Vedra mění šampaňské. Rekordně časná sklizeň testuje jeho slavnou chuť
Pro šampaňské platilo po generace jednoduché pravidlo: hroznům prospěje pomalé zrání v chladnějším klimatu. Jenže to se mění. V Champagne letos začíná historicky nejčasnější sklizeň a vinaři řeší, zda se jim i v rozpálené Francii podaří zachovat chuť, která jejich víno proslavila.
Hrozny pro šampaňské letos dozrávají tak rychle, že vinaři vyrážejí do vinic rekordně brzy. Extrémní horka zvyšují jejich cukernatost a ubírají kyselost – tedy vlastnosti, na nichž stojí typická svěží chuť Champagne. Producenti navíc čekají menší úrodu a čelí slabší poptávce i dražšímu provozu, píše CNBC.
Kdysi bylo téměř samozřejmé, že se vinice v Champagne začnou sklízet v září, někdy dokonce až v říjnu. Letos se nůžky vinařů zakously do hroznů už v srpnu.
Oficiální začátek letošní sklizně připadl na polovinu srpna a většina sběru se podle CNBC očekává mezi 20. a 25. srpnem, přibližně o dva týdny dříve než v posledních letech. V některých částech regionu se přitom začalo ještě dříve. Jde o nejčasnější sklizeň, jakou Champagne pamatuje.
Důvod je jednoduchý: horká jara a stále teplejší léta urychlují zrání hroznů.
Není ještě možné říct, že letošní léto je extrémní. Až s odstupem času lze vyhodnotit, jak se současná vedra vymykají průměru, říká Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V každém případě však podle něj data potvrzují, že se v Česku velmi rychle otepluje. Přichází doba mírných zim, v létě veder a bouřek. Žádné jaro a žádný podzim. 
Aprílový duben je historie. Vedra se budou střídat s bouřkami, říká šéf ČHMU Rieder
Názory
Příliš mnoho cukru, málo času
Pro vinaře to ovšem není jen příjemná zkratka k rychlejší sklizni. Vyšší teploty znamenají sladší hrozny s větším množstvím cukru a zároveň nižší kyselostí. A právě tady začíná problém. U šampaňského je totiž vysoká kyselost a poměrně nízká cukernatost součástí jeho charakteristické chuti.
„U skvělých vinných hroznů chcete, aby proces zrání probíhal pomalu,“ vysvětlila CNBC Linda Johnson-Bell, zakladatelka poradenského Wine & Climate Change Institute.
U některých červených vín lze vyšší cukernatost promítnout do vyššího obsahu alkoholu. U Champagne je manévrovací prostor podstatně menší. Identita vína podle Johnson-Bell stojí na „napětí, vysoké kyselosti, nízkém cukru, jemnosti a eleganci“.
Vinaři tak řeší nepříjemnou volbu. Mohou hrozny sklidit dříve a zabránit přílišnému nárůstu cukru. Zároveň ale riskují, že další složky hroznů ještě nedosáhly optimální zralosti a požadovaná chuť nebude dostatečně rozvinutá.
Extrémní teploty navíc vysušují bobule a snižují jejich objem. Francouzští vinaři proto letos obecně očekávají nižší výnosy.
Donald Trump pohrozil Francii stoprocentním clem na víno a šampaňské, pokud Paříž nezruší digitální daň dopadající na velké americké technologické firmy. Spor o Google, Amazon, Metu či Apple tak může na summitu G7 otevřít novou obchodní roztržku mezi Washingtonem a Paříží. 
Trumpův vzkaz Francii: Daň na Big Tech zaplatí vaše víno
Politika
Vinaři mění způsob práce
Vedro není jediným problémem. Evropské vinice v posledních sezonách čelí zároveň suchu, jarním mrazům, krupobití i požárům. K tomu se přidává dražší práce a palivo a dlouhodobý pokles zájmu o alkoholické nápoje.
Výrobci šampaňského přitom nemohou na oteplování reagovat úplně libovolně. Označení Champagne chrání přísná pravidla, která určují nejen to, odkud smějí hrozny pocházet, ale i jak se mohou vinice obdělávat. Například zavlažování dospělých vinic je omezené. Vinaři proto hledají jiné cesty – zkoušejí nové odrůdy, způsoby ochrany hroznů před extrémním počasím a investují do výzkumu, jak vinice na teplejší klima připravit.
Angličané naopak dostávají šanci
Zatímco francouzským vinařům oteplování přidělává vrásky, na sever od Lamanšského průlivu vytváří nové příležitosti.
Také v Británii se sklízí stále dříve, ale tamní klima zůstává dostatečně chladné na to, aby vinaři mohli z delšího vegetačního období těžit. Teplejší počasí navíc umožňuje pěstovat odrůdy, kterým se tam ještě před několika desítkami let příliš nedařilo.
Britská produkce vína se podle údajů citovaných CNBC vyšplhala loni zhruba na 16,5 milionu lahví a export vzrostl o 55 procent.
Potenciál anglického šumivého vína už ostatně zaznamenali i sami Francouzi. Champagne Taittinger například investoval do vinic v Kentu, kde vyrábí anglické šumivé víno.
Ani britští vinaři ale změnu klimatu nepovažují za jednoznačný dar. Teplejší roky přinášejí zároveň mrazy, sucho a další extrémy. Podobně jako ve Francii tak bude stále větší část vinařského řemesla spočívat v umění přizpůsobit se počasí, které se mění rychleji než tradice.
Výrobci Champagne přesto věří, že nejslavnější bublinky světa svou charakteristickou chuť uhájí.
„Udělají naprosto všechno pro to, aby ten produkt zachránili. Těmito problémy se zabývají už desítky let,“ řekla CNBC Johnson-Bell. „Možná jsem romantik, ale Champagne podle mě vždycky přežije.“
Dědův uzený podhrdek, babiččiny recepty, kuře s ragú ze srdíček, fine dining i kobliha nacpaná pečenou kachnou. Bratři Jan a Marek Macháčovi vzali chutě, na kterých vyrostli v Beskydech, a přivezli je do centra Prahy. V restauraci Kamin z nich s láskou a troškou drzosti vaří jednu z nejoriginálnějších podob současné české kuchyně.
Trochu divočina, trochu street food i fine dining. Kamin nemá v Praze obdoby
Enjoy
Chceme být úspěšní v práci, skvěle vypadat, být perfektní rodiče a ještě každý den splnit cíle aktivity. Podle lékařky celostní medicíny MUDr. Alice Anny Szabó jsme ale zdravý život až příliš často proměnili v další závod. V podcastu Kód: Longevity vysvětluje, proč není dobré za každou cenu tlačit výkon. V rozhovoru s moderátorkou Evou Čerešňákovou mluví o stresu, pohybu, stravě, mikrobiomu i menopauze.
Kilometry, kalorie, výkony. Zdraví jsme proměnili v další stres, varuje lékařka
Newstream TV
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
