Stánek u Máchova jezera může utržit i přes milion, říká provozovatel
Teploty zatím koupání nepřejí, ale v letoviscích se sezóna viditelně blíží. Výjimkou nejsou ani břehy Máchova jezera, kam se i na druhý květnový svátek chystá řada výletníků. Prvomájový zájem si provozovatelé kiosků a bister, kteří již otevřeli, pochvalují.
Máchovo jezero a občerstvení jsou dvě slova, která k sobě patří. Od nepaměti totiž platí, že den u vody není úplný bez zastávky u stánku, kde to voní po langoši, klobáse, pivu, či malinovce. „Nabídka i podmínky se za léta proměnily, základ ale zůstává stejný. Atmosféra, vůně léta, chladné nápoje a rychlé jídlo, které zahání hlad,“ říká Jiří Dobeš, který svůj stánek u Máchova jezera provozuje již tři desítky let.
Tradice prodeje občerstvení u Máchova jezera dle jeho vzpomínek sahá minimálně do druhé poloviny 20. století. Už v době socialistických rekreací, pionýrských táborů a odborových pobytů hrály stánky s občerstvením důležitou roli. Byly to dřevěné boudy s jednoduchým sortimentem – párek v rohlíku, točené pivo, bramborák, občas i nanuk nebo limonáda z automatu.
Firma Smaut seká trávu pomocí autonomních sekaček v řadě evropských solárních parků. Zajišťuje sečení u rozvoden rakouských drah, či španělské energetiky. Zároveň technici firmy, kterou založil Vincenc Šopík, testují již provoz i na plantážích v Jižní Americe. Nejnověji najde autonomní sekačka uplatnění na letišti v britském Birminghamu. 
Obyčejný byznys: Čeští roboti pečují o solární parky. Pohybují se autonomně díky radaru
Zprávy z firem
Zásadní prvek letní kultury
„I přes skromnost nabídky šlo o zásadní prvek letní kultury Máchova jezera. Lidé věděli, že když přijedou, nebudou muset řešit oběd a prostě si zajdou na párek. To se v podstatě nezměnilo do dnešní doby, jen nabídka jídel i nápojů je mnohem zajímavější,“ dodává stánkař s tím, že se ceny snaží držet příznivé. Hranolky, pivo, párek v rohlíku za jednotných 50 korun.
Největší zájem, alespoň v loňské sezóně, byl dle Dobešových slov o langoš s kečupem, který nabízel za necelou stovku.
Mnohé ze stánků a bister se na Mácháči za desítky let nezměnily a působí opravdu nostalgickým dojmem. Řada prodejců ale své prostory modernizovala, a kvůli náročnější klientele rozšířila sortiment. Vedle klasických českých letních stálic, jako je smažák, hranolky nebo klobása, tak ve stáncích u Máchova jezera koupíte i burgery z lokálních surovin, domácí limonády, bio zmrzlinu, veganské a bezlepkové varianty jídel a někde dokonce i kávu z kvalitních zrn.
Příslušníci starého a váženého cechu dlaždičů jsou často považováni za sprosťáky a hulváty. Jde o předsudek, ale dlaždičské pracovní podmínky, kdy slunce praží na rozpálenou ulici, kolem chodí chytráci a kolena jsou neustálým klečením bolí, zkrátka nejde se divit, když z dlaždičových úst někdy vylétnou hrubší slova.
Obyčejná práce: Už tolik nenadáváme, říká dlaždič
Zprávy z firem
Cash je lepší
„Majitelé stánků se snaží držet krok s trendy, a tak není výjimkou, že občerstvení má vlastní Instagram, QR kód na menu nebo platební terminál. Samozřejmě hotovostní platby jsou ale nejlepší,“ říká s tím, že větší množství návštěvníků většinou přichází koncem května. Samotné přípravy na sezónu ale začínají mnohem dřív.
Už v zimě se domlouvají dodavatelé, objednává nové vybavení a plánují akce. Jakmile to počasí dovolí, stánky se natírají, opravuje se vybavení, testují se fritézy, a najímá personál. „Velkou roli hraje i hygiena a legislativa. Každý stánek musí projít kontrolami a splnit řadu požadavků, od skladování potravin až po správnou manipulaci s odpadem,“ doplňuje provozovatel výčet svých povinností.
Gastroprovozovny u Máchova jezera letos očekávají dobrou sezonu. Zájem o dovolenou u vody roste, a Máchovo jezero patří mezi nejvyhledávanější destinace pro rodiny, cyklisty i kempaře. „Odhadované tržby za jeden průměrně velký stánek se mohou pohybovat od 300 tisíc až po více než milion korun za hlavní sezónu, v závislosti na poloze, sortimentu a počasí,“ vypočítává Dobeš.
Občerstvení u Máchova jezera se má dál vyvíjet. Mezi stánkaři se hovoří o možnosti zavedení společného rezervačního systému, zlepšení infrastruktury i udržitelného provozu. Například použití vratných kelímků, solárního napájení nebo kompostovatelných obalů. Velkým problémem ale stále zůstává nedostatek odpadkových košů.
Příslušníci starého a váženého cechu dlaždičů jsou často považováni za sprosťáky a hulváty. Jde o předsudek, ale dlaždičské pracovní podmínky, kdy slunce praží na rozpálenou ulici, kolem chodí chytráci a kolena jsou neustálým klečením bolí, zkrátka nejde se divit, když z dlaždičových úst někdy vylétnou hrubší slova.
Obyčejná práce: Už tolik nenadáváme, říká dlaždič
Zprávy z firem
Lokální zábavní události jsou doménou majitelů stánků, kolotočů a dalších atrakcí. Jejich sezona právě vrcholí a mohou tak již odhadovat letošní zisky. S příchodem podzimu totiž čas dožínek, poutí či obecních slavností odezní. Jednu takovou jsme navštívili i my.
Obyčejný byznys: Provoz pouťové atrakce se stále vyplácí, říká kolotočářka
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
