Moskva definitivně zablokovala WhatsApp a vyzvala občany, aby přešli na domácí aplikaci MAX. Oficiálním důvodem je porušování ruských zákonů ze strany společnosti Meta, podle kritiků však jde o další krok k upevnění státní kontroly nad digitální komunikací v zemi. Blokace se dotýká zhruba 100 milionů uživatelů.

Rusko zcela zablokovalo komunikační aplikaci WhatsApp, kterou vlastní americká společnost Meta Platforms. Oznámil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že firma „neprojevila ochotu dodržovat ruské zákony“.

Podle Peskova bylo rozhodnutí přijato a uvedeno do praxe. Současně doporučil Rusům přejít na domácí aplikaci MAX, kterou označil za „národní messenger“ dostupný na trhu jako alternativa.

Technická blokace i tlak na infrastrukturu

Blokace proběhla na úrovni domén a síťové infrastruktury. Některé doménové názvy spojené s WhatsAppem zmizely z ruského národního registru, což znamená, že zařízení připojená z ruských sítí přestala získávat IP adresy služby. Prakticky to vedlo k úplné nedostupnosti aplikace bez využití virtuální privátní sítě (VPN).

Jde o vyvrcholení několikaměsíčního tlaku na platformu. Už dříve byla Meta v Rusku označena za extremistickou organizaci, což významně omezilo její působení na tamním trhu. WhatsApp v minulosti varoval, že případná blokace by izolovala více než 100 milionů uživatelů od „soukromé a bezpečné komunikace“.

MAX jako „národní“ alternativa

Kreml nyní otevřeně podporuje domácí aplikaci MAX. Podle oficiální linie má jít o technologicky rozvíjenou platformu plně kompatibilní s ruskou legislativou.

Kritici však upozorňují, že přechod na státem preferovaný messenger může usnadnit dohled nad komunikací obyvatel. Úřady tato obvinění odmítají a tvrdí, že cílem je pouze právní suverenita a ochrana digitálního prostoru země.

Digitální suverenita jako priorita

Zásah proti WhatsAppu zapadá do širší strategie Moskvy, která v době války systematicky posiluje kontrolu nad informačním a komunikačním prostorem. Zahraniční technologické firmy stojí před volbou: přizpůsobit se místním pravidlům – včetně ukládání dat na území Ruska a spolupráce s regulátory – nebo z trhu odejít.

Podobné kroky Kreml podnikl už v minulosti vůči dalším západním platformám. Blokace WhatsAppu však představuje dosud největší zásah do každodenní digitální komunikace ruské populace.

Dopad na byznys i každodenní život

WhatsApp v Rusku sloužil nejen k osobní komunikaci, ale také jako klíčový nástroj pro malé podniky, zákaznickou podporu i interní firemní komunikaci. Přechod na novou platformu může znamenat technologické i reputační náklady a další fragmentaci trhu.

Rozhodnutí Moskvy tak není jen politickým gestem, ale i významným ekonomickým a infrastrukturním krokem. Ukazuje, že digitální suverenita – a kontrola nad datovými toky – se v Rusku stává prioritou srovnatelnou s energetikou či obranou.

Aktuální průzkum agentury CVVM potvrdil, že Češi nejvíc věří prezidentovi. Možná proto, že se mu podařilo proměnit úřad v kombinaci státnictví, životního stylu a pečlivě dávkované odvahy. Ideálně namířené tam, kde nehrozí politický karambol.

Existují dvě cesty k vysoké důvěře. Buď měníte zemi, nebo měníte dojem. Petr Pavel zjevně vsadil na druhou, podstatně bezpečnější disciplínu. A dělá ji velmi dobře.

Zatímco vláda vyrábí konflikty, prezident vyrábí obrazy. Jednou v sedle motorky, podruhé v běžeckém, potřetí na olympiádě, mezi tím summit, vlajka, úsměv, hashtag. Úřad hlavy státu se tak posunul k estetice. 

Je to zvláštní paradox: čím méně zasahuje do domácí politiky, tím víc roste jeho kredit. A když už zasáhne, dělá to s taktickou bojovníka, který si vybírá jen zápasy, jež už jsou rozhodnuté.

Typickým příkladem jsou jeho střety s Filipem Turkem a Petrem Macinkou. Vypadá to jako tvrdý politický souboj, ale ve skutečnosti jde o reputačně bezrizikový sport. Postavit se politikům, kterým většina veřejnosti stejně nevěří, je něco mezi morálním gestem a exhibičním zápasem. Prezident u toho vypadá rozhodně, a přitom mu nehrozí, že by přišel o body. Je to politická formule: vymezuj se směrem dolů, popularita půjde nahoru.

Krátká paměť

Zbytek žebříčku CVVM už tolik nepřekvapí. Adam Vojtěch s Karlem Havlíčkem připomínají, že pandemie zanechala nejen dluhy, ale i zvláštní druh otužilé důvěry. Alena Schillerová s Andrejem Babišem dokazují, že pevné voličské jádro funguje i v atmosféře trvalé nedůvěry.

A pak je tu opačný pól. Filip Turek se sedmdesáti procenty nedůvěry, číslem tak vysokým, že už připomíná bezpečnostní varování. Tomio Okamura drží svou stabilní disciplínu „dvě třetiny proti mně“ a Macinka potvrzuje, že k vyvolání nedůvěry není třeba ani masivní známost, stačí pouze správný tón. 

Prezidentova důvěra roste. Ne protože by měnil směr země, ale protože mění její náladu. V éře permanentního politického hluku se totiž nejcennější komoditou nestává rozhodnutí, nýbrž dojem, že někdo drží klid. A Petr Pavel tuto roli pochopil dřív než ostatní.

Stanislav Šulc: Motoristické dilema aneb Jak podpořit obří schodek a zůstat rozpočtově zodpovědný

Názory

Nová vláda předkládá Poslanecké sněmovně rozpočet, který je dílem „realistický“, dílem ale také má mimořádný schodek. Ačkoli mají vládní strany mezi poslanci jasnou většinu, a rozpočet tak nejspíš hladce projde, přinejmenším pro členy Motoristů Sobě by to mělo představovat poměrně kardinální problém. Vyrovnají se s tím nějak?

Stanislav Šulc

Přečíst článek