Aleš Zavoral z A11: Spousta regionálních novin je ještě z devadesátek

Mnohé regionální noviny a časopisy vznikají jen před volbami. My jsme jiní. Všechno, co děláme, musí být výdělečné, nechceme čekat čtyři pět let na nějaký bod zlomu, říká vydavatel Aleš Zavoral, jehož snem je postavit regionální televizi.

Jaký byl pro vás jako pro vydavatele hlavně printových titulů loňský rok? 

Řekl bych to tak, že loňský rok byl složitý, ale povedený. Covidová krize přinesla řadu příležitostí a podařilo se nám rozjet mnoho nových projektů. Konkrétně dotáhnout celorepublikové pokrytí novinami Náš region a dobudovat distribuční síť, která nyní čítá přes pět tisíc stojanových míst. Úspěch se odrazil i ve výsledcích: vyrostli jsme meziročně o 300 procent, tržby jsou kolem 330 milionů a EBITDA kolem deseti milionů korun.  

Na čem jste tak vyrostli? 

Zásadní pro nás bylo právě to, že noviny Náš Region začaly vycházet po celé České republice, přidali jsme prémiové B2B časopisy jako je Premium Guide, Lawyers & Business, Estate & Business nebo Eko Česko, řadu lifestylových titulů a koupili jsme magazín Mladý svět - celkově vydavatelství hodně vyrostlo. Přestože klesaly prodeje na stáncích, výrazně nám rostlo předplatné, což je trend, který přišel s covidem. 

Ekonom David Marek: Všichni zchudneme. Ani nemovitosti nás nemusí ochránit

Leaders

Lednová rekordní inflace nemusí být nejvyšší číslo letošního roku, tvrdí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Rozhodující bude vývoj cen energií. Aby lidé své peníze ochránili a „nesežrala“ jim je inflace, musí je investovat, tvrdí ekonom. To však obnáší riziko. Ani investice do nemovitostí podle něj už nemusejí být výhodné.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Noviny na stánku zdražíte, inzerci těžko

V poslední době prudce zdražil papír. Museli jste to promítnout do cen na stánku? 

Ano, zdražili jsme. Museli jsme promítnout rostoucí náklady nejen na papír, ale i na energie, takže se zdražil Mladý svět nebo měsíčník pro předškoláky Špuntíci. Nemůžeme si dovolit mít v portfoliu ztrátové projekty a proto velmi intenzivně hodnotíme výsledky každého titulu. U volně prodejných časopisů lze zvýšit cenu, u novin zdarma je to složitější, inzerci o tolik procent klientům zdražit nemůžeme. 

Co je u vás ve vydavatelství nejvýdělečnější? 

Určitě noviny Náš region. Nejvíce do nich také investujeme. Zajistit efektivní distribuci stojí nemalé prostředky. Ale jak už jsem zmínil, všechny naše tituly musí být výdělečné.  

Jak velký podíl v A11 činí print versus online? 

Devadesát procent je print, a chceme to tak i do budoucna nechat.  

To znamená, že nevěříte onlinu? 

Věříme především speciálním projektům, které dávají smysl nám i klientům. Všechno, co děláme, musí být výdělečné, nechceme čekat čtyři pět let na nějaký bod zlomu.  

Takže čistě online se vám nevyplácí? 

Cena inzerce na onlinu je velmi nízká, stále klesá. Vyrobit článek stojí více, než potom vydělá. Navíc nemáte pod kontrolou distribuci, prodáváte přes třetí strany a peníze za vaši produkci získá Facebook, Seznam a Google. 

Další rána pro byznys: výrazně zdražuje papír

Money

Tiskárnám zdražují dodavatelé surovinu až o 15 procent. Ty tak musejí zdražovat pro své odběratele. Projevuje se to také na nárůstu výkupních cen ve sběrnách, které nyní nabízejí až osminásobek za kilogram vytříděných novin či časopisů.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Distribuce Našeho regionu stojí především na distribuci do stojanů. To asi nebylo úplně jednoduché během pandemie, ne?  

Samozřejmě byla distribuce během covidu složitá. Mnohá místa, kde máme stojany, jednoduše zavřela. Velmi nám ale pomohlo, že máme partnerství s Českou poštou, díky kterému máme na jejich pobočkách svá distribuční místa. Mezi stěžejní patří i stojany v síti Eso Market nebo ve značné části prodejen COOP. V Praze rovněž využíváme možnosti mít vlastní kameloty v metru, to je pro pražkou mutaci Našeho regionu nesmírně důležité. Během covidu jsme se vylepšili i technologicky, díky vlastní aplikaci v reálném čase sledujeme závoz stojanů a reporty posíláme klientům.  

Kolik kusů skrze stojany rozdistribuujete?  

Přes dva miliony kusů. 

Máte nějakou remitendu? Nerozkrádají se třeba noviny? 

Na většině míst se celý náklad rozdá a tam kde ne, upravíme náklad. Pomáhá nám k tomu zmíněná aplikace, v rámci které sledujeme i remitendu. 

I na trhu regionálních médií je velká konkurence, pořád vznikají nové projekty. Jak se na to díváte, nedrolí se trh přespříliš?  

No, popravdě mnohé regionální projekty vznikají v souvislosti s volbami. Konkurence ale vzniká hlavně na onlinu, a to nám nevadí. Máme dobrý obchodní tým, dobré klienty, kteří jsou nám věrní a samozřejmě čtenáři, kteří už nás znají a důvěřují nám. I proto se pořád rozrůstáme. 

Kouzlo Netflixu uvadá. Nedaří se mu lákat nové předplatitele, akcie padají o pětinu

Zprávy z firem

Americkému provozovateli placené internetové televize Netflix vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí zisk meziročně o 12 procent na 607 milionů dolarů (13 miliard korun). Firma však zklamala trhy údajem o počtu nových uživatelů a v prohlášení zveřejněném v noci na dnešek varovala, že kvůli silnější konkurenci, která oslabuje její pozici lídra ve streamování videa, čeká pomalejší růst počtu předplatitelů i v novém roce.

ČTK

Přečíst článek

Kupujeme malé vydavatele

Jak vlastně expandujete do nových regionů?  

Většinou skupujeme místní vydavatele, abychom dále posilovali. V každém městě je nějaký lokální vydavatel, který dělá buď inzertní nebo zpravodajské noviny. Je spousta historických projektů ještě z devadesátek, které mají velké náklady - mají dva redaktory, účetního, grafika, tisknou draze v místní tiskárně. My přijdeme, ponecháme redakci i inzerci, ale ostatní náklady snížíme o 60, 70 procent.  

Jak vám funguje v regionech distribuce a obchod? 

V každém okrese jinak. Na distribuci často spolupracujeme s místními firmami. Třeba v Libereckém kraji kooperujeme s místní firmou na rozvoz jídla. Ve středních Čechách využíváme vlastních řidičů a někde si najímáme externí řidiče. Obchod máme lokální. Žijeme především z lokálních klientů, v každém kraji máme vlastního obchodníka, prodáváme drobnou inzerci, i řádkovou, lokálně fungují i drobnosti jako třeba pietní vzpomínky. Díky celorepublikovému pokrytí u nás ale inzerují i velké společnosti, třeba maloobchodní řetězce. 

Vozíte noviny i do schránek? 

V některých lokalitách ano, ale neadresnou distribuci do schránek spíše utlumujeme, stojany na dobrých místech udělají lepší službu.  

Jaké chystáte nové projekty? Vím, že jste dříve plánoval televizi.

Samozřejmě přemýšlíme do jakých investic se pustíme. Pro letošek máme zásadní tři zájmy, uvidíme, zda je budeme financovat z vlastních zdrojů či i z cizích.   

Mafra loni vykázala ztrátu 868 milionů. Může za to propad inzerce

Zprávy z firem

Vydavatelství Mafra loni vykázalo ztrátu 868 milionů korun proti předchozímu zisku 15 milionů. Celkový obrat klesl o půl miliardy na 2,66 miliardy korun.

ČTK, luf

Přečíst článek

Jaké to jsou zájmy? 

První velkou investicí je další rozšíření stojanové sítě Našeho regionu. Abychom s ním byli všude tam, kde chceme. Cítíme, že na Moravě máme ještě velké rezervy. Takže uvažujeme o nějaké akvizici přímo tam. Plus aktuálně připravujeme projekt na prodej televizní reklamy, chceme založit silné média zastoupení pro některé televize a rádia.  

Tento trh je celkem plný, ne? 

Trh plný je, ale stále lukrativní. Pořád na něm lze udělat dobrý share. Momentálně chystáme balíček pro regionální televize a rádia. Do konce února ho chceme mít zpracovaný a spustit ho plánujeme na jaře. No a další projekt je vlastní regionální televize, což je ale velmi těžká disciplína. Dlouhodobě stojím o to koupit celorepublikovou licenci a pouštět regionální zpravodajství. Myšlenka je podle nás byznysově správná a ve spojení s novinami Náš region dává logiku, ale není to jednoduché, vysílání je samozřejmě drahé. Zatím jde jen o plány do budoucna. 

Aleš Zavoral (38) 

Majitel a ředitel vydavatelství A 11. Vystudoval Univerzitu Karlovu, Fakultu tělesné výchovy a sportu. V médicích se pohybuje dlouhodobě, před založením  A 11 působil ve vydavatelství Economia. Je ženatý, má dvě děti.

Vilu v Dobřichovicích obýval F. X. Šalda. Po rekonstrukci zde našly domov technologie

Enjoy

Jak přetvořit vilu z počátku 19. století na moderní bydlení s prvky chytré domácnosti tak, aby se dochovaly původní historické detaily? Výsledek práce příbramského studia sami zhodnoťte v naší galerii.

pej

Přečíst článek