Elektrická pečicí trouba způsobila před sto lety revoluci, dovolit si ji ale mohly jen vyšší vrstvy
Kuchyň plná kouře a sazí byla ještě začátkem minulého století běžnou praxí mnoha domácností. Vařilo se na otevřeném ohni nebo uhlí. Přelomovým vynálezem se tak stala elektrická pečicí trouba. Kvůli vysokým nákladům a potřebě elektřiny se ale na dlouhou dobu stala luxusem, na který nedosáhl každý. Dnes je to přitom samozřejmost, nad kterou už se ani nezamyslíme – a díky umělé inteligenci se možnosti spotřebičů posouvají mílovými kroky.
Dvacátá léta minulého století znamenala průlom. Na trhu se objevily sériově vyráběné modely, které byly dostupné i evropským domácnostem. Jedním z tehdejších výrobců byl Siemens, který svou první elektrickou troubu představil přesně před sto lety, v roce 1926. V době, kdy elektřina do domácností teprve pozvolna vstupovala, se jednalo o revoluční výrobek. Elektrická trouba tehdy bez nadsázky změnila pravidla hry, levné to ale nebylo.
„Pořízení elektrické trouby bylo koncem dvacátých let značně nákladnou a exkluzivní záležitostí. Samotná trouba tehdy stála kolem padesáti říšských marek, což byla investice odpovídající zhruba polovině platu průměrného dělníka,“ vysvětluje Barbora Bártíková, PR manažerka společnosti BSH domácí spotřebiče, která na našem trhu nabízí spotřebiče německých značek Bosch, Siemens a Gaggenau.
Elektřina nebyla samozřejmostí
Bártíková zmiňuje, že kromě vysoké ceny byla velkou překážkou i omezená dostupnost elektřiny: „V roce 1927 měla zavedenou elektřinu asi polovina berlínských domácností. Elektrické trouby tak byly luxusním zbožím dostupným pouze pro bohatší vrstvy s přístupem k elektrické síti. V prvních letech si je pořizovali především průkopníci moderního životního stylu, kteří doma chtěli nejnovější technologické výstřelky.“
Posun od kouře, sazí a popela k čistým a bezpečným kuchyním byl zejména pro ženy, které v té době trávily u sporáku dlouhé hodiny, vítanou změnou. „Postupně se začaly měnit i požadavky na design kuchyní, které se stávaly funkčnějšími a estetičtějšími, připravenými na nové elektrické spotřebiče,“ pokračuje Bártíková. Říká se, že s jídlem roste chuť – a platí to i o nových vynálezech. Zatímco ve dvacátých letech stačila samotná možnost vařit s pomocí elektřiny, brzy se objevila poptávka po lepších výsledcích: „V roce 1935 proto přišla první trouba s automatickou regulací teploty, což otevřelo dveře i ke složitějším kulinářským technikám. Vaření tehdy přestalo být pouhou nutností, postupně se stávalo uměním.“
Restaurace Field šéfkuchaře Radka Kašpárka patří už několik let mezi nejvýraznější podniky českého fine diningu. Od mé poslední návštěvy se toho ale změnilo poměrně hodně. Podnik znovu obhájil michelinskou hvězdu a nově získal také tři čepice v gastronomickém průvodci Gault&Millau. Zároveň představil nové degustační menu. Ideální důvod se do Fieldu vrátit a zjistit, kam se jedna z nejambicióznějších kuchyní v Česku posunula.
RECENZE: Večeře za 17 tisíc. Stojí degustační menu ve Fieldu za to?
Enjoy
Důraz na design i funkčnost
Požadavky zákazníků pak poháněly vývoj i v dalších letech. A stále víc se řešily nejen funkce, ale i design. V šedesátých letech Siemens představil první vestavnou troubu na světě a v sedmdesátých letech přišla i revoluce v čištění. „Díky funkci pyrolytického samočištění, která je i dnes součástí mnoha moderních spotřebičů, došlo k velkému skoku v uživatelském komfortu. Skončila tím éra namáhavého drhnutí trub, které bylo pro mnohé hospodyně noční můrou,“ popisuje Bártíková. Dalším milníkem se stal rok 1984, kdy na trh vstoupila první evropská kombinovaná trouba s mikrovlnami. Ta zkrátila dobu vaření o víc než dvě třetiny a spotřebu energií snížila na polovinu.
Důraz na spotřebiče a funkce, které šetří čas a námahu, podle Bártíkové přetrvává dodnes: „Projevuje se zvýšenou poptávkou po chytrých funkcích, které umožňují ovládání spotřebičů na dálku, oblíbená je i možnost stahování receptů nebo funkce využívající integrovanou kameru a umělou inteligenci. Díky nim už trouba umí automaticky rozpoznat vložený pokrm a doporučí správné nastavení spotřebiče.“
A důležitý je i design, jen už dávno neplatí, že může vítězit nad funkčností. Zákazníci dnes chtějí obojí. „Zájem je o materiály, které se snadno udržují. Trendem jsou v tomto ohledu matné povrchy, na kterých nejsou tolik vidět otisky prstů a jsou odolnější vůči škrábancům,“ doplňuje Bártíková s tím, že jejich letošní matná kolekce spotřebičů reaguje i na další požadavky zákazníků. Především jsou to snaha o esteticky sladěnou kuchyň nebo propojení všech spotřebičů v rámci chytré domácnosti.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
