Čtvrtinu zaměstnanců v zemích G7 budou do roku 2031 tvořit lidé nad 55 let

Trh práce čekají kvůli stárnutí populace zejména v té bohatší části světa zásadní změny. Do roku 2031 by v ekonomicky vyspělých zemích G7 měli více než čtvrtinu všech zaměstnanců tvořit lidé nad 55 let. Ve studii, která zkoumala trendy po celém světě, to uvádí společnost Bain & Company.

Celkem se do roku 2030 přesune zhruba 150 milionů pracovních míst mezi pracovníky starší 55 let. „To je obrovský posun,” řekl v televizi CNBC partner společnosti Bain & Company Andrew Schwedel. „Japonsko je v čele tohoto trendu, pracovní síla nad 55 let už tam tvoří skoro 40 procent. Evropa a Spojené státy nejsou moc pozadu, podíl tam činí 25 až 30 procent,” dodal.

Členy G7 jsou Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Itálie a Francie. Stárnutí pracovní síly se ale netýká pouze vyspělých zemí. Například v Číně se počet lidí nad 65 let podle studie do roku 2050 zdvojnásobí.

„Na trh práce přichází méně mladých lidí. Částečně je to kvůli nižší porodnosti, částečně kvůli delšímu vzdělávání,” uvádí studie.

Hana Součková: Přichází věk umělé inteligence. Práci bude muset změnit miliarda lidí

Leaders

Co vlastně znamená pro pracovní proces pojem umělá inteligence, si mnoho lidí ještě neumí představit. Ale pozor, jak říká Hana Součková, šéfka české pobočky globálního technologického lídra, společnosti SAP, díky nástupu této éry přijde v příštích letech o svou spokojenou práci v kanceláři asi tak miliarda lidí po celém světě. Je proto dobré se připravit na budoucí, rychle přicházející dobu. Učitelé by měli zapomenout na Marii Terezii. Je tu nová technologická revoluce.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Přibývá pracujících důchodců

Data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) například naznačují, že se pomalu obrací dlouhodobý trend dřívějšího odchodu do důchodu. To je patrné i v poslední době, kdy lidé s nárokem na důchod začínají znovu pracovat. Důvodem je částečně vysoká poptávka po pracovní síle, vysoká inflace, ale také nižší zdravotní rizika po pandemii covidu-19. Větší zájem o odchod do důchodu byl patrný hlavně na začátku pandemie.

Celosvětový průzkum mezi zaměstnavateli z roku 2020 ukázal, že pouze čtyři procenta firem se věnovala programům, které pomáhají integrovat starší pracovníky nebo podporují vícegenerační pracovní sílu. „Podniky, které investují do náboru, udržení pracovní síly, rekvalifikace a respektování silných stránek této skupiny, si zajistí úspěch, protože demografický vývoj pracovní síly se bude i nadále měnit,” dodal Schwedel.

Stanislav Šulc: Schyluje se k bitvě o důchody. Přitom zatím o nic nejde

Názory

Již za pár hodin vypukne ve sněmovně boj o novou podobu důchodů. Vláda se snaží protlačit zejména pomalejší růst valorizací. Argumentuje udržitelností průběžného systému pro další dekády. Opozice se chce za seniory (obrazně řečeno) prát a chce schválení zamezit všemi dostupnými prostředky. Výživné to jistě bude. Přitom tato bitva nemá vůbec smysl. Nevěříte? Tady jsou hlavní argumenty, proč aktuální vláda jen protahuje agónii systému, který by se měl raději zhroutit.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Získat mohou všichni

Klíčem je pochopit, co motivuje starší pracovníky. Průzkum společnosti Bain mezi 40 000 pracovníky v 19 zemích zjistil, že priority se s věkem mění. Studie například zjistila, že průměrného pracovníka mladšího 60 let motivuje především dobrá odměna. Ti starší se ale nejvíce zaměřují na to, aby pro ně byla vykonávaná činnost zajímavá a také aby měli v práci autonomii a flexibilitu.

„Mnozí se soustředí na zdokonalování svého řemesla, zatímco jiní se cítí odměněni tím, že jejich činnost má pozitivní dopad na společnost,” uvádí průzkum. „Každý má jinou motivaci, a i ta se v průběhu kariéry mění. To vypovídá o některých odlišnostech, které musejí firmy udělat, pokud se snaží oslovit mladší pracovníky oproti těm starším,” poznamenal k tomu Schwedel. 

A konečně, podniky také musejí respektovat silné stránky těchto pracovníků a umožnit jim dělat to, co umějí nejlépe. To se může dít prostřednictvím mentoringu, při kterém firmy pomáhají ostatním zvládnout řemeslo, uvádí Bain. „Přenést na pracoviště jedinečné výhody starších pracovníků může posílit firemní kulturu pro všechny,” připomíná.

Lukáš Kovanda: V Česku teď pracuje nejvíce žen v historii. Nutí je k tomu i rapidní inflace

Názory

V Česku právě teď pracuje nejvíce žen v historii. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil ČSÚ. V květnu totiž vůbec poprvé v historii novodobé České republiky, píšící se od roku 1993, dosáhla míra zaměstnanosti žen úrovně 70 procent. To znamená, že letos v květnu právě 70 procent žen z věkové skupiny 15 až 64 let mělo zaměstnání, včetně toho na částečný úvazek, případně zaměstnávalo sama sebe, což se týká třeba podnikatelek nebo živnostnic. Mezi zaměstnané řadí statistici také ty ženy, které jsou na mateřské dovolené, přičemž před nástupem na ni pracovaly.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek