Sucho připravilo zemědělce o miliardy. Teď může zdražit ovoce, zelenina i další potraviny
Slabá úroda obilí, řepky, ovoce i zeleniny a nedostatek krmiv mohou v příštích měsících zvýšit ceny potravin a zesílit jejich kolísání. Agrární komora ČR odhaduje letošní ekonomické dopady na zemědělství nejméně na 25,6 miliardy korun. Samotná sklizeň ovoce má být proti pětiletému průměru o více než polovinu nižší.
Čeští spotřebitelé mohou v příštích měsících pocítit následky letošního sucha také v obchodech. Slabší sklizeň ovoce, zeleniny, obilovin, olejnin a krmných plodin snižuje domácí nabídku a zvyšuje náklady zemědělců. Výsledkem může být zdražování některých potravin i výraznější kolísání jejich cen.
Nejcitelněji by se nepříznivý vývoj mohl projevit u ovoce a zeleniny. Jejich ceny rychle reagují na počasí, kvalitu a množství sklizně i na situaci v zemích, odkud Česko potraviny dováží. Menší domácí produkce zároveň zvyšuje dle agrární komory závislost trhu na importu, a tím také na zahraničních cenách, kurzu koruny a nákladech na dopravu.
Agrární komora ČR odhaduje celkový ekonomický dopad letošního nepříznivého počasí, vysokých nákladů a nízkých výkupních cen nejméně na 25,6 miliardy korun. Konečný účet může být ještě vyšší, protože sklizeň některých plodin stále pokračuje.
„Sucho v letošním roce dosáhlo takových rozměrů, že už jej nelze považovat pouze za běžné podnikatelské riziko. Zemědělci se proti němu prakticky nemohou pojistit a nemohou jeho následky zásadně zmírnit vlastními opatřeními ze sezony na sezonu. Proto považujeme za nezbytné, aby sehrál svou roli stát a pomohl zemědělcům tuto situaci stabilizovat. Pokud dojde k útlumu rostlinné nebo živočišné výroby, může to vést ke strukturálním změnám s dopadem i na pestrost české krajiny, které bude obtížné zvrátit. V neposlední řadě by se to promítlo také do soběstačnosti v produkci potravin a mohlo by prohloubit naši závislost na dovozech, což nevyhnutelně povede ke kolísání cen potravin v obchodech,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
České pivo svírá sucho i slábnoucí žízeň. Chmele a ječmene bude méně než loni
Zprávy z firem
Ovoce má být o více než polovinu méně
Mimořádně špatný rok zažívají ovocnáři. Úrodu nejprve poškodily dubnové mrazy, které přišly v citlivé fázi kvetení. Následovaly nedostatek vláhy a vysoké teploty, jež negativní dopady ještě prohloubily.
Podle červencového odhadu Ovocnářské unie ČR má být letošní sklizeň ovoce v produkčních sadech přibližně o 53 procent nižší než pětiletý průměr. Jen u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem pěstovaným v Česku, se očekává sklizeň zhruba 52,8 tisíce tun. Proti pětiletému průměru to představuje propad přibližně o 47 procent.
Agrární komora vyčíslila ekonomický dopad na ovocnářství přibližně na 1,2 miliardy korun. Menší množství českého ovoce může znamenat vyšší tlak na dovoz. Cena pro zákazníky proto nebude záviset pouze na tuzemské sklizni, ale také na vývoji v Polsku, Německu, Itálii, Španělsku a dalších evropských producentských zemích.
Pokud nepříznivé počasí zasáhlo větší část Evropy, prostor pro nahrazení české produkce levnějším dovozem se zmenšuje. Ceny jablek, peckovin a dalšího ovoce pak mohou nejen růst, ale také se výrazněji měnit v závislosti na momentální dostupnosti zboží.
Jarní mrazy letos zasadily českým ovocnářům další tvrdou ránu. Na tržbách mají přijít o více než 1,3 miliardy korun a téměř polovina profesionálních sadů hlásí škody přes 80 procent. Nejhůře dopadla jablka, samotná ztráta na jejich úrodě se blíží miliardě korun.
Tvrdý direkt pro ovocnáře. Mrazy zdecimovaly sady, škody přesáhnou 1,3 miliardy
Zprávy z firem
Sucho zasáhlo i zeleninu a brambory
Slabší výsledky hlásí také pěstitelé zeleniny. Nedostatek vláhy zpomaloval růst, snižoval výnosy a u některých druhů ovlivnil velikost i vzhled produkce. Pěstitelům zároveň rostly náklady na zavlažování, energie a pracovní sílu.
Dopady se liší podle regionu, druhu zeleniny a dostupnosti závlah. Nejzranitelnější byly plochy bez možnosti pravidelného zavlažování. Přívalové deště, které na některá místa přišly po delším období sucha, už nedokázaly předchozí ztráty nahradit a místy naopak půdu poškodily nebo komplikovaly sklizeň.
Horší výsledky se očekávají rovněž u brambor. Statistikové například v některých regionech odhadovali pokles sklizně konzumních brambor až o třetinu. Také v tomto případě ale výsledná cena závisí nejen na množství české produkce, nýbrž i na sklizni v ostatních evropských zemích.
Právě ovoce, zelenina a brambory patří kvůli omezené skladovatelnosti a závislosti na aktuální nabídce mezi potraviny s výrazně proměnlivými cenami. Výpadek úrody se u nich proto může v maloobchodních cenách projevit rychleji než například u pečiva.
Obilí a řepky bude výrazně méně
Nepříznivé počasí postihlo také základní zemědělské komodity. Agrární komora odhaduje ekonomický dopad u obilovin na 5,4 miliardy korun a u olejnin, především řepky, na dalších 3,4 miliardy.
Podle srpnového odhadu Českého statistického úřadu měla letošní sklizeň základních obilovin dosáhnout přibližně 6,39 milionu tun, meziročně zhruba o 17 procent méně. Úroda řepky měla klesnout asi o pětinu na 808 tisíc tun, což by představovalo nejnižší výsledek za více než dvě desetiletí.
Menší sklizeň obilí však automaticky neznamená stejně výrazné zdražení pečiva. Cena mouky tvoří jen část konečné ceny chleba a dalšího pečiva, do níž vstupují také mzdy, energie, doprava, balení a marže jednotlivých článků dodavatelského řetězce. Tuzemské ceny obilí navíc ovlivňuje evropský a světový trh.
Horší úroda přesto zvyšuje riziko cenových výkyvů, zvláště pokud by slabší sklizně hlásily i další producentské země.
Nedostatek krmiv zdražuje chovy
Letošní počasí se může do cen potravin promítnout také nepřímo, prostřednictvím nákladů na krmiva. Výsledky sečí dosahovaly podle Agrární komory v některých oblastech jen 30 až 50 procent loňského průměru. Slabá byla také kukuřice na siláž a další krmné plodiny.
Ekonomický dopad na produkci krmiv z orné půdy, luk a pastvin odhaduje komora na tři miliardy korun. Chovatelé tak musejí část krmiv nakupovat, případně sáhnout do zásob určených na pozdější období.
Největší ztráty v živočišné výrobě komora připisuje sektoru mléka a dojného skotu, kde je vyčíslila přibližně na pět miliard korun. U prasat a vepřového masa odhaduje dopad na 2,5 až 2,7 miliardy korun.
Vyšší náklady na krmiva, pohonné hmoty a energie mohou postupně vytvářet tlak na ceny mléčných výrobků a masa. Záležet ale bude také na výkupních cenách, dovozu a vyjednávání mezi zemědělci, zpracovateli a obchodními řetězci.
Nealkoholické alternativy vín a sektů zažívají v posledních letech boom. „Tradiční zákazník se mění, někdy chce nealko, jindy sáhne po prémiovém alkoholickém produktu, protože se střídmější konzumací roste potřeba pít kvalitněji,“ říká Petr Černý, jednatel staroplzeneckého Bohemia Sektu, největšího českého výrobce šumivých vín.
Vinaři se musí popasovat se střídmější konzumací i stále většími výkyvy počasí, říká Černý z Bohemia Sektu
Zprávy z firem
Březen a duben byly nejsušší od začátku měření
Rozsah problémů dokládají údaje Českého hydrometeorologického ústavu. Za březen a duben spadlo v Česku v průměru pouze 32 milimetrů srážek, nejméně od začátku souvislého sledování v roce 1961. Za celé meteorologické jaro napršelo 89 milimetrů, což odpovídalo pouze 57 procentům normálu z let 1991 až 2020.
Ani pozdější srážky nedokázaly deficit zcela odstranit. Podle projektu InterSucho se po zářijových deštích zlepšil stav především v povrchové vrstvě půdy na Moravě a v jižních Čechách, v hlubších vrstvách však sucho nadále přetrvávalo.
„Takové sucho a vysoké teploty, jakým jsme čelili v letošním roce, nezažili ani pamětníci. Nepříznivý vliv na zásoby vody v půdě potvrzují i statistiky, podle kterých březen a duben patřily k nejsušším měsícům od začátku měření v šedesátých letech. To vše se samozřejmě promítlo do hospodaření zemědělských podniků po celé republice. Agrární sektor patří bezesporu k těm nejvíce zasaženým a kombinace nepříznivého počasí, nízkých výkupních cen a vysokých nákladů znamená ztráty v desítkách miliard korun. S ohledem na dobíhající sklizeň se navíc mohou ještě zvyšovat,“ řekl Doležal.
Zdražení nebude u všech potravin stejné
Rozsah případného zdražování zatím nelze přesně vyčíslit. O cenách v obchodech nerozhoduje pouze česká sklizeň, ale také úroda v zahraničí, vývoj cen energií a pohonných hmot, kurz koruny, náklady zpracovatelů a obchodní politika řetězců.
Nejrychleji se může menší nabídka projevit u čerstvého ovoce a zeleniny. U masa a mléčných výrobků se zvýšené náklady na krmiva obvykle propisují s určitým zpožděním. U pečiva může být dopad slabší, protože cena zemědělské suroviny tvoří pouze část výsledné ceny výrobku.
Hlavním rizikem tak nemusí být plošné a jednorázové zdražení všech potravin, ale častější cenové výkyvy u jednotlivých položek. Česko může být zároveň více odkázáno na dovoz právě v době, kdy dopady sucha a dalších extrémů počasí řeší i další evropské státy.
Stát připravuje pomoc za 3,8 miliardy
Zemědělcům byla přislíbena podpora v celkovém objemu 3,8 miliardy korun z národních a evropských zdrojů. Peníze mají pomoci nejen s následky sucha, ale také s vysokými cenami pohonných hmot, energií a hnojiv nebo s náklady na pojištění.
Přislíbená částka odpovídá necelým 15 procentům ekonomického dopadu vyčísleného Agrární komorou. Její údaj 25,6 miliardy korun je však průběžným oborovým odhadem založeným na srovnání s minulým rokem, nikoliv konečným soupisem úředně doložených škod.
Odhad se navíc může zvýšit po dokončení sklizně ovoce, zeleniny, kukuřice, cukrové řepy a dalších podzimních plodin.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
