Tvrdý direkt pro ovocnáře. Mrazy zdecimovaly sady, škody přesáhnou 1,3 miliardy
Jarní mrazy letos zasadily českým ovocnářům další tvrdou ránu. Na tržbách mají přijít o více než 1,3 miliardy korun a téměř polovina profesionálních sadů hlásí škody přes 80 procent. Nejhůře dopadla jablka, samotná ztráta na jejich úrodě se blíží miliardě korun.
České ovocnáře letos čeká další velmi slabý rok. Ztráta na tržbách z úrody, kterou zničily jarní mrazy, přesáhne 1,3 miliardy korun. Škody vyšší než 80 procent hlásí téměř polovina z celkových 10 305 hektarů profesionálních sadů. Největší ztráty jsou u jablek, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Při výpočtu ztrát ovocnáři vycházeli z cen zemědělských výrobců z roku 2025. Rozsah škod pak určily komise ministerstva zemědělství, které v uplynulých měsících navštěvovaly postižené podniky.
Letošní sklizeň by podle odhadů měla dosáhnout jen zhruba 64 tisíc tun ovoce. Běžně přitom čeští sadaři sklidí kolem 140 tisíc tun. Z dlouhodobého pohledu tak má jít o druhou nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství.
Ještě horší byl rok 2024, kdy jarní mrazy srazily sklizeň na 48 058 tun, nejnižší úroveň za posledních sto let. Loni se naopak úroda vyšplhala na 146 243 tun.
Nealkoholické alternativy vín a sektů zažívají v posledních letech boom. „Tradiční zákazník se mění, někdy chce nealko, jindy sáhne po prémiovém alkoholickém produktu, protože se střídmější konzumací roste potřeba pít kvalitněji,“ říká Petr Černý, jednatel staroplzeneckého Bohemia Sektu, největšího českého výrobce šumivých vín.
Vinaři se musí popasovat se střídmější konzumací i stále většími výkyvy počasí, říká Černý z Bohemia Sektu
Zprávy z firem
Největší ránu dostala jablka
Škody přes 80 procent hlásí ovocnáři na 4712 hektarech sadů. Poškození mezi 50 a 80 procenty se týká dalších 2112 hektarů a mezi 30 a 50 procenty 935 hektarů. Menší škody do 30 procent jsou zhruba na 2600 hektarech.
Celkem škody nahlásilo přibližně 470 podniků z asi 700.
„Ze škodních protokolů vyplynulo, že největší škoda je u jablek, kde ztráta na tržbách činí asi jednu miliardu korun,“ uvedl Ludvík.
Sadaři se bojí dalšího úbytku sadů
Podle Ludvíka hrozí, že ovocnáři na letošní ztráty zareagují dalším omezováním produkce a rušením sadů. Jejich plocha v Česku už přitom dlouhodobě výrazně klesá.
Za posledních deset let zmizelo více než 7000 hektarů sadů, tedy přes 40 procent jejich plochy. Nejrychlejší propad přišel během energetické krize v letech 2022 a 2023, kdy ovocnáře navíc tlačila dolů levná produkce z Polska a nízké farmářské ceny jablek.
České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
České pivo svírá sucho i slábnoucí žízeň. Chmele a ječmene bude méně než loni
Zprávy z firem
Pomoc z Bruselu zatím není jistá
Ovocnáři nyní doufají v podporu z Evropské unie, která by jim pomohla udržet hospodaření a založit novou úrodu.
Po mrazech v roce 2024, kdy ztráty dosáhly přibližně 1,45 miliardy korun, získali sadaři z evropských a českých zdrojů kompenzace přes 400 milionů korun.
Česká republika už podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství požádala o uvolnění peněz z evropské zemědělské rezervy. Podobně postupovalo například Polsko a Maďarsko. Evropská komise by se měla kompenzacemi zabývat na podzim. Pokud pomoc schválí, peníze by se k českým ovocnářům mohly dostat na začátku jara 2027.
„Evropská pomoc tak nyní stále není jistá, a tak vedeme s ministerstvem zemědělství diskusi o případné pomoci i z národních zdrojů, buď jako samostatnou podporu, nebo jako zdroj ke spolufinancování možné evropské pomoci,“ uvedl Ludvík.
V sadech nyní naplno pokračuje sklizeň jablek, zatímco sklizeň švestek a hrušek se blíží ke konci. Do konce října by mělo být všechno ovoce sklizeno. Definitivní bilance letošní úrody bude k dispozici na začátku ledna 2027.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
