Čtvrtinu zaměstnanců v zemích G7 budou do roku 2031 tvořit lidé nad 55 let
Trh práce čekají kvůli stárnutí populace zejména v té bohatší části světa zásadní změny. Do roku 2031 by v ekonomicky vyspělých zemích G7 měli více než čtvrtinu všech zaměstnanců tvořit lidé nad 55 let. Ve studii, která zkoumala trendy po celém světě, to uvádí společnost Bain & Company.
Celkem se do roku 2030 přesune zhruba 150 milionů pracovních míst mezi pracovníky starší 55 let. „To je obrovský posun,” řekl v televizi CNBC partner společnosti Bain & Company Andrew Schwedel. „Japonsko je v čele tohoto trendu, pracovní síla nad 55 let už tam tvoří skoro 40 procent. Evropa a Spojené státy nejsou moc pozadu, podíl tam činí 25 až 30 procent,” dodal.
Členy G7 jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Itálie a Francie. Stárnutí pracovní síly se ale netýká pouze vyspělých zemí. Například v Číně se počet lidí nad 65 let podle studie do roku 2050 zdvojnásobí.
„Na trh práce přichází méně mladých lidí. Částečně je to kvůli nižší porodnosti, částečně kvůli delšímu vzdělávání,” uvádí studie.
Co vlastně znamená pro pracovní proces pojem umělá inteligence, si mnoho lidí ještě neumí představit. Ale pozor, jak říká Hana Součková, šéfka české pobočky globálního technologického lídra, společnosti SAP, díky nástupu této éry přijde v příštích letech o svou spokojenou práci v kanceláři asi tak miliarda lidí po celém světě. Je proto dobré se připravit na budoucí, rychle přicházející dobu. Učitelé by měli zapomenout na Marii Terezii. Je tu nová technologická revoluce.
Hana Součková: Přichází věk umělé inteligence. Práci bude muset změnit miliarda lidí
Leaders
Přibývá pracujících důchodců
Data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) například naznačují, že se pomalu obrací dlouhodobý trend dřívějšího odchodu do důchodu. To je patrné i v poslední době, kdy lidé s nárokem na důchod začínají znovu pracovat. Důvodem je částečně vysoká poptávka po pracovní síle, vysoká inflace, ale také nižší zdravotní rizika po pandemii covidu-19. Větší zájem o odchod do důchodu byl patrný hlavně na začátku pandemie.
Celosvětový průzkum mezi zaměstnavateli z roku 2020 ukázal, že pouze čtyři procenta firem se věnovala programům, které pomáhají integrovat starší pracovníky nebo podporují vícegenerační pracovní sílu. „Podniky, které investují do náboru, udržení pracovní síly, rekvalifikace a respektování silných stránek této skupiny, si zajistí úspěch, protože demografický vývoj pracovní síly se bude i nadále měnit,” dodal Schwedel.
Již za pár hodin vypukne ve sněmovně boj o novou podobu důchodů. Vláda se snaží protlačit zejména pomalejší růst valorizací. Argumentuje udržitelností průběžného systému pro další dekády. Opozice se chce za seniory (obrazně řečeno) prát a chce schválení zamezit všemi dostupnými prostředky. Výživné to jistě bude. Přitom tato bitva nemá vůbec smysl. Nevěříte? Tady jsou hlavní argumenty, proč aktuální vláda jen protahuje agónii systému, který by se měl raději zhroutit.
Stanislav Šulc: Schyluje se k bitvě o důchody. Přitom zatím o nic nejde
Názory
Získat mohou všichni
Klíčem je pochopit, co motivuje starší pracovníky. Průzkum společnosti Bain mezi 40 000 pracovníky v 19 zemích zjistil, že priority se s věkem mění. Studie například zjistila, že průměrného pracovníka mladšího 60 let motivuje především dobrá odměna. Ti starší se ale nejvíce zaměřují na to, aby pro ně byla vykonávaná činnost zajímavá a také aby měli v práci autonomii a flexibilitu.
„Mnozí se soustředí na zdokonalování svého řemesla, zatímco jiní se cítí odměněni tím, že jejich činnost má pozitivní dopad na společnost,” uvádí průzkum. „Každý má jinou motivaci, a i ta se v průběhu kariéry mění. To vypovídá o některých odlišnostech, které musejí firmy udělat, pokud se snaží oslovit mladší pracovníky oproti těm starším,” poznamenal k tomu Schwedel.
A konečně, podniky také musejí respektovat silné stránky těchto pracovníků a umožnit jim dělat to, co umějí nejlépe. To se může dít prostřednictvím mentoringu, při kterém firmy pomáhají ostatním zvládnout řemeslo, uvádí Bain. „Přenést na pracoviště jedinečné výhody starších pracovníků může posílit firemní kulturu pro všechny,” připomíná.
V Česku právě teď pracuje nejvíce žen v historii. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil ČSÚ. V květnu totiž vůbec poprvé v historii novodobé České republiky, píšící se od roku 1993, dosáhla míra zaměstnanosti žen úrovně 70 procent. To znamená, že letos v květnu právě 70 procent žen z věkové skupiny 15 až 64 let mělo zaměstnání, včetně toho na částečný úvazek, případně zaměstnávalo sama sebe, což se týká třeba podnikatelek nebo živnostnic. Mezi zaměstnané řadí statistici také ty ženy, které jsou na mateřské dovolené, přičemž před nástupem na ni pracovaly. 
Lukáš Kovanda: V Česku teď pracuje nejvíce žen v historii. Nutí je k tomu i rapidní inflace
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
