského mostu a železničního mostu na Výtoni ukazují, že rozhodování se posouvá od jednoduchého schématu „zbourat, nebo zachovat“ k alternativbím řešením, která kombinují původní konstrukce s novými prvky.

Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?

Máme za sebou první zasedání nové vlády v roce 2026 a ta nabídla jednu podstatnou informaci: ekonomika bude v centru pozornosti této vlády. Pro řadu věcí to je skvělá zpráva, a to i z pohledu lidí, kteří jinak mají s kabinetem Andreje Babiše problém.

Osobnost Karla Havlíčka v roli ministra průmyslu a obchodu navíc povýšená do úrovně vicepremiéra pro ekonomiku tomu již napovídala. Aktuálně schválené programové prohlášení vlády, se kterým Babiš a spol. předstoupí před Poslaneckou sněmovnu (a zcela nepochybně získá důvěru), pak ekonomické směřování definitivně stvrzuje.

Po vládě, v níž nezasedal ani jeden profesionální ekonom (jak rád opakoval exprezident Miloš Zeman) Babiš prostě míří dobře a při detailním pohledu je vidět, že zejména nad některými ekonomickými problémy uvažovali lidé, kteří znají svět (například snaha zvýšit limit pro povinný vstup do režimu DPH nebo sjednocení DPH v gastru).

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

Leaders

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Co Fiala slíbil… a porušil

To však neznamená, že některé detaily nebudí rozpaky. Tím hlavním je věčný rozpor mezi výběrem daní a výdaji státu. Tato nerovnice, z níž se desítky let někdo snaží vytvořit rovnici, nevyšla už minulé vládě, která se ji snažila zmírnit pro budoucí generace a kvůli tomu prohrála volby.

Pokus kabinetu Petra Fialy byl jednoduchý: pojďme trochu přibrzdit růst penzí stávajícím seniorům, aby budoucí plátci sociálního pojištění nemuseli platit na důchody generaci Husákových dětí příliš peněz a systém se nezhroutil.

Dalibor Martínek: Vznikl nový ÚV KSČ. Jmenuje se koaliční rada

Názory

Proč Babiš dlouze mlčel k Okamurovým výrokům vůči Ukrajině, a nakonec vágně prohlásil, že Okamura mluvil ke svým voličům? Proč mohou Motoristé za mlčení koaličních partnerů neustále protlačovat na ministra Filipa Turka? Nebo proč Babiš nedal v Bruselu záruky za peníze pro Ukrajinu? Vše má jedinou odpověď. Tři vládní partaje našly nový model vládnutí. Koaliční radu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Co slibuje Babiš a spol.

Vláda Andreje Babiše si na sebe v programovém prohlášení upletla mnohem větší bič. Nejen že slíbila nezvýšit daně, ale ještě chce opětovně snížit hranici pro starobní penzi. To je přitom nesmysl nejen ekonomický, ale i sociální a demografický, protože dnešních 65 rozhodně neodpovídá stejnému věku lidí o generaci starších.

Babiš tak klidně mohl hrát mrtvého brouka a nechat stávající věk, který schválila předchozí vláda s tím, že priority jsou zatím jinde. A po roce dvou by se už nikdo ani neozval, protože by si všichni prostě zvykli. Jenomže to se nestalo. Slíbená platí a dříve nebo později to Babiš. a spol. nejspíš schválí. A zhroucení penzijního systému se opět přiblíží.

Jak se letos rozšíří dálniční síť v Česku? Pásek se bude stříhat méně, zato přibude bagrů a stavenišť

Zprávy z firem

Česká dálniční síť má za sebou období rekordní výstavby, ale rok 2026 bude jiný. Místo desítek nově otevřených kilometrů přijde fáze rozjezdu, tedy více rozkopaných tras a nových dlouhodobých investic.

nos

Přečíst článek

Čekání na zázrak

A tak je potřeba přiznat, že ačkoli dílčí jednotlivosti jsou v programovém prohlášení podnětné a možná mohou být prospěšné, ty nejdůležitější věci působí nejistě, případně mohou fungovat pouze, pokud se do ekonomiky vloudí i nějaký ten pozitivní zázrak.

Babišova vláda samozřejmě bude moci dál prohlubovat deficit státního rozpočtu (poměrný dluh vůči HDP patří k nejnižším v Evropě), jenomže to Babišovi stačit nebude. On bude chtít fiskální cestou vytlačit hospodářský růst, který mu pak pomůže při výběru daní. Jenomže právě tato část (ne)rovnice téměř nikdy nikomu nevyšla, ačkoli teoreticky o ní neustále hovoří ekonomové.

Realita bývá ale pestřejší. A i kdyby se nakrásně povedlo nahodit ekonomiku do téměř zázračných výtlaků, vývoj posledních let ukazuje, že téměř jistě přijde další černá labuť, která vše dokonale zhatí. A pak bude muset i premiér Babišova formátu přiznat, že bez vyšších daní to zkrátka nepůjde.

video

Hlášení státu budou muset posílat i bytová družstva, říkají experti z Deloitte

Newstream TV

V letošním roce dopadne na firmy legislativní novinka: Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Hlášení budou muset podávat všichni, co mají zaměstnance, ale i brigádníky, dohodáře, varují daňoví experti Deloitte ČR Lucie Dryáková a Michal Czigle. Stát získá hodně podrobných údajů o firmách, uvidí například, kdo užívá švarcsystém, říkají experti v pořadu Newstream Business Talk.

tzv

Přečíst článek

Zázraky se mohou dít

Jestli se tak nestane, jedině dobře. Ostatně je dobré připomenout, že to bylo jen za Andreje Babiše (a pak jeho následovníka Ivana Pilného), kdy se český rozpočet ve stávajícím století ocitl v přebytku. Předtím to naposledy dokázal Ivan Kočárník v roce 1995.

Pomiňme, že v letech 2016 a 2018, kdy státní kasa skončila v plusu, navazovali tehdejší ministři financí na výrazně nižší schodky, než jaké panují dnes.

Pokud někdo má dovednosti, aby se schodky výrazněji zacloumal, nejspíš to je právě Babiš. A jestli mu k tomu má dopomoci zázrak, pro českou ekonomiku, a tedy pro nás všechny, to bude vlastně dobře.

Pamatujete Friendster a MySpace? Sociální sítě začaly krachem, přesto změnily svět

Názory

Vedle iPhonu jsou největší technologickou novinkou 21. století sociální sítě. Slibovaly, že nás více propojí. Nakonec nás ale zcela rozdělily a uzavřely v sociálních bublinách, které se navzájem nenávidí, napomohly k etnickým čistkám a jsou hlavní příčinou pandemie psychických potíží u dospívajících. Ale také daly zbohatnout několika miliardářům.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

RECENZE: Tady s Multisportkou nepochodíte. Wellness Club v hotelu Mandarin Oriental

Enjoy

Fitness a wellness v Mandarin Oriental, Prague nejsou o výkonu ani o viditelnosti. Spíše o klidu, soukromí a kontinuitě služeb v historickém prostředí Malé Strany. Členství je otevřené i veřejnosti a v praxi funguje spíše jako diskrétní klub než klasické městské fitness centrum.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek