Biohacking, longevity a moderní zdraví

Odebírat newsletter

Češi utíkají před vedrem do kanceláří. Doma často nemají klimatizaci

Pevnou nebo mobilní klimatizaci má doma v pracovní místnosti pouze 19 procent lidí
Sencor
 nst
nst

Horké letní dny ukazují limity práce z domova. Podle průzkumu značky Sencor už 36 procent Čechů někdy zvolilo kancelář nebo jiné pracoviště místo domova, protože tam panovaly příjemnější podmínky. Většina lidí přitom doma v místnosti, kde nejčastěji pracuje, klimatizaci nemá.

Práce z domova se v posledních letech stala běžnou součástí pracovního života. V létě ale do rozhodování zaměstnanců stále více vstupuje i kvalita domácího prostředí. Pokud se byt přes den přehřeje a člověk v něm má několik hodin pracovat u počítače, nejde už jen o pohodlí, ale také o schopnost soustředit se a udržet pracovní výkon.

Podle průzkumu značky Sencor mezi 1000 respondenty už 36 procent Čechů někdy v horkém dni zvolilo raději kancelář nebo pracoviště, protože tam byly příjemnější podmínky než doma. Pravidelně tak podle průzkumu v horkých dnech postupuje 23 procent lidí.

Praovníci M2C

Chytré větrání má budovám snižovat účty za energie. M2C sází na řízení podle obsazenosti

Společnost M2C nabízí komplexní řešení HVAC pro vytápění, větrání a klimatizaci budov. Systém má správcům a developerům pomoci snížit provozní náklady, zlepšit kvalitu vnitřního prostředí a splnit náročnější požadavky investorů na ESG a certifikace typu LEED, BREEAM nebo WELL.

Přečíst článek

Kancelář se tak v létě pro část zaměstnanců mění z povinného pracoviště na praktické klimatizované zázemí. Home office, který je obvykle vnímaný obvykle jako benefit a symbol flexibility, nemusí být v době veder automaticky nejkomfortnější možností.

Přehřátá pracovna zhoršuje soustředění

Vyšší teploty se podle odborných analýz negativně promítají do soustředění i pracovního výkonu. Lidem se nejlépe pracuje zhruba při teplotě kolem 21 až 22 stupňů Celsia. Jakmile teplota stoupá nad 23 až 24 stupňů, výkon začíná klesat. Při 30 stupních může být téměř o desetinu nižší než za optimálních podmínek.

V přehřáté domácí pracovně tak lidé nebojují pouze s pocitem horka. Vedro může zhoršovat pozornost, zpomalovat reakce a zvyšovat únavu. To je problém zejména u profesí, které vyžadují dlouhodobé soustředění, práci s daty, psaní, komunikaci nebo rozhodování.

Somfy představuje centrální ekosystém TaHoma® switch.

Domov, který myslí za vás. Chytré bydlení už není jen hračka pro nadšence

Chytrá domácnost už nemusí znamenat desítky aplikací a složité nastavování. Moderní systémy dokážou samy řídit stínění, světla i teplotu a vracet do bydlení to nejcennější: klid.

Přečíst článek

Horké dny ukazují, že flexibilita práce by neměla končit u možnosti pracovat z domova. Zaměstnavatelé by měli lidem nabídnout takové podmínky, aby mohli práci zvládnout i ve chvíli, kdy jim vedro komplikuje spánek, soustředění nebo běžný pracovní rytmus,“ říká Lucie Hauk, vedoucí náboru v poradenské skupině Moore Czech Republic.

Podle ní u kancelářských profesí často nejde o zásadní provozní překážky, ale spíše o ochotu nastavit práci praktičtěji. Firmy mohou podle Hauk například nabídnout klimatizovanou kancelář jako zázemí, upravit začátek a konec pracovní doby, přesunout náročnější úkoly na chladnější část dne nebo omezit zbytečně dlouhé porady.

Klimatizaci v pracovně má jen menšina lidí

Průzkum zároveň ukazuje, že domácí pracovní prostředí mnoha lidí na horké dny připravené není. V místnosti, kde nejčastěji pracují, nemá klimatizaci 58 procent respondentů. Pevnou nebo mobilní klimatizaci má doma v pracovní místnosti pouze 19 procent lidí.

Dalších 23 procent respondentů používá v místnosti, kde nejčastěji pracuje, pouze ventilátor. Ten sice rozhýbe vzduch a může přinést okamžitou úlevu, samotnou teplotu v místnosti ale nesnižuje. Celkem 35 procent lidí podle průzkumu nemá v domácí pracovně žádné aktivní chlazení.

„Home office se stal běžnou součástí pracovního života, ale v létě se ukazuje jeho limit. Pokud člověk pracuje několik hodin denně v přehřáté místnosti, ventilátor často nestačí,“ říká Radim Klepetko, vedoucí vývoje značky Sencor. Klimatizace podle něj pro část domácností už není jen otázkou pohodlí, ale také způsobem, jak si vytvořit stabilnější prostředí pro práci i odpočinek.

Firmy mohou v létě nabídnout větší volnost

Letní režim práce tak nemusí znamenat plošný návrat do kanceláří ani bezvýhradné trvání na práci z domova. Podstatná může být možnost volby podle aktuálních podmínek. Někdy může být pohodlnější domov, jindy klimatizovaná kancelář.

Pro zaměstnavatele se tím otevírá i širší téma pracovního komfortu a wellbeingu. Vedle technického vybavení, ergonomie nebo kvality připojení k internetu se v létě dostává do popředí i tepelný komfort. Ten může ovlivnit nejen subjektivní pohodlí zaměstnanců, ale také jejich výkon během pracovního dne.

Chladit je potřeba s rozumem

Odborníci zároveň upozorňují, že cílem chlazení nemá být příliš studená místnost, ale stabilní a příjemné prostředí. Příliš velký rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nemusí být komfortní, zejména pokud člověk během dne opakovaně přechází ven a zpět.

Pomoci mohou i jednoduchá opatření. Přes den je vhodné bránit přímému slunci, zavřít okna ve chvíli, kdy je venku tepleji než uvnitř, a větrat hlavně brzy ráno, večer nebo v noci. Smysl má také omezit zdroje tepla v místnosti, například dlouho běžící elektroniku, intenzivní vaření nebo zbytečně zapnutá světla.

Sběr dat průzkumu proběhl prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na vzorku 1000 respondentů.

Vedra k padnutí dělají z lidí zloděje. V Japonsku zmizí ročně tisíce klimatizací

Z budov ve východním Japonsku loni ve velkém mizely venkovní klimatizace, které zloději kradli kvůli vedrům nebo cenným součástkám. Napsal to web deníku Asahi šimbun. V celém Japonsku bylo loni odcizeno 3397 chladicích jednotek.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

V Česku přibývají klimatizační jednotky

Lukáš Kovanda: Česko začíná platit za chlad. Spotřeba energie na chlazení za rok vyskočila o 121 procent

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Brusel chce méně Číny. Realita? Bez ní zatím nesloží ani drony pro Ukrajinu

Přečíst článek

Plynovody pod ČEZem potřebují miliardy na starý dluh. Půjčku poskytne čtveřice bank

Plynovody pod ČEZem potřebují miliardy na starý dluh. Půjčku poskytne čtveřice bank
Profimedia
 ČTK

Společnost Czech Gas Networks Investments, většinově ovládaná skupinou ČEZ, si bere úvěr 8,9 miliardy korun. Peníze použije na refinancování části stávajícího dluhu. Firma vlastní skupinu GasNet, největšího distributora plynu v Česku.

Společnost Czech Gas Networks Investments, v níž drží nadpoloviční podíl energetická skupina ČEZ, si vzala úvěr 8,9 miliardy korun. Peníze chce použít na refinancování části stávajícího dluhu. Půjčku poskytne skupina čtyř bank. Dohodnutý úvěr bude mít splatnost pět let. Na svém webu o tom informoval ČEZ.

GasNet je největší distributor plynu v Česku

Czech Gas Networks Investments vlastní skupinu GasNet, největšího distributora plynu v České republice. GasNet provozuje 65 tisíc kilometrů plynovodů a obsluhuje asi 2,2 milionu odběrných míst.

Loni distribuoval přes 63 terawatthodin plynu. V roce 2024 vykázal podle údajů ČEZ čistý zisk čtyři miliardy korun.

ČEZ má ve firmě většinu

Většinovým vlastníkem Czech Gas Networks Investments je energetická skupina ČEZ. Ta v roce 2024 odkoupila 55,21procentní podíl od investičního fondu Macquarie Asset Management.

Za podíl zaplatila 846,5 milionu eur, tedy přes 20,48 miliardy korun. Zbývající podíly drží zahraniční investoři British Columbia Investment Management Corporation, zkráceně BCI, a Allianz Capital Partners.

Daniel Beneš, GŘ ČEZ

Lukáš Kovanda: ČEZ nebude levná kořist. Babišův účet může narůst

ČEZ zdražuje Babišovi pod rukama. Morgan Stanley otočila a dramaticky zvýšila cílovou cenu akcií ČEZ z 880 na 1250 korun. Babišově vládě, která chystá postátnění výroby elektřiny, tak americká banka poslala nepříjemný vzkaz: výkup minorit nemusí být levný.

Přečíst článek

Související

Americký prezident Donald Trump na meetingu republikánů

Stanislav Šulc: Trumpova dividenda je něco úplně jiného než Babišovo uplácení voličů

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Západní ceny, české platy. Evropu doháníme tam, kde to bolí nejvíc

Lukáš Kovanda: Západní ceny, české platy. Evropu doháníme tam, kde to bolí nejvíc
iStock
Lukáš Kovanda

Češi ještě nemají západní výplaty, ale v některých cenách už Západ dohnali. Nová data Eurostatu ukazují, že bydlení a energie jsou v Česku dražší než průměr Evropské unie. A právě proto lidé cítí drahotu víc, než naznačují souhrnné statistiky.

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano.

Česko je levnější jen v průměru

Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo s 108,3 procenta i Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.

Eurostat

Bydlení už je téměř západní

Největší položkou rodinných rozpočtů v EU je bydlení. A právě tam už mezi Českem a západní Evropou zůstává jen malý rozdíl. Cenová hladina bydlení, energií a souvisejících služeb dosahuje v Česku 107,1 procenta unijního průměru. V Německu činí 113,9 procenta a v Rakousku 113,4 procenta. Naproti tomu v Polsku dosahuje jen 52,2 procenta a na Slovensku 80,4 procenta.

Jinými slovy, v oblasti, bez které se žádná domácnost neobejde, už jsme mnohem blíže Německu než Polsku.

Potraviny se Německu přibližují

České ceny potravin už navíc nejsou od německých tak vzdálené, jak by si řada lidí mohla myslet. Zatímco v Česku dosahuje cenová hladina potravin 89,8 procenta průměru EU, v Německu činí 102,4 procenta a v Rakousku 109,5 procenta.

Zajímavé je, že Česko už není automaticky levnější ani v kategoriích, které si mnoho lidí spojuje s levnějším životem ve střední Evropě. U alkoholu a tabáku dosahuje česká cenová hladina 92 procent průměru EU, což je více než v Polsku, na Slovensku i v Rakousku.

Německé ceny za české platy. Proč mají Češi nejdražší elektřinu v EU

Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti, ale současně také nejvýraznější nárůst veřejného zadlužení. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou? To vysvětluje ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Levnější zůstávají hlavně služby

Jiný obrázek ale nabízejí služby. Restaurace a ubytování dosahují v Česku pouze 69,5 procenta unijního průměru, zatímco v Německu jsou na 108,4 procenta a v Rakousku na 116,8 procenta.

Právě proto mají mnohé domácnosti pocit, že se život zdražuje rychleji, než naznačují souhrnné statistiky. Lidé totiž nevnímají průměrnou cenovou hladinu celé ekonomiky. Vnímají především nájem, hypotéku, energie a pravidelný nákup potravin. A právě v těchto položkách se české ceny západní Evropě přiblížily nejvíce.

Výplaty za cenami zaostávají

Problém je, že příjmy tak rychle Západ nedohnaly. Hodinové náklady práce dosahují v Česku 19,8 eura, zatímco v Německu 45 eur a v Rakousku 46,3 eura. Češi navíc pracují déle. Průměrný zaměstnanec v Česku odpracuje 37,5 hodiny týdně, Němec 33,9 hodiny a Rakušan 34 hodin. Za rok to v součtu představuje zhruba jeden pracovní měsíc navíc.

Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci

Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.

Přečíst článek

Český problém tak nespočívá v tom, že bychom pracovali málo. Spočívá v tom, že ceny některých základních životních potřeb se západní Evropě přiblížily mnohem rychleji než české výplaty.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Grónsko

Lukáš Kovanda: Trump Grónsko nekoupil. Novou dohodou ale získává něco praktičtějšího

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Kam mizí peníze Čechů? Skoro polovinu sežere bydlení a jídlo

Přečíst článek