Když technologie plní svou funkci, obsluhu kávovaru nebo trouby zvládnou i nevidomí
Když co chvíli beru do rukou mobil, zapínám troubu nebo si na displeji kávovaru vybírám velikost kafe, ani mi nedochází, jak moc spoléhám na svůj zrak. Přechod od tlačítek k dotykovým displejům pro mě byl vítaným technologickým pokrokem, ne všichni ovšem sdílí stejné nadšení. „Jakmile je spotřebič kompletně dotykový, pro nevidomé je to problém,“ vysvětluje Zdeněk z organizace SONS ČR, který se sám potýká s poruchou zraku.
Žijeme v době technologické, kdy spotřebiče s mechanickým ovládáním vídáme stále méně. Nahrazují je dotykové displeje, které jsou sice intuitivní, pro handicapované ovšem představují bezmoc. „Když trouba nemá tlačítka, musím si říct o pomoc. Jinak nikdy nevím, jestli jsem ji správně nastavila,“ zmiňuje fakturantka Michaela.
Ovládání spotřebiče přes aplikaci
Dita, předsedkyně spolku Silou hlasu, která trpí omezenou hybností končetin, je na pomoci okolí závislá čtyřiadvacet hodin denně, se vším jí musí pomáhat asistent nebo členové rodiny. Za jediný způsob, jak může být alespoň částečně samostatná, označuje moderní technologie, kdy lze spotřebičům zadávat pokyny pomocí hlasu.
To je oblast, na kterou se v posledních letech zaměřují někteří výrobci spotřebičů. Pro handicapované jsou výhrou aplikace, které spotřebič propojí s chytrým telefonem. Velkou výhodou je, že není potřeba žádné další zařízení, ale právě vlastní mobil, který má každý nastavený tak, jak je zvyklý.
„Nevidomí využívají čtecí funkce telefonu a pomocí gest mohou vše jednoduše nastavit. Lidé jako Dita pak díky hlasovým příkazům potvrzují jednotlivé volby, aniž by se museli fyzicky dotknout displeje. Kromě ovládání jsou velmi užitečná i upozornění na požadavky spotřebiče, například když je třeba doplnit vodu do kávovaru, prací prostředek do pračky nebo provést základní údržbu,“ vysvětluje Barbora Bártíková, PR manažerka společnosti BSH domácí spotřebiče, která na českém a slovenském trhu nabízí spotřebiče německých značek Bosch, Siemens a Gaggenau. Dodává, že nejen handicapovaní si jejich spotřebiče mohou vyzkoušet v showroomu a prvotní nedůvěru tady zpravidla rychle střídá nadšení.
Tržby 15 miliard eur, růst v klíčových regionech a masivní sázka na AI. BSH ale stále brzdí propad v Číně a nejisté trhy.
BSH roste navzdory krizi. Táhnou ji USA a Evropa, Čína dál padá
Zprávy z firem
Bezpečnost až na prvním místě
Chytré funkce nabízejí lidem s handicapem mnohem větší míru nezávislosti a zajišťují i bezpečnější provoz domácnosti. „Díky aplikaci si snadno ověřím, jestli je spotřebič zapnutý nebo vypnutý,“ říká vedoucí redakce časopisu pro nevidomé Daniela, která byla vůči ovládání pomocí mobilu zpočátku skeptická, rychle ale pochopila, jak velká pomoc to může být.
Radost mnohdy dokáží udělat i zdánlivé maličkosti, které handicapovaným umožňují zapojit se do běžného chodu domácnosti. „Jsem rád, že si konečně můžu sám vybrat, jakou kávu si udělám a dokážu ji připravit i manželce nebo kamarádům, aniž by mi někdo musel pomáhat,“ říká Zdeněk. To potvrzuje i Dita: „V aplikaci nastavím, jaký typ, intenzitu nebo objem kávy chci. Stále potřebuji, aby mi ji asistentka odnesla, samotnou přípravu už ale zvládnu sama. To mi pak chutná ještě o trochu víc, protože mám dobrý pocit z toho, že jsem něco dokázala.“
K větší samostatnosti přispívají i chytré funkce
Domácí spotřebiče jsou stále častěji vybaveny řadou funkcí, které práci s nimi usnadňují. „Na trhu jsou trouby, které samy poznají, jaké jídlo se v nich peče. Pračky si zase nadávkují tekutý detergent a aviváž podle aktuální potřeby, odsavače par se automaticky zapnou podle dění na varné desce a myčka propojená s fotovoltaikou si sama počká na chvíli, kdy bude její provoz nejefektivnější,“ vyjmenovává Bártíková. Dodává, že pro většinu z nás jsou to „jen“ příjemné benefity, pro lidi s poruchou zraku nebo omezenou hybností to ale může být záchrana.
Leckterá nejnovější pračka nebo myčka nádobí už dnes umí nastavit prací nebo mycí procesy často lépe než její majitel. Díky tomu šetří chytré spotřebiče přírodní zdroje, peněženku i lidské zdraví. Do budoucna ale budou chytré přístroje v domácnosti umět ještě mnohem více, upozorňuje Christof Jaeger, generální ředitel společnosti BSH domácí spotřebiče, českého zastoupení značek Bosch, Siemens a Gaggenau. 
Moderní domácí spotřebiče už jsou běžně na wifi a zvládají komunikaci i se servisem. Trendem je hlasové ovládání
Zprávy z firem
„Nejvíc mě zaujala trouba se senzorem a kamerou, která mi může říct, kdy mám správně upečeno. Doma často pečeme croissanty, ale když je připravuji sama, jsou buď nedopečené, nebo spálené, takže potřebuji asistenci rodiny. Trouba s chytrými funkcemi je v tomto případě skvělým pomocníkem,“ pochvaluje si Michaela, kterou kromě větší samostatnosti láká i to, že konečně využijete širší spektrum funkcí. „Když dnes peču, používám jeden, dva programy, na víc si netroufnu,“ dodává. Jako velkou pomoc to vnímá i Dita Horochovská, podle které podobné funkce přispívají k větší efektivitě. „Když dokážu sama předehřát troubu, asistentka nebo rodina mi zatím mohou pomoci s jinými úkoly,“ vysvětluje.
Bártíková dodává, že podobné funkce nejsou jen technologickou hračkou, ale silným nástrojem, který boří bariéry a zvyšuje komfort pro každého, nejen pro handicapované. „Pro někoho je to cesta k nezávislosti a soběstačnosti, pro jiného způsob, jak ušetřit čas a zjednodušit si život,“ zmiňuje.
Kuchyň plná kouře a sazí byla ještě začátkem minulého století běžnou praxí mnoha domácností. Vařilo se na otevřeném ohni nebo uhlí. Přelomovým vynálezem se tak stala elektrická pečicí trouba. Kvůli vysokým nákladům a potřebě elektřiny se ale na dlouhou dobu stala luxusem, na který nedosáhl každý. Dnes je to přitom samozřejmost, nad kterou už se ani nezamyslíme – a díky umělé inteligenci se možnosti spotřebičů posouvají mílovými kroky. 
Elektrická pečicí trouba způsobila před sto lety revoluci, dovolit si ji ale mohly jen vyšší vrstvy
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
