Češi mají velkou spotřebu majonézy a na rozdíl od Poláku ji mají raději kyselejší. „Prodeje stoupají během Vánoc, Velikonoc a s grilovací sezónou. Ale pozor s „hellmanskou“ se dá i péct, já osobně mám například odzkoušený recept na bábovku,“ říká Jano Hlaváč, generální ředitel Unileveru pro Česko a Slovensko. Jaká další specifika má český trh, proč nemá svoji kancelář a proč vidí ve využití umělé inteligence v marketingu nebezpečí?

Která ze čtyř divizí Food, Beauty & Wellbeing, Personal Care, Home Care, jenž zastřešujete, je vlajkovou lodí Česka a Slovenska?

Určitě Hellmann‘s, Savo a Dove jsou pilíře, na kterých stavíme.

Tedy jídlo, domácí a osobní péče. Zastavím se teď u gastra. Jak dopadá na prodej majonézy či dochucovadel změna stravovacích trendů?

Možná vás překvapí, že se chuťové preference nijak zásadně nemění. V rámci food odnože si pravidelně děláme průzkum, v jehož rámci se spotřebitelů ptáme na to, jaká jídla si nejčastěji připravují. A na top pozicích se pravidelně objevuje sendvič, do kterého si Češi naučili přidávat i tatarku či majonézu. Dalším z trendů, který pozorujeme, je rovněž nárůst obliby burgerů, který ještě před 15 lety Češi znali jen díky McDonald‘s. I to samozřejmě nahrává naší „hellmansce“.

Účinná práce s umělou inteligencí vyžaduje kritické myšlení, říká vědec

Zprávy z firem

K efektivní práci s nástroji generativní umělé inteligence, jako je například ChatGPT, potřebují mít lidé kritické myšlení. V rozhovoru to řekl Marek Urban z Psychologického ústavu AV ČR. Hlavní riziko práce s generativní umělou inteligencí podle něj spočívá v tom, že vytváří informace, které mohou být zavádějící.

ČTK

Přečíst článek

Nahrávají jí i Vánoce, kdy Češi ve velkém připravují bramborový salát?

Bramborový salát je a bude stálicí vánočního stolu. Takže ano, na objem prodejů se určitá sezónnost propisuje. Velikonoce a Vánoce jsou přibližně 65 procent prodaných objemů Hellmanns majonézy a tatarky. Prodeje stoupají během Vánoc, Velikonoc a s grilovací sezónou. Ale pozor s „hellmanskou“ se dá i péct, já osobně mám například odzkoušený recept na bábovku.

A mění se nějak složení majonézy? Právě i kvůli změnám stravovacích návyků a touze stravovat se zdravěji.

Chuťově profil nějak neměníme, ale ingredience ano. Například před více než 10 lety jsme začali při výrobě využívat vajíčka pocházející jen z podestýlkových chovů, dnes jsou to vajíčka z chovů volných.

Kvalitu držíme, chutě přizpůsobujeme

A chutná majonéza ve všech zemích stejně nebo mají národy svá specifika?

Zrovna v případě majonézy rozdílné chutě skutečně existují, protože chuťové preference národů se liší. Například Poláci mají majonézu nejsladší. A pokud bych to chtěl zjednodušit, tak čím víc budeme postupovat na jih, tím je majonéza kyselejší.

Podobné chuťové nuance najdeme i v případě polévek?

Ano, i v případě setu chutí polévek, typicky například u rajské, se to hodně liší.

Poláci mají raději sladší, Češi a Slováci kyselejší?

V Polsku si paradoxně většina lidí uvaří rajskou polévku doma. Trh tam tedy v tomto ohledu není příliš silný. Historicky jsme v Unileveru měli nesmírné množství rajských polévek a v rámci zefektivnění jsme se na základě spotřebitelských preferencí snažili o jakési zúžení a harmonizování receptur. Naší prioritou je v rámci efektivity teď mít stejnou variantu receptu pro jeden region. Pokud ale vidíme spotřebitelské opodstatnění, zejména u některých foodových produktů, jakým je například zmiňovaná majonéza, ponecháváme receptů několik.

Uzeniny v bramborovém salátu? To je jak ananas na pizze. Kuchařské hvězdy nám prozradily svůj recept

Enjoy

S hráškem nebo bez hrášku? S uzeninou nebo bez? Bramborový salát stejně jako diskuse o tom, jaké ingredience do něj zamíchat, neodmyslitelně patří k českým Vánocům. Poprosili jsme proto hned několik tuzemských šéfkuchařů, aby s námi o recept na salát podělili. A odpověď jsme našli.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Zmínil jste, že Poláci si raději rajskou polévku připraví doma. Jsou tedy Češi, známí jako milovníci kempování, v případě prodejů polévek z pytlíku silnějším trhem?

To je těžká otázka. Zatímco v Česku ve srovnání s Polskem je popularita litrových sáčkových polévek větší, polský trh je nesrovnatelně větší v prodeji instantních nudlových polévek. Nedá se tedy generalizovat ve smyslu, že by Češi méně raději vařili doma ve srovnání s Poláky.

A jak si vedou drogistické produkty? Liší se nějak návyky Čechů a Slováků od ostatních zemí?

To, co nás bohužel dlouhodobě trápí, je, že ve srovnání s Evropou je v tuzemsku významně nižší využívání antiperspirantů. Podle našich analýz jen šest z deseti českých domácností je pravidelně nakupuje. Nicméně abych nebyl jen kritický, nějaké zlepšení v posledních letech pozorujeme, i když stále vidíme v tomto segmentu prostor pro další růst.

Došlo k tomu zlepšení, o němž jste hovořil, během covidu?

Nikoliv. Během covidové pandemie došlo spíš k významnému nárůstu prodejů dezinfekčních prostředků nebo mýdla. Začali jsme si častěji mýt ruce. Bohužel šlo jen o výkyv, tento trend se neudržel, alespoň ne tak, jak jsme předpokládali.

Čím jsou Češi v péči o domácnost výjimeční ve srovnání s jinými evropskými zeměmi?

Konkrétně jde o používání dezinfekce. Savo je v tuzemsku silná značka. A i když se snažíme uvádět na trh Savo obohacené například o vůni eukalyptu, což je mimochodem moje oblíbená vůně, mnoho lidí dává stále přednost klasické vůni Sava. Tato silná dezinfekce je českými a slovenskými domácnostmi velmi preferovaná ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi.

Specifickou odnoží společnosti Unilever je výroba zmrzliny. V loňském roce došlo k jejímu oddělení a spojení do samostatného podniku. Proč k tomu oddělení došlo? Jde o odlišný byznys?

K rozhodnutí o oddělení došlo na globální úrovni před více než rokem. A důvod je jasný, jak naznačujete, jde o velmi odlišný byznys. Hlavně co se týká logistického systému zmrzliny od zbytku produktů Unileveru. Liší se i struktura trhu. Ostatní naše značky dostáváme ke spotřebiteli skrze retailovou síť, případně online obchody, v případě zmrzliny jsou důležitá sezónní prodejní místa, jakou jsou koupaliště, ZOO a atd.

Umělá inteligence? Užitečný pomocník i hrozba

Často zmiňovaným tématem je umělé inteligence a její využití. Jak na tento nástroj nahlížíte ve vaší firmě?

Využíváme ji v celé řadě segmentů, významně je to právě v logistice. Kde je pro nás obrovskou příležitostí pro zvýšení efektivity plánování, optimalizaci tras. Příležitosti ale vidíme i v kancelářských činnostech, například při analýze dat. Využití AI se samozřejmě nabízí i v marketingu, či pro modifikaci některých digitálních vizuálů, mluvím například o přizpůsobení velikosti banneru, kde nám AI pomůže zásadně zefektivnit činnost. Zároveň ale v právě v marketingu, vidíme při využití AI i velké riziko do budoucna.

Kde přesně?

Rizikem může být to, jak se bude nahlížet na ideál krásy. My s Dovem dlouhodobě pracujeme na promování skutečné krásy a v tom, jak mnoho našich konkurentů do vizuálních kampaní nasazuje modelky vytvořené AI, tedy jakýsi symbol nereálné krásy, vidíme nebezpečí.

Zaujalo mě, že v rámci Unileveru se AI dokonce využila i pro vytvoření vůně sprchového gelu nebo deodorantu. Trefila se do vkusu zákazníků?

Celkem trefila, zmiňovaný produkt jsme uvedli i na tuzemský trh, šlo o limitku AXE AI, a produkt skutečně vytvořený pouze pomocí umělé inteligence splnil naše očekávání. AI analyzovala šesti tisíc ingrediencí a 3,5 milionu potenciálních kombinací vůní, zadání cílilo hlavně na generaci Z. A ano, spotřebitelé měli zájem. Ověřili jsme si, že lze vytvářet produkty pomocí AI. Nemyslím si, ale že to je naše budoucnost. AI sice dokáže v některých etapách vývoje pomoct, otestovat konkrétní ingredience či jejich kombinaci, lidský faktor ale nelze ani nadále opomíjet. Hraje důležitou roli.

Unilever oznamuje vznik The Magnum Ice Cream Company

Zprávy z firem

Samostatně řízená společnost The Magnum Ice Cream Company v České republice a na Slovensku zahrnuje značky Algida, Magnum, Ben & Jerry´s, Carte D´Or, Cornetto a lokální značky Míša, Eskymo nebo Ledňáček. Globální zmrzlinový byznys s obratem 8,3 miliardy eur bude řízen z Amsterdamu.

Komerční spolupráce

Přečíst článek

Jaké vůně jsou aktuálně populární?

V poslední době jsme uváděli na trh ovocné (např. dračí ovoce, kokos) a květinové vůně. Trendy se v tomto segmentu na rozdíl od jídla hodně mění. I v souvislosti s tím, že Češi hodně cestují a poznávají.

Spolupracujete při vývoji těchto produktů s takzvanými „nosy“, specialisty na vůně?

Ano, spolupracujeme s mnoha velkými parfémovými domy, chcete-li „nosy“. Tato profese je velmi ojedinělá a ceněná, jejich „vůňové“ ingredience využíváme.

Priority Unileveru v udržitelnosti

Skupina Unilever si stanovila cíl, že do roku 2030 sníží o 20 procent svoji uhlíkovou stopu. Jak se ho daří naplňovat?

Rád bych zmínil, že zhruba před rokem jsme změnili globální strategii, z určitého pohledu jsme záběr cílů, které jsme si stanovili, zeštíhlili. Naší prioritou jsou primárně klima a ochrana životního prostředí, což pro nás to znamená ochranu půdy a podporu regenerativního zemědělství a také minimalizaci plastů a další pilíř je livelihood, tedy „živobytí“. Poslední zmiňované se zásadně netýká Evropy, spíš zemí třetího světa, kde Unilever hodně spolupracuje s komunitami, od nichž nakupuje suroviny a zároveň se je snaží podpořit: ať už jde o vzdělávání tamních žen či podporu zemědělců tak, aby co nejefektivněji a udržitelně využívali svoji půdu. Cílem naší strategie je zaměřit se na místa, kde Unilever významně působí. Díky zúžení se nám daří efektivněji plnit cíle, které jsme si stanovili.

Jak v souvislosti s těmito cíli měníte přístup k obalům? Velmi populární jsou takzvané bezobalové obchody nebo třeba i vratné láhve? Uvažujete o tom?

Trend bezobalových nákupů má omezený potenciál, narážíme tam na hygienická omezení, hlavně v případě potravin. Ochrana kvality produktu a snižování množství obalů, jde tak trochu proti sobě. Potřebujeme mít jistotu, že se kvalita našich produktů "bez obalu" (tj. spotřebitel si donese vlastní nádobu) nesníží.

Zvyšuje se při výrobě obalů poměr recyklovaných plastů?

Ano, u kosmetických produktů je to samozřejmě jednodušší než u potravin, pro které je velmi složité získat vhodný recyklát. Tedy takový, který bude splňovat parametry pro styk s potravinou. U čističů a dalších produktů pro domácnost musíme vždy zvažovat, co je možné, přeci jen jsou to chemikálie a recyklovaný plast nemá stejnou kvalitu jako ten primární.

Jak vám fungují náhradní obaly? Je o ně zájem?

Nedá se říct, že by šlo o nějak zásadní trend. Češi se ho zatím učí. Obecně ale vnímáme, že zákazníci dávají přednost větším balením, ať už jde o sprchové gely či přípravky na praní. Velkou novinkou, kterou nyní uvádíme na trh, jsou prací gely Coccolino zaměřené na krátké, již 15minutové prací programy, o nízkých teplotách.

Říká se, že prací prášky ze Západu jsou účinnější. Existuje v případě pracích prášků něco jako dvojí kvalita potravin?

Něco takového si jako výrobce nemůžeme dovolit i kvůli striktní evropské legislativě, zároveň by pro nás nebylo efektivní vyvíjet odlišnou recepturu jen pro Česko. Rozdíly panují jen v různých pojmenování pro odlišné trhy.

Češi plýtvají potravinami a především ti mladí. Týdně vyhodí kolem dvou kilogramů jídla

Money

Češi se v zásadě shodnou – plýtvání potravinami je problém. Realita však jejich deklarace staví do poněkud rozpačitého světla.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jak v Unileveru budují odpovědnou firmu

Zatím jsme se bavili o „E“. Jak se propisuje do firemní strategie „S“? Asi nejznámější je projekt sebedůvěry Dove. Jaké další aktivity plánujete i s dalšími značkami pro tento rok?

V otázce společenské odpovědnosti je Dove naší vlajkovou lodí. Kromě toho již 12 let tvoříme kampaň s názvem „Domestos pro školy“, v jejímž rámci edukujeme děti o důležitosti hygieny. Zároveň ne všechny školy mají dostatek financí na nákup hygienických prostředků. Čili součástí kampaně je kromě erudice i soutěž o produkty. Třešinkou na dortu naší charitativní činnosti je dnes už tradiční příprava vánočního bramborového salátu s majonézou Hellmans pro samoživitele. Bohužel se v mnoha průzkumech ukázalo, že někteří samoživitelé nedosáhnou ani na tak základní jídlo, jako je právě bramborový salát.

A  jedna věc mě u vás zarazila. Je tu poměrně prázdno.

Flexibilita je pro nás velkou prioritou. Hybridním nastavením chceme našim zaměstnancům práci zpříjemnit. Homeoffice ale není jediným benefitem, naši zaměstnanci mají třeba možnost využít až pět týdnů otcovské dovolené.

Matkám na mateřské vycházíte vstříc i projektem sdílených manažerských pozic. Co přesně to obnáší?

Dva lidé na poloviční úvazek dělají práci odpovídající jednomu místu. Pokud se maminky nemohou nebo nechtějí hned vrátit na plný úvazek, tohle je cesta, jak je nenechat vypadnout z firmy a dobře je zapojit. Podmínkou při tom samozřejmě je, aby si vzájemně dobře rozuměly. Užitečné je to i pro firmu, kdyby byly nadále doma, přicházely bychom delší dobu o jejich schopnosti.

Zároveň jako generální ředitel prý nemáte svoji kancelář. V čem spatřujete výhody takového nastavení?

Tím, že sedím mezi lidmi, dokážu jim lépe porozumět a získat správné informace. K těm bych se v zavřené kanceláři dostával obtížněji.

Pozice generálního ředitele společnosti jste se zhostil před pěti měsíci. Kde vidíte byznysové priority?

Je to pro mě velká výzva, vnímám to vlastně i jako příležitost vrátit se po dlouhé době do Česka. Svoji strategii nijak měnit nechystám, spíš chci navázat na skvělou práci svých kolegů. Jednou z mých priorit je ještě silněji podpořit rozvoj týmu. Počínaje letoškem jsme nastartovali, myslím si, velmi zajímavý learningový projekt, kterým se snažíme posilovat silné stránky zaměstnanců, nikoliv vnímat jen ty slabé. Věříme, že se nám tak podaří zásadně posunout efektivitu a produktivitu týmu. A co se týká byznysových priorit, nepřicházím s žádnou revolucí. Chci nadále budovat silné značky jako je Hellmann‘s, Domestos, Coccolino, či Dove a Rexona.

Češi chtějí platit za zdraví. Ale ne povinně

Money

Bezmála tři čtvrtiny Čechů dlouhodobě pravidelně řeší dlouhé čekací lhůty na léčbu nebo odborné vyšetření, polovina už se jich setkala s nedostatkem lékařů, vyplývá to z nových výsledků  pokračujícího průzkumu.

nst

Přečíst článek

Unilever je globální značkou. Vaše produkty najdeme na všech kontinentech. Je Evropa nejsilnějším trhem?

Kolébkou Unileveru je Velká Británie. Evropa je tedy historicky nejsilnějším trhem.

A konkrétně Česko. Je důležitým evropským trhem?

Jsem silní v rámci food odnoži, slabší v sekci beauty a wellbeing. Důležitou roli v rámci Unileveru hraje ale naše geografická poloha, jsme uprostřed mezi Východem a Západem. Fungujeme tedy jako jakýsi testovací trh. Pokud se produkt ujme v našem regionu, je relevantní i pro ostatní země, a to oběma směry.

Jano Hlaváč 

Působí v Unileveru od roku 2008. Své zkušenosti nasbíral v rámci různých pozic v marketingu, trade marketingu a obchodu. V minulosti vedl transformační program Fuel 4 Sustainable Growth pro region CEE. V roce 2022 převzal kategorii Potravin v Polsku a od roku začátku roku 2024 rozšířil zodpovědnost na region střední a východní Evropy. Vystudoval mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické, během studia absolvoval studijní pobyt na kanadské Richard Ivey School of Business v Ontariu. 

Biohacking: Jak připravit tělo teplé počasí? Při jarním detoxu pomohou nejen ředkvičky

Enjoy

V našich obchodech najdeme neustále široký výběr tuzemských i exotických plodin, ale kvalita a chuť může pokulhávat. I v dubnu, kdy sezóna čerstvého venku je v úplném začátku, můžeme přidat do jídelníčku potraviny, které ho významně obohatí na živinách a chuti. Podpoříme tak imunitu v jarním období, a můžeme tak pomoci detoxikačním snahám organismu k přípravě na teplejší a aktivnější části roku.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Biohacking: Takhle jí miliardář, který hledá recept na nesmrtelnost

Enjoy

Stravovací přístup Bryana Johnsona, podnikatele-biohackera, jehož cílem je žit věčně, je většinou hodnocen jako extrémní a dlouhodobě neudržitelný. Jak konkrétně to vypadá a jak se normální smrtelníci mohou jeho dietou inspirovat?

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek