Lukáš Kovanda: Špatná úroda chmele pivo dramaticky nezdraží. Účet zvednou jiné náklady
Českým chmelařům letos sucho a vedra vezmou až čtvrtinu obvyklé úrody. Výrazně klesá také obsah látek, které dávají pivu hořkost. Pohled do roku 2015 však ukazuje, že ani mimořádně špatná sklizeň nemusí vyvolat pivní cenový šok. Pokud pivo na podzim zdraží, důvodem budou spíše mzdy, služby a další provozní náklady než samotný chmel.
Letošní úroda chmele v Česku bude špatná, nikoli však bezprecedentní. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos oproti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu.
Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenější odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku, se obsah alfa hořkých kyselin, které jsou zásadní pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta. První letošní rozbory však ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty.
České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
České pivo svírá sucho i slábnoucí žízeň. Chmele a ječmene bude méně než loni
Zprávy z firem
Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra. Teploty na konci června na některých místech přesahovaly 40 stupňů Celsia.
Rok, kdy zmizela třetina chmele
Z hlediska množství i kvality už však bylo hůř. Například v roce 2015. Česká produkce chmele tehdy meziročně propadla přibližně o 35 procent, z 6202 na zhruba 4100 tun. Také tehdy udeřily sucho a horko.
A podobně jako letos se problém netýkal pouze množství. Obsah alfa hořkých kyselin u Žateckého poloraného červeňáku se v jednotlivých pěstitelských oblastech pohyboval zhruba mezi 2,3 a 2,5 procenta, tedy výrazně pod dlouhodobým průměrem. Rok 2015 proto dodnes patří k nejslabším ročníkům českého chmele. Jenže žádný okamžitý pivní cenový šok se tehdy nekonal.
Podle údajů Českého statistického úřadu stálo půllitrové světlé lahvové výčepní pivo v lednu 2015 v průměru 10,93 koruny. V prosinci, tedy několik měsíců po katastrofální sklizni, stálo 10,51 koruny. Bylo tedy dokonce levnější.
České pivovary reagují na proměnu spotřebitelských návyků. Stále více z nich uvádí na trh piva s minimem cukru a nižším obsahem alkoholu, která oslovují především mladší ročníky, sportovce či lidi držící dietu. Zatím jde o menší segment, poptávka ale podle výrobců roste.
Pivovary objevují lehčí budoucnost. Slabší piva míří na fitness generaci
Enjoy
U značkového světlého lahvového ležáku se průměrná cena zvýšila z 21,10 na 21,32 koruny, tedy přibližně o jedno procento. Ani zde nebyla bezprostředně patrná žádná chmelová cenová rána.
Podobný obrázek nabízejí ceny sudového piva od výrobců, které lépe zachycují vývoj nákladů u piva určeného pro gastronomii. Průměrná cena výčepního sudového piva činila v lednu 2015 zhruba 1985 korun za hektolitr a v prosinci 1994 korun. Stoupla tedy pouze o 0,4 procenta. U sudového ležáku prakticky stagnovala: z 2728 korun za hektolitr v lednu klesla na 2725 korun v prosinci.
Chmel je jen malou částí účtu
Srovnání má ovšem svůj limit. Chmel sklizený na konci léta se nemusí okamžitě promítnout do cen piva v obchodech a restauracích. Pivovary pracují se zásobami a pěstitelé mají s odběrateli dlouhodobé smlouvy. Vývoj do konce roku 2015 proto dokládá především to, že ani propad úrody o třetinu nevyvolal okamžité zdražení.
Současně vysvětluje, proč samotná letošní sklizeň pravděpodobně neurčí cenu piva už letos na podzim. Chmel představuje jen poměrně malou část celkových nákladů pivovaru a výkyvy jedné sezony tlumí kontrakty i zásoby. Stejné argumenty letos používají samotní pěstitelé, podle nichž by se slabší úroda neměla přímo promítnout do ceny piva.
To ovšem neznamená, že pivo letos nezdraží. Celkové ekonomické prostředí je totiž proti roku 2015 podstatně jiné.
Tehdy zlevňovala ropa, dnes zdražují služby
Před jedenácti lety českým výrobcům výrazně pomáhal propad cen ropy. Pohonné hmoty v Česku během roku 2015 zlevnily o 13,3 procenta a levnější ropa tlumila inflaci prakticky v celé Evropě. Zlevňovala dopravu a přímo či nepřímo snižovala náklady na výrobu obalů a dalších materiálů.
Průměrná inflace v Česku tehdy činila pouhých 0,3 procenta. Větší obavou než zdražování byla deflace, a Česká národní banka proto kurzovým závazkem a oslabenou korunou usilovala o návrat inflace ke svému cíli.
Rodinní akcionáři pivovarnického obra AB InBev vybírají zisky po silné burzovní rally. Část historických vlastníků prodala akcie výrobce značek Stella Artois, Corona či Michelob Ultra za 731 milionů eur, tedy zhruba 17,8 miliardy korun. Podle agentury Bloomberg přišel blokový prodej poté, co akcie největšího pivovaru světa od začátku roku vyskočily o 37 procent.
Pivní dynastie kasírují. Po růstu akcií prodaly část AB InBev za 18 miliard
Trhy
Dnes pivovar neplatí jen chmel a slad. Hradí také energie, pohonné hmoty, sklo, plechovky, etikety, dopravu a především zaměstnance. U půllitru vypitého v restauraci se přidávají mzdy obsluhy, nájem a další výdaje provozovatele. Právě ceny služeb a mzdové náklady dnes vytvářejí tlak, který byl v roce 2015 podstatně slabší.
Pivo zdražit může, ale ne kvůli jediné surovině
Letošní špatná sklizeň chmele vypadá dramaticky, sama o sobě však není důvodem k dramatickému zdražení piva. Rok 2015 ukazuje, že cena půllitru se neodvíjí mechanicky od množství šištic sklizených na českých chmelnicích.
Pivo přesto letos zdražit může, a nikoli zanedbatelně. Pokud pivovary nebo restaurace na podzim upraví ceníky, hlavního viníka bude třeba hledat spíše v celkovém růstu nákladů – zejména ve mzdách a službách, ale také v energiích, obalech a dopravě – než na letošních vyprahlých chmelnicích.
