Lukáš Kovanda: Brusel chce méně Číny. Realita? Bez ní zatím nesloží ani drony pro Ukrajinu
Ukrajina bude podle Financial Times moci část peněz z evropského obranného úvěru použít také na nákup čínských součástek pro drony. Vojensky to dává smysl: rozhoduje rychlost, cena a dostupnost. Politicky je to ale nepříjemné přiznání, že evropský průmysl ani po letech války neumí dodat některé klíčové komponenty v potřebném množství a čase.
Ukrajina bude podle zprávy Financial Times z nové půjčky Evropské unie nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Nejde o stíhačky. Jde o součástky, které rozhodují válku
Nejde přitom o sofistikované stíhačky, rakety nebo radary. Řeč je o elektromotorech, bateriích, permanentních magnetech, kamerových modulech, řídicí elektronice či optických vláknech. Právě u těchto relativně standardizovaných součástek se ukazuje, že Evropská unie postrádá výrobní ekosystém, který si Čína budovala dvě desetiletí.
Evropská půjčka Ukrajině má celkově činit 90 miliard eur. Podle Evropské komise a Rady EU je rozdělena na 30 miliard eur rozpočtové pomoci a 60 miliard eur na obrannou podporu v letech 2026 a 2027. První část určená na drony činí přibližně šest miliard eur, z toho Komise už oznámila uvolnění 3,9 miliardy eur.
Ukrajina a devět evropských zemí zakládají společnou koalici proti balistickým střelám. Chtějí propojit své obranné systémy, průmyslové kapacity, výzkum a ukrajinské zkušenosti z války. Česká republika ani Polsko mezi zakládajícími členy nejsou.
Devět zemí a Ukrajina spojí síly proti raketám. Česko zůstalo stranou
Politika
Čínské díly pro obě strany války
Brusel tak formálně posvěcuje stav, kdy se čínské komponenty objevují v dodavatelských řetězcích obou stran rusko-ukrajinské války. Rozdíl je v tom, že zatímco Rusko čínské dodávky využívá dlouhodobě a systematicky, nově bude možné část ukrajinských nákupů čínských dílů financovat přímo z evropského obranného úvěru.
To je mimořádně výmluvný paradox evropské průmyslové politiky. Evropská unie chce snižovat strategickou závislost na Číně, ale současně přiznává, že bez čínských komponent zatím nedokáže dostatečně rychle zajistit ani výrobu prostředků, které jsou pro obranu Ukrajiny naprosto zásadní.
Evropský obranný startup Helsing získal od investorů 1,8 miliardy dolarů, tedy zhruba 38,2 miliardy korun. Nové investiční kolo ocenilo výrobce dronů a vojenských systémů s umělou inteligencí na 18 miliard dolarů, v přepočtu téměř 382 miliard korun, uvedla agentura CNBC.
Evropský výrobce dronů Helsing získal miliardy. Na amerického rivala napojeného na Thiela ale stále ztrácí
Zprávy z firem
Smutná vizitka evropského průmyslu
Jde o smutnou vizitku stavu evropského průmyslu. Kontinent, který hovoří o strategické autonomii a geopolitické síle, není schopen dostatečně rychle rozšířit výrobu ani v segmentu relativně levných součástek spotřební elektroniky, z nichž se staly jedny z rozhodujících zbraní současné války.
Evropská komise tak musí připustit výjimku z vlastních pravidel, protože evropské kapacity jednoduše nestačí. Rada EU už při schvalování úvěru uvedla, že cílené výjimky mohou platit v případě urgentních vojenských potřeb, pokud daný produkt není dostupný v Ukrajině, EU, zemích EHP-ESVO nebo u vybraných třetích zemí.
Evropa by měla spojit vývoj a výrobu systémů protivzdušné obrany do jednoho společného projektu, navrhl premiér Andrej Babiš na jednání spojenců Ukrajiny v Paříži. Iniciativu nazval Europatriot a přirovnal ji ke vzniku Airbusu. Česko přitom není členem nové koalice devíti států, která chce s Ukrajinou rozvíjet obranu proti balistickým střelám.
Babiš chce evropský štít proti raketám. Česko ale mezi zakladateli koalice není
Politika
Evropa si výrobu odsunula. Teď jí chybí
Na této situaci se podepsala řada faktorů. Evropský průmysl dlouhodobě zatěžují vysoké ceny energií, drahý kapitál, složité povolovací procesy i přeregulovanost. Zároveň Evropa po desetiletí přesouvala část standardizované výroby do Asie a soustředila se na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Tento model fungoval v době míru. V době války se však ukazuje jako strategická slabina. Moderní konflikt totiž nerozhodují jen nejdražší zbraňové systémy, ale také schopnost chrlit levné komponenty v obrovském množství, rychle je obměňovat a okamžitě přizpůsobovat potřebám fronty.
Northvolt jako varování
Symbolickým příběhem je bankrot švédského Northvoltu, který měl být výkladní skříní evropské bateriové soběstačnosti a odpovědí na čínskou dominanci. Firma, kdysi označovaná za evropského bateriového šampiona, v březnu 2025 požádala ve Švédsku o bankrot.
Místo aby potvrdil evropskou technologickou soběstačnost, stal se Northvolt důkazem, jak obtížné je bez kompletního dodavatelského řetězce konkurovat asijskému průmyslovému ekosystému.
NATO musí být dostatečně silné, aby si na něj nikdo netroufl zaútočit, prohlásil Mark Rutte v Ankaře. Od spojenců očekává podporu Ukrajiny i rychlejší plnění obranných plánů, které přijali na loňském jednání v Haagu.
Rutte: NATO už nesmí jen plánovat. Musí být připravené na válku
Politika
Strategická autonomie zní dobře. Jenže někdo musí vyrábět
Evropská unie tak dnes čelí nepříjemné realitě. Chce snižovat strategickou závislost na Číně, ale současně přiznává, že bez čínských komponent zatím nedokáže zajistit ani výrobu prostředků, které jsou pro obranu Ukrajiny naprosto zásadní.
Pokud Evropa nedokáže pružně reagovat ani v podmínkách největšího ozbrojeného konfliktu na kontinentu od druhé světové války, je to varování daleko přesahující samotnou oblast obrany.
Česko za půjčku neručí
Česko se uvedené půjčce v rozsahu 90 miliard eur finančně nepodílí. Neručí za část jistiny odpovídající jeho podílu na financování rozpočtu EU. Pokud by Ukrajina úvěr v budoucnu nesplatila a bylo nutné aktivovat rozpočtovou záruku – což vzhledem k nejistotě ohledně budoucích ruských reparací lze považovat za poměrně pravděpodobný scénář –, náklady podle dohodnutého mechanismu neponesou Česká republika, Slovensko ani Maďarsko, které si na konci loňského roku vyjednaly z tohoto systému výjimku.
