Nová éra bilionových startupů je tu. Rostou investice, očekávání i nerovnost
Vrcholí éra venture kapitálového financování startupů. Po dvou dekádách soukromý kapitál dokáže vytvořit bilionovou firmu ještě před jejím vstupem na burzu. Vedle SpaceX se to daří také AI firmám, jejichž budoucnost je přitom nyní nejistá. Přesto odborníci poukazují na to, že nemusí jít o růst iracionální bubliny.
Roky 2026 a 2027 se v investičních encyklopediích objeví v souvislosti s růstem AI společností. Přitom neméně podstatný je i jiný pohled. Jde o éru, v níž ryze soukromý kapitál dokáže vytvořit společnost s naceněním přesahujícím jeden bilion dolarů. Povedlo se to firmě SpaceX, která následně vstoupila na burzu. Těsně pod bilionem je nyní hodnota AI společnosti Anthropic a list Financial Times upozorňuje, že konkurenční OpenAI sice brzdí plány vstupu na burzu, ale zároveň oznamuje nové investiční kolo, jež může firmu nacenit až na 1,2 bilionu dolarů.
Zatímco termín jednorožec vznikl v éře, kdy bylo pro firmu složité v soukromých rukách vyrůst nad hodnotu jedné miliardy, nyní se daří budovat firmy s tisícinásobnou hodnotou, čímž se takové firmy automaticky řadí k největším firmám světa.
Navíc příklad SpaceX ukazuje, že tuto hodnotu následně potvrdí i trh. Když SpaceX vstoupilo na burzu, jeho hodnota okamžitě přesáhla hranici dvou bilionů dolarů. U Anthropicu, který zatím plány vstupu na burzu neodvolal, i OpenAI lze očekávat, že veřejný trh také bilionové valuace přinejmenším krátkodobě potvrdí. Možná je tak na čase hledat nové jméno pro soukromou firmu, které se povede vyrůst do této velikosti jen prostřednictvím soukromých peněz.
Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.
Boj o inflaci a úrokové sazby. Přinese AI pokles inflace, nebo její růst?
Money
Největší sázky historie
Klíčem k tomuto růstu je jednak působení velmi dravých venture capitálových fondů, které podporují velmi inovativní firmy v rané fázi jejich růstu. Postupně se ale přidávají i peníze ze strany subjektů, které ještě donedávna podobné investice nepodnikaly, protože nechtěly, nebo dokonce nesměly. Obří množství peněz do Anthropicu nebo OpenAI tak poslal třeba Google, který ještě donedávna šel spíše cestou akvizic hotových společností, nebo velké suverénní investiční fondy, velmi často spadající pod přímou kontrolu bohatých států.
V důsledku toho právě dvojice největší AI společností dneška na svůj růst získaly historicky největší množství peněz, které je až desetinásobně vyšší, než bývalo zvykem. Odhaduje se, že OpenAI doposud získalo 180 až 190 miliard dolarů, Anthropic zhruba 135-144 miliard dolarů. Přesný údaj nelze získat, část peněz totiž je ve formě otevřené úvěrové linky, kterou společnost může, ale nemusí využít.
Naproti tomu běžné technologické společnosti získávaly před vstupem na burzu maximálně nižší desítky miliard dolarů. Například samotná vesmírná společnost SpaceX vybrala zhruba 12 miliard dolarů, krátce před vstupem na burzu pohltila ještě xAI, která získala 22 až 25 miliard dolarů, celková finanční investice před IPO tak činila maximálně 37 miliard dolarů. IPO přitom vyneslo více než 1,8 bilionu dolarů.
Investoři chtějí do OpenAI vložit další peníze. Tvůrce ChatGPT jedná o financování, které by jeho hodnotu vyšvihlo nad 1,2 bilionu dolarů. Firma by díky tomu mohla odložit vstup na burzu a získat prostředky na další akvizice.
OpenAI za více než 1,2 bilionu dolarů? Investoři otevřeli jednání o dalším financování
Trhy
Nebezpečně koncentrovaný trh
Nese to s sebou ale řadu problémů. Tím hlavním je prodlužování doby, po kterou jsou firmy v soukromých rukách. Podle letošního reportu The Future of Venture Capital: Unlocking Liquidity and Growth, který společně připravilo Světové ekonomické fórum a Stanford, nyní firmě trvá v průměru 12 let, než vstoupí na burzu. Dříve to přitom bylo zhruba osm let. To má podle reportu zásadní dopad na rychlost, s jakou se investice v celém ekosystému točí. Zpomaluje se.
„Výsledkem je přetrvávající distribuční sucho, které omezuje recyklaci kapitálu napříč ekosystémem. Od roku 2022 americké venture fondy vybraly od svých investorů čistě o 196,9 miliardy dolarů více, než jim vrátily – jde o nevídaný a trvalý kapitálový deficit v historii tohoto odvětví,“ stojí v reportu. V důsledku toho se tak trh soustředí na pár vybraných firem a ostatní vyjdou na prázdno.
A zároveň s tím, jak se renesance burzy odkládala, došlo k růstu dalších nástrojů, jako byl soukromý dluh. Ty jsou však obecně mnohem rizikovější, což se letos ukázalo při komplikacích ohledně výplat Blue Owl Capital. Tím, že se firmy obchodují mimo veřejný trh navíc dochází k zásadním nerovnostem ve společnosti, kde zainteresovaní mají výrazně vyšší možnosti podílet se na růstu zásadních inovací (navíc často podporovaných veřejným sektorem), zatímco běžní investoři musejí čekat na dobu, kdy už je firma extrémně drahá.
Největší rivalové v umělé inteligenci hledají společnou řeč. OpenAI jedná s Anthropicem a Googlem o bezpečnosti AI v době, kdy bývalí výzkumníci varují před jejími krajními riziky. Donald Trump ale přísnější regulaci odmítá.
Strach z AI spojuje rivaly. OpenAI, Anthropic a Google hledají společnou pojistku
Zprávy z firem
Roste tu nebezpečná bublina?
Celé to navíc vede ke spekulacím, zda náhodou v sektoru AI a obecněji těchto největších startupů neroste bublina. Tyto obavy mají poměrně racionální základ v tom, protože budování AI infrastruktury patří k nejnákladnějším investicím historie, reálnou budoucí hodnotu, kterou mohou přinést, ale zatím nikdo neumí reálně nacenit. Navíc se v posledních týdnech čím dál více spekuluje o hrozbě, kterou AI představuje, což celý sektor vede k určitému zpomalení vývoje, který ale pro investory není nijak pozitivní zprávou.
Na otázku, zda kolem AI neroste bublina, se zaměřuje studie Speculative-Growth and the AI Bubble od Ricarda J. Caballera z MIT z letošního srpna. Ten přichází s poměrně netradičním pohledem, že extrémní valuace představují vlastně rovnovážný mechanismus, který firmám umožňuje financovat masivní akumulaci kapitálu a překlenout cestu k vysoce produktivní budoucnosti. Bez vysokých valuací by investiční boom nemohl nastat.
„Optimismus zvyšuje cenu alokovaného kapitálu a vyšší cena zvyšuje poptávku po investicích,“ uvádí Caballero. Jde tak o svého druhu sebe se naplňující proroctví, píše výzkumník. Jednoduše řečeno: aktuální AI firmy ukazují, že víra v jejich růst jim pomáhá dosahovat takto extrémních valuací. A i díky prozatím ne zcela známým dopadům může tento optimismus převládat docela dlouho.
Polsko chce zlevnit benzín a naftu mimořádnou daní z ropných zisků. Účet by ale podle Lukáše Kovandy mohl částečně dopadnout i na české řidiče, pokud by si Orlen výpadek zisku kompenzoval vyššími maržemi v Česku. Tuzemská vláda přitom zatím nové kroky proti drahým palivům nechystá, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Polákům levnější benzín, Čechům dražší? Orlen se může „hojit“ u nás
Názory
