Tvrdý direkt pro ovocnáře. Mrazy zdecimovaly sady, škody přesáhnou 1,3 miliardy
Jarní mrazy letos zasadily českým ovocnářům další tvrdou ránu. Na tržbách mají přijít o více než 1,3 miliardy korun a téměř polovina profesionálních sadů hlásí škody přes 80 procent. Nejhůře dopadla jablka, samotná ztráta na jejich úrodě se blíží miliardě korun.
České ovocnáře letos čeká další velmi slabý rok. Ztráta na tržbách z úrody, kterou zničily jarní mrazy, přesáhne 1,3 miliardy korun. Škody vyšší než 80 procent hlásí téměř polovina z celkových 10 305 hektarů profesionálních sadů. Největší ztráty jsou u jablek, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
Při výpočtu ztrát ovocnáři vycházeli z cen zemědělských výrobců z roku 2025. Rozsah škod pak určily komise ministerstva zemědělství, které v uplynulých měsících navštěvovaly postižené podniky.
Letošní sklizeň by podle odhadů měla dosáhnout jen zhruba 64 tisíc tun ovoce. Běžně přitom čeští sadaři sklidí kolem 140 tisíc tun. Z dlouhodobého pohledu tak má jít o druhou nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství.
Ještě horší byl rok 2024, kdy jarní mrazy srazily sklizeň na 48 058 tun, nejnižší úroveň za posledních sto let. Loni se naopak úroda vyšplhala na 146 243 tun.
Nealkoholické alternativy vín a sektů zažívají v posledních letech boom. „Tradiční zákazník se mění, někdy chce nealko, jindy sáhne po prémiovém alkoholickém produktu, protože se střídmější konzumací roste potřeba pít kvalitněji,“ říká Petr Černý, jednatel staroplzeneckého Bohemia Sektu, největšího českého výrobce šumivých vín.
Vinaři se musí popasovat se střídmější konzumací i stále většími výkyvy počasí, říká Černý z Bohemia Sektu
Zprávy z firem
Největší ránu dostala jablka
Škody přes 80 procent hlásí ovocnáři na 4712 hektarech sadů. Poškození mezi 50 a 80 procenty se týká dalších 2112 hektarů a mezi 30 a 50 procenty 935 hektarů. Menší škody do 30 procent jsou zhruba na 2600 hektarech.
Celkem škody nahlásilo přibližně 470 podniků z asi 700.
„Ze škodních protokolů vyplynulo, že největší škoda je u jablek, kde ztráta na tržbách činí asi jednu miliardu korun,“ uvedl Ludvík.
Sadaři se bojí dalšího úbytku sadů
Podle Ludvíka hrozí, že ovocnáři na letošní ztráty zareagují dalším omezováním produkce a rušením sadů. Jejich plocha v Česku už přitom dlouhodobě výrazně klesá.
Za posledních deset let zmizelo více než 7000 hektarů sadů, tedy přes 40 procent jejich plochy. Nejrychlejší propad přišel během energetické krize v letech 2022 a 2023, kdy ovocnáře navíc tlačila dolů levná produkce z Polska a nízké farmářské ceny jablek.
České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
České pivo svírá sucho i slábnoucí žízeň. Chmele a ječmene bude méně než loni
Zprávy z firem
Pomoc z Bruselu zatím není jistá
Ovocnáři nyní doufají v podporu z Evropské unie, která by jim pomohla udržet hospodaření a založit novou úrodu.
Po mrazech v roce 2024, kdy ztráty dosáhly přibližně 1,45 miliardy korun, získali sadaři z evropských a českých zdrojů kompenzace přes 400 milionů korun.
Česká republika už podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství požádala o uvolnění peněz z evropské zemědělské rezervy. Podobně postupovalo například Polsko a Maďarsko. Evropská komise by se měla kompenzacemi zabývat na podzim. Pokud pomoc schválí, peníze by se k českým ovocnářům mohly dostat na začátku jara 2027.
„Evropská pomoc tak nyní stále není jistá, a tak vedeme s ministerstvem zemědělství diskusi o případné pomoci i z národních zdrojů, buď jako samostatnou podporu, nebo jako zdroj ke spolufinancování možné evropské pomoci,“ uvedl Ludvík.
V sadech nyní naplno pokračuje sklizeň jablek, zatímco sklizeň švestek a hrušek se blíží ke konci. Do konce října by mělo být všechno ovoce sklizeno. Definitivní bilance letošní úrody bude k dispozici na začátku ledna 2027.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
