Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Draslovka získala 6,6 miliardy korun z dluhopisů. Míří na severské investory i do bateriového byznysu

Draslovka Holding, výrobní závod v Kolíně
ČTK
 nst
nst

Chemická společnost Draslovka poprvé vstoupila na severský dluhopisový trh, kde upsala zajištěné dluhopisy za 325 milionů dolarů (zhruba 6,6 miliardy korun). Získané prostředky chce využít ke zlepšení finanční struktury a snížení nákladů na financování. Firma zároveň rozvíjí nové aktivity v oblasti materiálů pro sodíkové baterie.

Kolínská chemická skupina Draslovka oznámila, že úspěšně upsala seniorní zajištěné dluhopisy na severském trhu v objemu 325 milionů dolarů. V přepočtu jde přibližně o 6,6 miliardy korun. Dluhopisy nesou úrokovou sazbu 11 procent ročně a jejich splatnost je stanovena na rok 2030.

Společnost zdůraznila, že se jedná o historický milník. Dle svých informací je první českou firmou, která na tento typ severského dluhopisového trhu vstoupila.

Generální ředitel Pavel Brůžek označil debut za velmi úspěšný. Silný zájem investorů a jejich institucionální struktura podle něj potvrzují odolnost obchodního modelu firmy i kvalitu jejích peněžních toků.

Refinancování a posílení rozvahy

Vydané dluhopisy jsou seniorní a zajištěné, tedy kryté majetkem společnosti a s přednostním právem na splacení. Získaný kapitál chce Draslovka využít především k optimalizaci své finanční struktury. Podle firmy by měla operace přinést významné finanční úspory a větší stabilitu do budoucna.

Silná pozice v těžebním průmyslu

Draslovka patří mezi největší světové výrobce kyanidu sodného, klíčové chemikálie využívané při těžbě zlata. Právě těžební sektor tvoří zásadní část jejího byznysu a generuje většinu tržeb skupiny.

Vstup do bateriového odvětví

Jedním z kroků diverzifikace je letošní oznámení partnerství se švédským výrobcem sodíkových baterií Altris. V kolínském závodě Draslovky má vzniknout výroba materiálu pro katody sodík-iontových baterií.

Úpravy výrobní linky už byly zahájeny a plánovaná roční kapacita má dosáhnout až 350 tun katodového materiálu.

Sodík-iontové baterie jsou považovány za perspektivní doplněk k dnes dominantním lithium-iontovým technologiím. Jejich výhodou jsou nižší náklady a menší závislost na vzácných surovinách, což z nich činí zajímavé řešení zejména pro energetická úložiště a vybrané typy elektromobility.

Areál Lučebních závodů Draslovka

Investice za 19 milionů eur. Evropské sodíkové baterie se budou vyrábět v Kolíně

Švédský výrobce sodíkových baterií Altris a chemická společnost Draslovka uzavřely strategické partnerství, jehož cílem je vybudovat první plně evropský dodavatelský řetězec pro katody sodíkových baterií. Součástí dohody je investice Draslovky ve výši 19,3 milionu eur do společnosti Altris a společný rozvoj integrované výroby aktivního materiálu sodíkových bateriových katod.

Přečíst článek

Aktuální emise dluhopisů tak podle všeho sleduje dvojí strategii: na jedné straně finanční stabilizaci a zlevnění dluhu, na straně druhé vytvoření prostoru pro investice do nových technologických oblastí.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Rok 2024 přinese finančním trhům úlevu. Dařit by se mohlo opět technologickým akciím

Přečíst článek

Rusko odpojilo 100 milionů lidí od WhatsAppu. Kreml tlačí na „národní“ aplikaci MAX

Rusko odpojilo 100 milionů lidí od WhatsAppu. Kreml tlačí na „národní“ aplikaci MAX
Profimedia
 nst
nst

Moskva definitivně zablokovala WhatsApp a vyzvala občany, aby přešli na domácí aplikaci MAX. Oficiálním důvodem je porušování ruských zákonů ze strany společnosti Meta, podle kritiků však jde o další krok k upevnění státní kontroly nad digitální komunikací v zemi. Blokace se dotýká zhruba 100 milionů uživatelů.

Rusko zcela zablokovalo komunikační aplikaci WhatsApp, kterou vlastní americká společnost Meta Platforms. Oznámil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že firma „neprojevila ochotu dodržovat ruské zákony“.

Podle Peskova bylo rozhodnutí přijato a uvedeno do praxe. Současně doporučil Rusům přejít na domácí aplikaci MAX, kterou označil za „národní messenger“ dostupný na trhu jako alternativa.

Technická blokace i tlak na infrastrukturu

Blokace proběhla na úrovni domén a síťové infrastruktury. Některé doménové názvy spojené s WhatsAppem zmizely z ruského národního registru, což znamená, že zařízení připojená z ruských sítí přestala získávat IP adresy služby. Prakticky to vedlo k úplné nedostupnosti aplikace bez využití virtuální privátní sítě (VPN).

Jde o vyvrcholení několikaměsíčního tlaku na platformu. Už dříve byla Meta v Rusku označena za extremistickou organizaci, což významně omezilo její působení na tamním trhu. WhatsApp v minulosti varoval, že případná blokace by izolovala více než 100 milionů uživatelů od „soukromé a bezpečné komunikace“.

MAX jako „národní“ alternativa

Kreml nyní otevřeně podporuje domácí aplikaci MAX. Podle oficiální linie má jít o technologicky rozvíjenou platformu plně kompatibilní s ruskou legislativou.

Kritici však upozorňují, že přechod na státem preferovaný messenger může usnadnit dohled nad komunikací obyvatel. Úřady tato obvinění odmítají a tvrdí, že cílem je pouze právní suverenita a ochrana digitálního prostoru země.

Digitální suverenita jako priorita

Zásah proti WhatsAppu zapadá do širší strategie Moskvy, která v době války systematicky posiluje kontrolu nad informačním a komunikačním prostorem. Zahraniční technologické firmy stojí před volbou: přizpůsobit se místním pravidlům – včetně ukládání dat na území Ruska a spolupráce s regulátory – nebo z trhu odejít.

Podobné kroky Kreml podnikl už v minulosti vůči dalším západním platformám. Blokace WhatsAppu však představuje dosud největší zásah do každodenní digitální komunikace ruské populace.

Dopad na byznys i každodenní život

WhatsApp v Rusku sloužil nejen k osobní komunikaci, ale také jako klíčový nástroj pro malé podniky, zákaznickou podporu i interní firemní komunikaci. Přechod na novou platformu může znamenat technologické i reputační náklady a další fragmentaci trhu.

Rozhodnutí Moskvy tak není jen politickým gestem, ale i významným ekonomickým a infrastrukturním krokem. Ukazuje, že digitální suverenita – a kontrola nad datovými toky – se v Rusku stává prioritou srovnatelnou s energetikou či obranou.

Související

Nord Stream 2, výstavba plynovodu, ilustrační foto

Habeck si oddechl, turbína k Nord Stream 1 už je na cestě do Ruska. Plynovod se ale rozjede se zpožděním

Přečíst článek

Michal Nosek: Jak vyhrát průzkum: jezdit, běhat a hádat se jen s podprůměrem

Prezident Petr Pavel
Profimedia.cz
Michal Nosek

Aktuální průzkum agentury CVVM potvrdil, že Češi nejvíc věří prezidentovi. Možná proto, že se mu podařilo proměnit úřad v kombinaci státnictví, životního stylu a pečlivě dávkované odvahy. Ideálně namířené tam, kde nehrozí politický karambol.

Existují dvě cesty k vysoké důvěře. Buď měníte zemi, nebo měníte dojem. Petr Pavel zjevně vsadil na druhou, podstatně bezpečnější disciplínu. A dělá ji velmi dobře.

Zatímco vláda vyrábí konflikty, prezident vyrábí obrazy. Jednou v sedle motorky, podruhé v běžeckém, potřetí na olympiádě, mezi tím summit, vlajka, úsměv, hashtag. Úřad hlavy státu se tak posunul k estetice. 

Je to zvláštní paradox: čím méně zasahuje do domácí politiky, tím víc roste jeho kredit. A když už zasáhne, dělá to s taktickou bojovníka, který si vybírá jen zápasy, jež už jsou rozhodnuté.

Typickým příkladem jsou jeho střety s Filipem Turkem a Petrem Macinkou. Vypadá to jako tvrdý politický souboj, ale ve skutečnosti jde o reputačně bezrizikový sport. Postavit se politikům, kterým většina veřejnosti stejně nevěří, je něco mezi morálním gestem a exhibičním zápasem. Prezident u toho vypadá rozhodně, a přitom mu nehrozí, že by přišel o body. Je to politická formule: vymezuj se směrem dolů, popularita půjde nahoru.

Krátká paměť

Zbytek žebříčku CVVM už tolik nepřekvapí. Adam Vojtěch s Karlem Havlíčkem připomínají, že pandemie zanechala nejen dluhy, ale i zvláštní druh otužilé důvěry. Alena Schillerová s Andrejem Babišem dokazují, že pevné voličské jádro funguje i v atmosféře trvalé nedůvěry.

A pak je tu opačný pól. Filip Turek se sedmdesáti procenty nedůvěry, číslem tak vysokým, že už připomíná bezpečnostní varování. Tomio Okamura drží svou stabilní disciplínu „dvě třetiny proti mně“ a Macinka potvrzuje, že k vyvolání nedůvěry není třeba ani masivní známost, stačí pouze správný tón. 

Prezidentova důvěra roste. Ne protože by měnil směr země, ale protože mění její náladu. V éře permanentního politického hluku se totiž nejcennější komoditou nestává rozhodnutí, nýbrž dojem, že někdo drží klid. A Petr Pavel tuto roli pochopil dřív než ostatní.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vysvětluje rozpočet ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé obě)

Stanislav Šulc: Motoristické dilema aneb Jak podpořit obří schodek a zůstat rozpočtově zodpovědný

Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?

Přečíst článek

Související

Petr Macinka (Motoristé) a Jindřich Rajchl (SPD)

Michal Nosek: Macinka ukázal, že nemá žádný „plán B“. Chce prostě jen počkat

Přečíst článek
Doporučujeme