Nejslabší sklizeň za 14 let. Zemědělci ale varují před ještě větší hrozbou
Čeští zemědělci dokončují jednu z nejslabších sklizní posledních let. Obilovin bude nejméně za 14 let, produkce řepky meziročně spadne o více než pětinu a zároveň klesají ceny, za které farmáři svou produkci prodávají. Zemědělský svaz ČR však varuje, že ještě větší dopad než nepříznivá sezona mohou mít nová evropská pravidla platná od roku 2028.
Letošní žně jsou prakticky u konce, důvod k oslavám ale zemědělci nemají. V Česku je sklizeno 99,55 procenta ploch obilnin a 99,81 procenta ploch řepky. Rychlý průběh žní však zakrývá podstatně horší zprávu. Úroda bude mimořádně slabá.
Podle aktuálního odhadu Českého statistického úřadu se letos sklidí přibližně 6,39 milionu tun základních obilovin. To je o 16,9 procenta méně než loni a zároveň nejméně za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem bude sklizeň nižší o 13,1 procenta.
Ještě výraznější propad čeká řepku. Její produkce má dosáhnout 808 tisíc tun, meziročně tedy klesnout o 20,9 procenta. Proti pětiletému průměru bude slabší dokonce o více než čtvrtinu. Nedostatek obilí na českém trhu sice podle statistiků díky vysokým zásobám z loňska nehrozí, ekonomiku zemědělských podniků však nižší úroda zasáhne.
Máslo nebo mléko levnější, než za kolik je obchod nakoupil? V českých supermarketech nic neobvyklého. Řetězce podle Tomáše Prouzy rozpoutaly cenovou válku a část základních potravin dotují z vlastní kapsy, aby přilákaly zákazníky. Prouza tuto strategii hájí a odmítá, že by nízké ceny platili zemědělci nebo potravináři. 
Prouza: Cenová válka mezi řetězci není špatně, nikomu neškodí
Zprávy z firem
Slabší úrodu doprovází propad výkupních cen
Farmáře navíc netrápí jen množství sklizeného obilí. Pod tlakem zůstávají také ceny, za které svou produkci prodávají.
Ceny zemědělských výrobců byly letos v červenci meziročně nižší o 13 procent. V samotné rostlinné výrobě klesly o 8,1 procenta, přičemž ceny obilovin se propadly o 13,4 procenta a olejnin o 1,3 procenta. Proti předchozímu měsíci se celková cenová hladina v zemědělství snížila o dalších 1,3 procenta.
Kombinace slabší úrody a nižších realizačních cen tak vytváří další tlak na hospodaření podniků. Zemědělský svaz upozorňuje, že právě letos je dobře vidět, proč farmáři potřebují investovat do půdy, zadržování vody, závlah a technologií, které jim pomohou zvládat stále výraznější výkyvy počasí.
K takovým investicím ale podle předsedy svazu Martina Pýchy potřebují především stabilní ekonomické prostředí.
„Je správné, že na Zemi živitelce budeme mluvit o tom, jak má vypadat moderní zemědělství za deset nebo dvacet let. Jenže do robota, automatického závlahového systému nebo dronové technologie musí investovat konkrétní zemědělec. A ten k tomu potřebuje především dlouhodobě zdravou ekonomiku a předvídatelné podmínky,“ říká Pýcha.
České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
České pivo svírá sucho i slábnoucí žízeň. Chmele a ječmene bude méně než loni
Zprávy z firem
V Bruselu se rozhoduje o příštích sedmi letech
Zatímco špatná úroda zasáhne hospodaření zemědělců především v jedné sezoně, mnohem dlouhodobější dopady může mít nová podoba společné zemědělské politiky Evropské unie. Pravidla, o nichž se nyní začíná vyjednávat, mají platit od roku 2028 až do roku 2034.
Ve hře je nejen objem peněz, které do zemědělství poputují, ale také způsob jejich rozdělování. Právě ten může podle Zemědělského svazu tvrdě dopadnout na české podniky.
„Jednu špatnou sklizeň může příští rok nahradit sklizeň nadprůměrná. Špatně nastavená zemědělská politika ale bude platit sedm let. Právě proto bychom se neměli dívat jen na to, co jsme letos sklidili, ale hlavně na to, za jakých podmínek budeme schopni vyrábět potraviny za pět nebo deset let,“ upozorňuje Pýcha.
Evropský rozpočet může výrazně klesnout
Prvním zásadním problémem je podle svazu plánované snížení evropského zemědělského rozpočtu.
Současná společná zemědělská politika má pro období let 2021 až 2027 k dispozici přibližně 387 miliard eur. V aktuálním vyjednávacím rámci se však pro následující období uvažuje pouze o 294 miliardách eur.
Šlo by o výrazný nominální propad. Po započtení inflace a růstu nákladů by se reálná hodnota podpory snížila ještě podstatněji.
Zemědělský svaz proto požaduje, aby rozpočet neklesl alespoň pod současnou nominální úroveň 387 miliard eur. Pokud by měl zachovat svou skutečnou hodnotu a zohlednit inflaci, měl by se podle svazu blížit 500 miliardám eur.
Vláda Andreje Babiše ostře nastoupila do boje se suchem. Obnovila takzvanou Národní koalici proti suchu, kterou osobně povede premiér. Že půjde o úspěšnou akci, naznačují současné bouřky, které ovšem meteorologové předvídali mnoho dní dopředu.
Dalibor Martínek: Babiš osobně povede boj proti suchu. Za déšť se pomodlil na Lysé hoře
Názory
Bohatší státy by získaly výhodu
Další obavu u zemědělců vyvolává návrh Evropské komise, aby členské země chybějící evropské peníze nahrazovaly z vlastních rozpočtů.
Takové uspořádání by podle svazu mohlo proměnit společnou evropskou politiku v soutěž národních pokladen. Ekonomicky silnější země nebo státy, v nichž má zemědělství vyšší politickou prioritu, by si mohly dovolit podporovat své farmáře výrazně více než ostatní.
Čeští zemědělci by se tak na jednotném evropském trhu mohli dostat do nevýhodné pozice vůči konkurentům, kteří by získávali podstatně vyšší národní podporu.
Zemědělský svaz proto prosazuje zachování jednotné politiky financované převážně z evropského rozpočtu. Ta by podle něj měla všem zemědělcům garantovat alespoň přibližně srovnatelné podmínky.
Zastropování dotací by Česko zasáhlo více
Třetím sporným bodem je povinné zastropování nebo postupné snižování přímých plateb podle velikosti zemědělského podniku, označované jako degresivita.
Českou republiku by toto opatření kvůli historicky vzniklé struktuře jejího zemědělství postihlo výrazněji než řadu jiných členských zemí. Podle podkladů Zemědělského svazu zajišťují přibližně 80 procent tuzemské produkce potravin podniky s průměrnou výměrou nad 500 hektarů. Právě ty by při povinném krácení plateb přišly o největší část podpory.
Zemědělci se obávají, že by omezení peněz dopadlo nejen na hospodaření podniků, ale také na jejich investice do technologií, péče o půdu, závlah nebo energetických úspor.
Povinné celoevropské zastropování odmítá také největší evropská zemědělská organizace COPA-COGECA. Podle ní by mělo zůstat na členských státech, zda tento nástroj využijí. Jednotlivé země totiž dokážou lépe posoudit, jaké nastavení odpovídá struktuře jejich zemědělství.
Zastropování přímých zemědělských plateb má přinést větší spravedlnost, ve skutečnosti ale může oslabit produkci potravin, zaměstnanost i venkov, míní předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. 
Martin Pýcha: Brusel trestá zemědělce za velikost. Účet zaplatí venkov
Názory
Rozhodnou příští čtyři měsíce
Výsledná podoba evropské zemědělské politiky zatím není uzavřená. Klíčová jednání se však odehrají už během letošního podzimu.
Ve dnech 6. až 8. září se v Irsku uskuteční neformální jednání ministrů zemědělství Evropské unie. Na konci měsíce bude následovat formální zasedání v Bruselu. Český resort zemědělství zároveň počítá s dalšími rozhovory s Evropskou komisí o budoucím národním plánu.
V říjnu by měl být předložen aktualizovaný vyjednávací rámec. Evropská rada se bude tématu věnovat na zasedáních v říjnu a prosinci. V Evropském parlamentu má zemědělský výbor usilovat o přijetí své pozice v prosinci 2026, hlasování celého pléna by mělo následovat v lednu 2027.
Podle Zemědělského svazu tak má česká vláda několik měsíců na to, aby se pokusila prosadit dostatečný rozpočet, zachování skutečně společné evropské politiky a pravidla respektující strukturu českého zemědělství.
„Česká vláda už několikrát veřejně řekla, že chce silnou a samostatnou zemědělskou politiku, dostatečný rozpočet a pravidla respektující českou strukturu zemědělství. V tom má naši podporu. Teď ale přichází okamžik, kdy se tato slova musí proměnit ve vyjednaný výsledek. Za půl roku už může být na některé změny pozdě,“ uzavírá Pýcha.
Zemědělský svaz proto vyzývá premiéra, ministra zemědělství i české europoslance, aby během podzimních jednání prosazovali podmínky, které zemědělcům umožní nejen přečkat slabou sezonu, ale také dlouhodobě investovat a udržet konkurenceschopnou výrobu potravin.
Země živitelka, která se uskuteční od 20. do 25. srpna, se tak stane především místem, kde chce svaz na budoucí podobu evropské politiky upozornit. Samotná rozhodnutí však padnou v následujících měsících v Praze a Bruselu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
