Velká změna: ECB sníží sazby. Strašák inflace ale nemizí
Investoři se těší na čtvrteční den. Evropská centrální banka téměř jistě zahájí cyklus snižování úrokových sazeb, což na jedné straně povede k mírnému tlaku na kurz eura, ale také se mnohem více firem rozhoupe k investiční aktivitě, díky levnějšímu financování. Evropa se tak utrhne od Ameriky, která kvůli neutuchající inflaci s poklesem sazeb otálí. Problémy však mohou přijít rychleji, než si mnozí uvědomují.
Pokles inflace v eurozóně je již dostatečný na to, že Evropská centrální banka může přikročit k zahájení snižování sazeb. Její zasedání se uskuteční ve čtvrtek 6. června a očekává se velmi mírný pokles sazeb.
I mírný pokles však je velká zpráva pro investory i všechny firmy – ekonomika v Evropě je již dostatečně ztlumená po předchozích dvou přehřátých letech, takže centrální banka může opět přistoupit ke stimulování ekonomiky sníženými sazbami.
Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019. 
Lukáš Kovanda: Růst mezd v Česku překonal očekávání. Dále to nakopne spotřebu
Názory
Lze očekávat tlaky na kurz eura, ale také zvýšenou aktivitu v některých sektorech, zejména v developmentu, který je na sazby a cenu financování tradičně náchylný. A také se očekává růst výnosů některých aktiv, pokud dojde k naplnění očekávání spojovaných s růstem ekonomiky.
Potud vlastně dobré zprávy, byť by nemělo zapadnout právě to, že pokles sazeb nastává právě proto, že ekonomika je vlastně přidušená.
Inflace ve službách roste
Jenomže ono to celé je ještě daleko komplexnější, a zatímco celkové údaje o inflaci mohou vzbuzovat nadšení, existuje celá řada tlaků, které mohou inflaci vrátit do vyšších hodnot poměrně rychle. Ostatně také v Česku po prvních měsících, kdy inflace klesala, začal tento údaj opětovně růst, což překvapilo i centrální bankéře.
Důvody jsou přitom evidentní – lidé se po dvou letech drtivé inflace rozhodli zvýšit spotřebu, ale také si říkají o vyšší mzdy, aby zvládali rostoucí životní náklady. Také v Česku v prvním kvartálu letošního roku rostla reálná mzda nejrychleji za poslední dekádu.
Maloobchodní tržby v Česku v dubnu pátý měsíc v řadě meziročně stouply. Růst mírně zpomalil na 5,3 procenta, v březnu podle revidovaných údajů činil 5,8 procenta. Meziměsíčně tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel stagnovaly. Vyplývá to z čerstvých dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Češi víc utrácejí, ale pořád s opatrností. Ukazují čerstvá data statistiků
Money
Druhým důvodem je neutuchající inflace ve službách. V eurozóně například tato inflace v květnu dokonce vzrostla na 4,1 procenta (z dubnových 3,7 procenta). Nárůsty cen a mezd v tomto sektoru je přitom problém také v USA a ostatně i u nás. A snižování sazeb může pod tímto kotlem ještě pořádně přiložit.
Fed si počká
Právě tyto důvody jsou ostatně jedním z důvodů, proč americký Fed se zahájením poklesu otálí. Zatímco ještě vloni se odhadovalo, že to bude právě Fed, kdo již v průběhu jara 2024 bude jako první snižovat sazby, nakonec se to kvůli přílišné nejistotě výhledu neustále oddaluje. Dokonce se šíří spekulace, že Fed možná letos sazby snižovat vůbec nezačne.
ECB je v situaci jiné. Nicméně je poměrně možné, že namísto původně očekávaných třech až čtyřech postupných snížení sazeb, se letos dočkáme jen snížení dvou.
Je dobré připomenout, že obří inflace přišla po více než dekádě téměř nulové inflace. Během ní si globální ekonomika zvykla na celou řadu nestandardních podmínek a nových principů, které rozmetaly principy dosavadní. S pandemií, válkou a inflační vlnou pak zase byly postaveny na hlavu tyto nové pořádky. A zatím není úplně jasné, jak se bude globální ekonomika chovat dál.
I proto je aktuální pokus se snížením sazeb ECB opravdu hlavně experimentem. Uvidíme, co všechno to přinese. A zda ECB vyjde její tah. Pokud ne, bude to Fed, kdo se bude smát jako poslední. A tedy nejlépe.
Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost tuzemské veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.
Eurozóna už Česku není elitním klubem. V pátek se zhoršil rating Francie, Estonska, Lotyšska i Litvy
Money
Inflace, ekonomický i společenský fenomén posledních několika let. Za čtyři roky od vypuknutí pandemie koronaviru úspory českých domácností ztratily třetinu své hodnoty. Ne nadarmo uznávaný americký ekonom Milton Friedman inflaci označil za zdanění bez legislativy. Kdo neinvestoval a ponechal finanční prostředky napospas působení inflace, za nominálně stejnou sumu pořídí při dnešních cenách podstatně méně zboží a služeb.
David Čubr: Investování je spíš maraton než sprint. V ZDR dlouhé tratě umíme
Názory
