Jak se letos rozšíří dálniční síť v Česku? Pásek se bude stříhat méně, zato přibude bagrů a stavenišť
Česká dálniční síť má za sebou období rekordní výstavby, ale rok 2026 bude jiný. Místo desítek nově otevřených kilometrů přijde fáze rozjezdu, tedy více rozkopaných tras a nových dlouhodobých investic.
Rok 2026 nebude na českých dálnicích patřit rekordním číslům v kolonce „otevřeno“. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přibude řidičům zhruba čtyřicet kilometrů nových úseků. Na poměry posledních let, kdy se každoročně zprovozňovalo i přes 70 kilometrů, jde o viditelné zpomalení. Z pohledu investorů, stavebních firem i regionální ekonomiky může však jít o jeden z klíčových roků dekády.
FOTOGALERIE: Nová část dálnice D7 se otevře příští rok
Hlavními tahouny otevření mají být „dokončovačky“. Především dálnice D35, budovaná jako strategická alternativa k přetížené D1, má v roce 2026 nabídnout další souvislé úseky mezi Hradcem Králové a východními Čechami. Právě zde se nejlépe ukazuje ekonomický efekt infrastruktury: kratší časy přepravy, menší zdržení v obcích a vyšší atraktivita území pro průmysl i logistiku.
Generální ředitel ŘSD Radek Mátl koncem loňského roku uvedl, že by se úsek dálnice D35 mezi Džbánovem a Litomyšlí navzdory aktuálnímu harmonogramu, který počítá s rokem 2027, mohl otevřít už na konci letošního roku. „Věřím, že se nám to podaří zrychlit, intenzivně o tom jednáme se zhotovitelem,“ řekl Mátl v podnikovém rozhovoru.
Cesta do Rakouska
Významné jsou také hraniční úseky. Na jihu Čech se má dálnice D3 přiblížit až k rakouské hranici u Dolního Dvořiště, na severu pak D11 směrem k Polsku. Tyto stavby nejsou dlouhé, ale mají vysokou návratnost. Otevírají přímé napojení na zahraniční síť a podporují přeshraniční obchod i cestovní ruch. Podobně je tomu u D6 na Karlovarsku nebo u D48 na severu Moravy, kde jde o odstranění dlouhodobých dopravních špuntů.
Ještě důležitější než to, co se otevře, je však to, co se v roce 2026 začne stavět. ŘSD počítá se zahájením staveb v souhrnné délce přes sto kilometrů. To je objem, který výrazně zaměstná stavebnictví i navazující obory – od projekčních kanceláří po dodavatele materiálů. Z makroekonomického pohledu jde o stabilizační prvek v době, kdy jiné veřejné investice mohou kolísat.
Symbolickým projektem má být pokračování D35 v úseku mezi Svitavami a Mohelnicí, kde se počítá s využitím modelu PPP. Ten umožňuje rozložit finanční zátěž státu do delšího období a udržet tempo výstavby i v situaci, kdy je rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury napjatý. Podobná logika stojí i za plánovanými starty na D11 nebo D55, tedy na trasách, které mají potenciál změnit dopravní mapu celých regionů.
Právě finance budou v roce 2026 největší neznámou. Řada projektů je připravena, ale jejich skutečný start bude záviset na tom, kolik peněz stát dokáže uvolnit a zda se podaří udržet tempo povolovacích procesů.
Nominální růst ceny dálniční známky je mnohem pomalejší než růst inflace i mezd. Navíc peníze vybrané na dálničních známkách jdou zpět do rozvoje tuzemské infrastruktury, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Dálniční známky pozvolna dohánějí inflaci
Názory
První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.
Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.