České pivo svírá sucho i slábnoucí žízeň. Chmele a ječmene bude méně než loni
České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
Letošní sklizeň českého chmele zřejmě nedosáhne úrovně mimořádně vydařeného loňského roku. První odhady počítají přibližně se šesti tisíci tunami, konečný výsledek ale ještě mohou výrazně ovlivnit poslední týdny před sklizní.
„Mezi pěstiteli panuje shoda, že letošní sklizeň bude oproti loňsku horší a podprůměrná, a to jak množstvím sklizeného chmele, tak kvalitou ve formě obsahu hořkých kyselin. Sklizeň zatím nezačala, takže moudřejší budeme nejdříve za čtrnáct dní,“ uvedl Aleš Mašanský, chmelař z farmy Loužek v Oboře u Loun, po jednání s pěstiteli na Chmelařském dni ve Stekníku u Žatce.
Pokud by se odhad šesti tisíc tun potvrdil, znamenalo by to meziroční pokles zhruba o 13 procent. V roce 2025 se v Česku sklidilo 6 909 tun chmele při průměrném hektarovém výnosu 1,44 tuny.
Na chmelnici v Oboře u Loun fouká studený vítr, půda se po dešti lepí na boty a brigádníci se hodiny ohýbají k mladým výhonům. Právě teď, v několika jarních týdnech, se rozhoduje o tom, jaká bude srpnová sklizeň. Na Farmě Loužek již tradičně pomáhá parta z Bulharska, zatímco pěstitel sleduje přes mobilní aplikaci půdní vláhu, srážky i teplotu. Chmel roste rychlostí až dvacet centimetrů denně a nečeká na lepší počasí.
REPORTÁŽ: Bahno, vítr a nábytek z hotelu Thermal. Na chmelnicích se již nyní rozhoduje o letní úrodě
Zprávy z firem
Za katastrofu však pěstitelé současný stav nepovažují. Hovoří spíše o slabším průměru. Rozhodující bude, zda chmelnice před sklizní nezasáhne další vlna sucha, chladná rána nebo výraznější rozvoj plísňových chorob.
Neznámou zůstává také obsah alfa hořkých kyselin, který patří k hlavním ukazatelům pivovarské kvality chmele. Spolehlivě jej určí až laboratorní rozbory sklizených hlávek. Nižší obsah těchto látek by znamenal, že pivovary budou muset pro dosažení stejné hořkosti použít více chmele.
Tropické teploty zabrzdily růst
Průběh počasí dal letos chmelu zabrat. Podle vegetační zprávy společnosti Bohemia Hop byl červenec na Lounsku a Žatecku teplý a suchý. Průměrná teplota překročila dlouhodobý normál o 0,7 stupně Celsia a na konci měsíce vystoupala až na 37,2 stupně.
Mimořádně teplý byl už červen. Jeho průměrná teplota byla proti dlouhodobému normálu vyšší o 2,9 stupně a maximum dosáhlo 39,4 stupně. Porosty byly sice během měsíce převážně v dobrém stavu, tropické teploty však zpomalily jejich růst. Srážky navíc dopadaly velmi nerovnoměrně, takže se kondice chmelnic výrazně liší podle jednotlivých lokalit.
Počasí zvýšilo také tlak škůdců a chorob. Vysoké teploty podpořily množení svilušky chmelové, pěstitelé zároveň museli porosty chránit před peronosporou.
Chmelnic dál mírně ubývá
Český chmel se letos pěstuje na 4786 hektarech. Proti údaji z loňského srpna se plocha zmenšila o 25,7 hektaru, tedy o 0,53 procenta. Struktura pěstování však zůstává dlouhodobě stabilní, vyplývá to z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Největší část připadá na Žateckou oblast, kde se chmel pěstuje na 3674 hektarech. Úštěcká oblast zahrnuje 492 hektarů a Tršická téměř 620 hektarů.
Rodinní akcionáři pivovarnického obra AB InBev vybírají zisky po silné burzovní rally. Část historických vlastníků prodala akcie výrobce značek Stella Artois, Corona či Michelob Ultra za 731 milionů eur, tedy zhruba 17,8 miliardy korun. Podle agentury Bloomberg přišel blokový prodej poté, co akcie největšího pivovaru světa od začátku roku vyskočily o 37 procent.
Pivní dynastie kasírují. Po růstu akcií prodaly část AB InBev za 18 miliard
Trhy
Dominantní odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák. Zabírá 3942 hektarů, tedy více než čtyři pětiny všech tuzemských chmelnic. Druhou nejrozšířenější odrůdou je Sládek se 474 hektary. Jeho výměra se oproti předchozímu období zvýšila o 12,5 hektaru.
Pěstitelé se současně snaží připravit na klimatické změny. Chmelařský institut letos ve Stekníku představil například nové české odrůdy Uran a ART, vyšlechtěné mimo jiné s důrazem na vyšší odolnost vůči suchu. Výzkum se zaměřuje také na chytré zemědělství, přesnější výživu rostlin a účinnější ochranu porostů.
Sklizeň jarního ječmene klesne téměř o čtvrtinu
Nejistota se netýká pouze chmele. Po loňské nadprůměrné sklizni se letos očekává výrazně slabší úroda obilovin, včetně ječmene využívaného při výrobě sladu.
Podle druhého letošního odhadu Českého statistického úřadu by se mělo sklidit 862 tisíc tun jarního ječmene, meziročně o 24,3 procenta méně. U ozimého ječmene ČSÚ očekává produkci 637 tisíc tun, což představuje pokles o 10,5 procenta.
Nižší úrodu způsobily menší osevní plochy a především horší hektarové výnosy. Jarní ječmen zasáhlo mimořádně suché počasí v březnu a dubnu, následné mrazy i extrémní teploty na konci června. Pozdější déšť už předchozí vláhový deficit nedokázal plně napravit.
Nejde už přitom pouze o odhad. Podle žňového zpravodajství ministerstva zemědělství bylo k 10. srpnu sklizeno 94 procent ploch jarního ječmene. Dosavadní produkce dosáhla 826,7 tisíce tun při průměrném výnosu 5,08 tuny z hektaru. Ve srovnatelném období loňského roku dosahoval výnos 6,27 tuny, letos je tedy přibližně o pětinu nižší.
Do Plzeňského Prazdroje v noci dorazil kus pivovarské budoucnosti: obří nerezová nádoba na máčení ječmene, která se stane součástí nové máčírny za téměř čtvrt miliardy korun. Prazdroj díky ní zvýší kapacitu sladovny, ušetří vodu a posílí to, na čem si dlouhodobě zakládá – kontrolu nad pivem od zrna až po půllitr.
Prazdroj má novou obří nádobu na máčení ječmene. Ročně má ušetřit vodu odpovídající 17 olympijským bazénům
Enjoy
Rozhodující bude kvalita zrna
Pro sladovny a pivovary nebude rozhodovat pouze celkový objem úrody. Klíčové budou obsah dusíkatých látek, klíčivost a velikost zrna. Teprve laboratorní rozbory ukážou, jak velká část sklizeného ječmene splní parametry potřebné pro výrobu sladu.
Statistický úřad nicméně upozorňuje, že rychlý průběh letošních žní může pomoci zachovat kvalitu sklizeného zrna. Díky vyšším zásobám z loňské úrody zároveň Česku nehrozí nedostatek obilovin.
Regionální rozdíly však mohou být výrazné. Pokud se potvrdí nižší podíl ječmene ve sladovnické kvalitě, může být situace na trhu napjatější, přestože samotný objem sklizně nebude kritický.
Pivovarům zatím chmel nechybí
Pivovary pro tuto chvíli bezprostřední problémy s dodávkami tuzemského chmele nehlásí. Většina nákupů je zajištěna dlouhodobými smlouvami, které krátkodobé výkyvy úrody tlumí.
„Dodávky chmele máme nasmlouvané a vše probíhá dobře. Jak to bude dál, rozhodne aktuální sklizeň. Dodávky jsou standardní, jen se občas potýkáme s dostupností speciálních chmelů z dovozu, ale to nesouvisí se suchem,“ uvedl Jiří Janeček, provozovatel pivovaru Malý Janek v Jincích.
Slabší úroda proto nemusí automaticky znamenat nedostatek chmele ani rychlé zdražení piva. Větší riziko představuje souběh horší kvality, nízkého obsahu alfa kyselin a výrazných rozdílů mezi jednotlivými pěstitelskými oblastmi.
Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Sucho drtí české zemědělce. Co to udělá s cenami chleba a dalších potravin
Názory
Sladovny brzdí klesající spotřeba piva
Zatímco pěstitelé řeší slabší úrodu, zpracovatele trápí klesající poptávka. Výroba sladu by se letos podle odhadů z oboru mohla v jednotlivých sladovnách snížit přibližně o deset až 25 procent v závislosti na odbytu. Některé provozy proto pravděpodobně nepojedou po celý rok na plný výkon.
Slábnoucí poptávka už se projevila také ve výsledcích největšího tuzemského producenta. Sladovnám Soufflet ČR v posledním účetním období klesla výroba meziročně o čtyři procenta na téměř 322 tisíc tun a prodej se snížil o 7,3 procenta. Firma pokles spojila především s nižší spotřebou a prodejem piva.
Vývoj kopíruje situaci celého pivovarnictví. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se celkový výstav českého piva v roce 2025 snížil o 4,3 procenta na 19,96 milionu hektolitrů. Tuzemská spotřeba klesla o 3,2 procenta na 14,86 milionu hektolitrů a průměrná spotřeba na obyvatele sestoupila na historické minimum 121 litrů ročně.
Oslabil také export, a to o 8,2 procenta na 5,48 milionu hektolitrů. Pokračoval rovněž přesun spotřeby z hospod a restaurací do obchodů. V gastronomii se loni vypilo jen 28 procent piva prodaného na českém trhu, zatímco 72 procent připadalo na maloobchod.
Výjimkou zůstává nealkoholické pivo. Jeho spotřeba loni vzrostla o další čtyři procenta a tento segment už tvoří více než 11 procent tuzemské spotřeby. Zatím však nedokáže vyrovnat pokles klasického piva.
Letošní sezona tak českému pivovarnictví přináší dvojí nejistotu. Chmele i ječmene bude pravděpodobně méně a jejich kvalita zatím není definitivně známá. Současně ale klesá množství piva, které pivovary dokážou prodat. O tom, zda se oba vlivy vyrovnají bez výraznějších cenových a výrobních otřesů, rozhodnou výsledky laboratorních rozborů a podzimní odbyt.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
