Obyčejná práce: Už tolik nenadáváme, říká dlaždič
Příslušníci starého a váženého cechu dlaždičů jsou často považováni za sprosťáky a hulváty. Jde o předsudek, ale dlaždičské pracovní podmínky, kdy slunce praží na rozpálenou ulici, kolem chodí chytráci a kolena jsou neustálým klečením bolí, zkrátka nejde se divit, když z dlaždičových úst někdy vylétnou hrubší slova.
„Jsem dlaždič, ale snažím se mluvit slušně i při práci. Když se člověk klepne, tak nějaký sprostý slovo uletí, ale už minimálně,“ směje se Jiří Turek, který se profesi dlaždiče věnuje již desítky let.
„Už je to jiné, přibyly nové materiály a postupy, tak se klasickému dláždění věnuji již jen okrajově, ale mám to rád. Pohled na kvalitně položenou dlažbu vždycky potěší. A velké dlážděné plochy se nikdy neokoukají,“ doplňuje chlapík, který metry dláždění, které položil už ani nedokáže spočítat.
Návštěva výčepů a restaurací se v posledních letech stala drahým koníčkem. Hostů kvůli drahotě ubývá a podniky se je v boji o přežití snaží nalákat na zajímavé pivní speciály či neotřelé jídelní speciality. A taky zábavu, kterou se snaží zajistit řada hospodských kvízů. 
Obyčejná práce: Chytrý kvíz změnil zábavu v hospodách, říká moderátorka o soutěži, která přišla z Brna
Zprávy z firem
V současnosti je ale jeho hlavní zdroj obživy přestavují lité podlahy. „Sice to není dlažba, ale vypadá to dobře jak venku, tak v interiéru a zájem lidí o tyto různé stěrky dost roste,“ dodává s tím, že u lití a hlazení se už tolik opravdu nenadává.
Pracovníci z nižších sociálních vrstev
Geneze rčení „sprostý, jak dlaždič“ dle lingvistů nesouvisí s charakterem jejich práce, ta však přesto bývala velice prostá. Ddlaždiči se obvykle rekrutovali z nižších sociálních vrstev a jejich běžný slovník byl slyšet, neboť pracovali převážně na ulicích a v terénu, kde je vnímá ta „mravnější“ část veřejnosti. Úsloví pochází už z dob, kdy se začalo používat dláždění ulic a později i chodníků, tedy starověku.
V českých zemích se dlaždičské řemeslo osamostatnilo patrně někdy v době lucemburské. Informace o dláždění náměstí velkých měst pocházejí z poloviny 14. století, mnohá se ovšem dlažby dočkala až o dvě stě nebo tři sta let později. Snad proto, že dláždění nebylo nejlevnější záležitostí nebo že dlaždičů byl odjakživa nedostatek. V Praze jich roku 1419 muselo svou práci zvládnout pouhých sedm.
Obdobná situace se v posledních letech vrací, o učební obor dlaždič asfaltér je mezi mladými minimální zájem a sehnat dobrého dlaždiče je stále komplikovanější.
Zima je v plném proudu a i ulice Prahy čas od času překvapí sníh. Místním folklórem bývá, že za včas neuklizené a neprotažené silnice a chodníky schytávají kritiku Pražské služby a TSK. Na zimu mají obě firmy sice k dispozici téměř dvě stě kusů techniky, ale rizikovou situaci stejně zvládaly s obtížemi. 
Obyčejná práce: Vozy jsme přestavěli na zimní model, říká technik TSK
Zprávy z firem
Zima ve Špindlerově Mlýně je obdobím, kdy se horské středisko zaplní turisty, lyžaři a auty hledajícími místo na parkování. Práce hlídače parkoviště v těchto podmínkách však není žádnou idylou. Je to spíše nekonečný boj s řidiči, sněhem a logistikou. 
Obyčejná práce: Ve Špindlu zaparkuje ten, kdo přijede nejpozději v osm, říká hlídač parkoviště
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
