Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Letiště v Bruselu ochromil kybernetický útok

Bruselské letiště kvůli kybernetickému útoku zrušilo polovinu nedělních odletů
ČTK
 ČTK

Bruselské letiště oznámilo, že v důsledku kybernetického útoku bylo nuceno zrušit polovinu na neděli naplánovaných odletů. Informovala o tom agentura Reuters. Rozsáhlý kybernetický útok na systém odbavování cestujících narušil provoz také na dalších evropských letištích.

„Letiště Brusel požádalo letecké společnosti, aby v neděli 21. září zrušily polovinu plánovaných odletů, aby se předešlo dlouhým frontám a rušením letů na poslední chvíli,“ uvedla mluvčí letiště.

Americká letecká a obranná technologická americká společnost Collins Aerospace předtím uvedla, že pracuje na odstranění problému a co nejrychlejším obnovení plné funkčnosti svého systému pro odbavování cestujících. Ten se stal terčem kybernetického útoku v noci na dnešek.

Podle dřívějšího prohlášení mluvčí měl kybernetický útok „významný dopad“ na provoz bruselského letiště. Uvedla také, že zatím není jasné, jak dlouho budou tyto komplikace trvat.

Mezinárodní cestovní kancelář Join UP! má vlastní flotilu letadel.

Cestovka JoinUp! posiluje lety z Prahy a Katovic, přidává Bratislavu. Cílí tím i na Moraváky

Mezinárodní cestovní kancelář JoinUp! oznámila rozšíření zimní nabídky pro sezónu 2025/26. Vedle Prahy a Katovic zařadila poprvé i odlety z Bratislavy.

Přečíst článek

Problémy i jinde

Problémy s odbavováním cestujících dnes kromě bruselského letiště hlásilo také letiště Berlín-Braniborsko a londýnské Heathrow. Dohromady bylo na trojici těchto letišť zrušeno 29 odletů a příletů, uvedla společnost Cirium, která poskytuje data v letectví. Menší omezení v zaznamenala také irská letiště v Dublinu a Corku. Pražské letiště problémy nezaznamenalo.

Systém společnosti Collins Aerospace nenabízí přímé odbavení cestujících, ale poskytuje technologii, která cestujícím umožňuje odbavit se sami - vytisknout si palubní vstupenky a zavazadlové štítky a odevzdat vlastní zavazadla svépomocí.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Obětí kyberzločinců může být kdokoliv. Miliony z účtu vyluxují během chvilky, varují banky

Obětí kyberzločinců může být kdokoliv. Miliony z účtu vyluxují během chvilky, varují banky

Přečíst článek

EU chce vyvinout tlak na ruskou ropu. Plánuje obchodní opatření vůči té dovážené Družbou

Ropovod Družba
ČTK
 ČTK

Evropská unie zvažuje zavedení obchodních opatření vůči dovozu ruské ropy na Slovensko a do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba, pokud tento dovoz nebude postupně ukončen. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dříve tento týden uvedla, že EK chce navrhnout urychlení postupného ukončení dovozu ruských fosilních paliv. Učinila tak po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který prohlásil, že je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko za jeho válku proti Ukrajině, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu.

Rusko k dodávkám energie do Maďarska a na Slovensko využívá mimo jiné ropovod Družba, na který v srpnu opakovaně útočila Ukrajina. Budapešť a Bratislava dosud odmítají úplný odklon od ruské ropy a na úrovni EU blokují opatření, která podle nich ohrožují jejich energetickou bezpečnost.

Americký prezident Donald Trump

Trump opět vyhrožuje Harvardu sankcemi

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa hrozí Harvardově univerzitě dalšími sankcemi, které jí omezí přístup k federálním fondům, pokud ji vysoká škola neposkytne další údaje o svém přijímacím řízení. Napsaly to agentury AP a AFP. Nejstarší americká univerzita se stala hlavním terčem kampaně Trumpovy administrativy, jejímž cílem je vynutit si změny na univerzitách, které jsou podle šéfa Bílého domu zachváceny antisemitismem a radikálně levicovými ideologiemi.

Přečíst článek

Většina zemí EU se zavázala postupně ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv do konce roku 2027. Pokud Maďarsko a Slovensko nepředloží plány na ukončení tohoto dovozu, mohou obchodní opatření představovat možnost, jak je k tomu přimět, uvádí Bloomberg.

Zatímco sankce vyžadují podporu všech členských států EU, pro zavedení obchodních opatření, mezi něž se počítají například cla, kvóty či regulační překážky, stačí podpora většiny unijních států, připomíná agentura.

Tyto plány EK nejsou součástí návrhu nového balíčku sankcí, který EU představila v pátek. Ten zahrnuje mimo jiné zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu či sankce na více než 100 tankerů z takzvané stínové flotily Ruska a další opatření zaměřená na subjekty, které umožňují obchod s ruskými energetickými surovinami.

Související

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj kvůli ropovodu Družba naštval Maďary. Ohrožujete naši energetickou bezpečnost, zní z Budapešti

Přečíst článek

Ukrajinské drony zasáhly přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck

Ukrajinské drony zasáhly přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck
Profimedia
 ČTK

Drony ukrajinské tajné služby SBU a armádních speciálních sil zasáhly v noci na dnešek přečerpávací stanice ruského ropovou Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska. Tento ropovod se používá k vývozu ropy přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje.

„V důsledku útoku ukrajinských dronů se zastavila práce (napadených) stanic a přerušila přeprava ropy,“ napsal server. Zdůraznil, že právě tato infrastruktura přináší do ruského rozpočtu obří zisky, které slouží k financování války proti Ukrajině. „Práce na přerušení těchto finančních toků bude pokračovat,“ přislíbil zdroj.

Server připomněl, že drony SBU tento měsíc, v noci na 12. září, zasáhly v ruském přístavu Primorsk dva tankery sloužící k vývozu ruské ropy. Primorsk je hlavní ruský přístav pro překládku ropy ve Finském zálivu Baltského moře. Nachází se na konci systému ropovodů.

Předseda vlády Petr Fiala a Jana Černochová ministryně obrany

Budoucnost Česka je pouze v NATO, řekl Fiala

Budoucnost České republiky je pouze v Severoatlantické alianci, jejíž nenahraditelnost se ukazuje právě dnes, kdy se ve východní Evropě opět válčí. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl při slavnostním zahájení dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově na Novojičínsku.

Přečíst článek

Poškození petrochemických podniků

Ukrajinské drony během noci na dnešek poškodily ruské petrochemické podniky v Saratově a Samarské oblasti, zásobující ruskou armádu, informoval dříve ukrajinský generální štáb. Drony konkrétně napadly rafinérii v Saratově, schopnou zpracovat sedm milionů tun ropy ročně, a také rafinérii v Nokujbyševsku o kapacitě 8,8 milionu tun ropy i další podnik v Samarské oblasti, který smíchává ruskou ropu o vysokém a nízkém obsahu síry na export. „Důsledky poškození se upřesňují. Všechny zasažené objekty se podílejí na zásobování ruských ozbrojených sil,“ napsal štáb na telegramu.

Nejefektivnějšími sankcemi proti Rusku jsou požáry v jeho rafinériích, ropných terminálech a skladištích ropy, prohlásil v půli září ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po sérii ukrajinských útoků proti ruským podnikům pro zpracování nebo přepravu suroviny, jejíž prodej Moskvě významnou měrou pomáhá financovat válku proti Ukrajině. Ukrajina se s pomocí Západu brání ruské agresi již tři a půl roku.

Související

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj kvůli ropovodu Družba naštval Maďary. Ohrožujete naši energetickou bezpečnost, zní z Budapešti

Přečíst článek
Doporučujeme