Obětí kyberzločinců může být kdokoliv. Miliony z účtu vyluxují během chvilky, varují banky

Kyberpodvodníci jsou stále sofistikovanější a dokážou podvést leckoho včetně vzdělaných lidí. I když počty trestných činů, které podvodníci páchají rostou i letos, nárůst podle policejního prezidenta Martina Vondráška není tak dynamický jako vloni. Banky se totiž spolu s Policií ČR intenzivně pouští do boje s kyberzločinem. Například ČSOB má v plánu spolu s policií proškolit milion lidí, kteří budou proti kyberšikaně ostražití a budou moci informovat o kybernebezpečích i své okolí. Škody jdou do desítek tisíc korun a někdy až milionů korun. 

Chcete zhodnotit rodinné úspory, aby vám je neužírala inflace a narazíte na portál, kde vám slibují 20procentní zhodnocení za týden. Profesionálně vyhlížející portál se sídlem v Kanadě má skvěle proškolené makléře, kteří vám velice ochotně vše vysvětlí a pomohou vám s registrací i odesíláním peněz… Přesně tak nějak začíná podle bankovního experta Ladislava Beránka z ČSOB řada kyberpodvodů, které cílí nejvíce na muže, kteří chtějí výhodně investovat. Podle analýzy kyberpodvodů jsou nejohroženější právě čtyřicátníci, a to nejspíše v pondělí či úterý mezi 13 až 19 hodinou. 

Ostražití před kyberpodvody by měli být i prodejci v bazarech

Jinou variantou běžného kyberpodvodu, u kterého se podle analýzy ČSOB o něco častěji nachytají ženy, je prodej věcí přes internetové bazary. Stačí, že chcete prodat pár kousků, ze kterých vám děti vyrostly a máte radost, že se vám obratem po zveřejnění inzerátu ozve více lidí. To, že to jsou roboti, jejichž cílem je vytáhnout z vás citlivé osobní i bankovní údaje a obratem vám vybílit rodinné úspory na účtu, mnohým prodávajícím vůbec nedochází. Hláška „to se mi stát nemůže,“ přitom není podle expertů vůbec na místě. Mezi poškozenými jsou lidé různého věku, i vzdělání a škody jdou do desítek tisíc a dokonce i do milionů korun. „Podvodníci se totiž stále profesionalizují a z každého svého neúspěchu se poučí a svoji přesvědčivou manipulaci vylepšují k dokonalosti,“ varuje Beránek. Obětí kyberpodvodu se tak podle něj může stát kdokoliv.

Online útoky na běžné lidi sílí. Podvodníci zneužívají Vánoce i inflaci

Money

S blížícími se svátky roste množství pokusů o podvod při online nákupu. Nejčastěji vše začíná e-mailem, který se tváří jako zpráva od přepravce o drobném doplatku za zásilku. Končí to ale i vyluxovaným kontem. Například ČSOB kvůli tomu spustila osvětovou kampaň, jejímiž antihrdiny jsou podvodníci Volači a Klikači.

sta

Přečíst článek

Miliony korun umí podvodníci ukrást během chvilky

„Nejvyšší zachráněnou částkou, kterou chtěli podvodníci získat přes podvodné telefonáty, bylo 3,7 milionu korun. Přes klikání na odkazy v SMS či třeba emailu byla nejvyšší zachráněná škoda 1,3 milionu korun,“ říká generální ředitel ČSOB Aleš Blažek. Průměrná škoda na klienta u ČSOB u útoku kyberpodvodníků přitom letos meziročně klesla o více než polovinu. Zatímco ještě vloni činila zhruba 140 tisíc korun, letos je to 60 tisíc korun. „Na jedné straně je to díky našim investicím do ochranných mechanismů a na straně druhé dlouhodobou preventivní činností v této oblasti. Právě díky tomu víme, jak důležitou roli hraje v okamžiku útoku takzvaného Volače a Klikače (Volači - podvodníci, kteří kontaktují své oběti telefonicky. Klikači – podvodníci posílají linky přes SMS, emaily atd.) klientova osobní znalost této problematiky,“ zdůrazňuje Blažek.

Největší odhalená transakce u Komerční banky (KB) činila dokonce 13 milionů korun a byla zadaná na základě podvodu známého pod názvem Falešný prezident (tedy předstírající email například od šéfa firmy). KB avizuje, že vloni zachytila 606 podvodů, tedy dvojnásobek oproti roku 2021 a pětinásobek proti roku 2018. Celkem KB zastavila 104 milionů korun, které by bez ostražitosti banky skončily na účtech podvodníků. Banka rovněž zmiňuje, že se neustále zvyšuje nejen počet pokusů o podvod, ale i velikost transakcí. Nejčastějšími případy jsou podle expertů KB kryptopodvody, bazarové podvody a takzvaný vishing, tedy telefon od falešného bankéře. KB denně prověří zhruba půl milionu transakcí a pokud zachytí platební příkaz, který má známky pokusu o podvod, klienta okamžitě varuje. Podle experta KB na prevenci platebních podvodů Marka Macháčka je ale velkým problémem to, když klient přes odhalení podvodu někdy dále trvá na dokončení transakce a odeslání peněz. S tím mají ale podle Beránka zkušenost i v ČSOB.

Minimalizovali jsme podvody s auty, zvládneme i kyberpodvody

Podle Blažka i policejního prezidenta Martina Vondráška je nyní klíčové plošné a masové vzdělávání. ČSOB i Policie ČR tak plánuje proto proškolit v oblasti kyberbezpečnosti v následujícím období 1 milion lidí. Zaměřovat se chce přitom nejen na žáky základních škol, ale i na střední generaci, která často z preventivních programů uniká, a navíc se mnoho lidí ve středním věku domnívá, že se jim to stát nemůže. V rámci společné kampaně se chtějí policisté zaměřit i na zaměstnance velkých firem a řetězců, ministerstva a další velké státní organizace jako je například Česká pošta nebo České dráhy. 

Svět musí masivně investovat do kyberbezpečnosti. Nejvíc Češi a Poláci

Leaders

Útoků v kyberprostoru přibývá a staly se významnou součástí globálních konfliktů. Podle výzkumné agentury International Data Corporation tak porostou investice do kyberbezpečnosti o desítky miliard dolarů ročně. Kdo aktuálně má investovat nejvíc? Země ze střední Evropy, míní agentura. Utrácet přitom mají hlavně vlády.

ČTK

Přečíst článek

„Naším cílem je, aby když lidem přijde podivná SMS nebo email, měl by se jim v hlavě spustit obranný mechanismus, takový alarm, zda se nejedná o podvod,“ konstatuje Beránek a slibuje si, že se jim do budoucna díky proškolení velké části populace podaří vymýtit nebo aspoň minimalizovat kyberpodvody podobně jako se to už v minulosti podařilo třeba v případě podvodníků s auty.

Kyberpodvodů bude přibývat, buďte ve střehu

Letos kyberpodvodníci zatím útočili v 8824 případech, což je o 1562 více případů než za stejné období vloni. To jsou ale jen případy, které eviduje Policie ČR. Ty, které se stanou a lidé si to později uvědomí, ale stydí se a případ nikdy nenahlásí, v této statistice pochopitelně chybí. „Na základě aktuálního vývoje predikujeme, že v závěru roku by číslo trestných činů v kyberprostoru mohlo přesáhnout 20 tisíc,“ odhaduje Vondrášek. Za loňský rok Policie ČR eviduje 18,5 tisíce trestných činů kybernetické kriminality, což bylo meziročně o téměř 100 procent více. Zhruba každý desátý trestný čin v ČR je tak podle Vondráška spojený s kyberprostorem.

5 základních rad, jak nenaletět kyberzločincům 

1. Uvědomte si, že kyberzločinci umí napodobit jakékoliv telefonní číslo i email
2. Kyberzločinci se mohou vydávat za kohokoliv – za policistu, bankéře i vašeho šéfa či kamarády a působí věrohodně
3. Citlivé informace NESDĚLUJTE NIKOMU (ani telefonicky ani emailem ani v internetovém formuláři)
4. Vaše banka ani policie nepotřebuje znát váš PIN.
5. Nenechte se vmanipulovat do časové tísně a vše si ověřujte z více zdrojů. (Banky mají help-desk dostupný 24hodin 7 dní v týdnu). 

Zdroj: ČSOB, Policie ČR

Irsko chce být lídrem v digitalizaci i umělé inteligenci. I s pomocí Čechů, říká náměstek irského ministra

Leaders

Irský vývoz do Česka loni přesáhl miliardu eur. „Máme velmi pozitivní oboustranný vztah a chceme v tomto směru dále růst,“ říká v rozhovoru pro Newstream náměstek irského ministra pro podnikání, obchod a zaměstnanost Dara Calleary. Irsko by chtělo do roku 2030 zdigitalizovat 90 procent tamních firem. „Výrazně investujeme do fondu pro digitální transformaci,“ říká Calleary a dodává, že stát musí občanům a firmám nechat svobodu volby a do ničeho je nenutit.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Svět musí masivně investovat do kyberbezpečnosti. Nejvíc Češi a Poláci

Leaders

Útoků v kyberprostoru přibývá a staly se významnou součástí globálních konfliktů. Podle výzkumné agentury International Data Corporation tak porostou investice do kyberbezpečnosti o desítky miliard dolarů ročně. Kdo aktuálně má investovat nejvíc? Země ze střední Evropy, míní agentura. Utrácet přitom mají hlavně vlády.

ČTK

Přečíst článek