Růst mezd narazí na strop. Firmy místo přidávání investují do technologií

Mzdy napříč Českem rostou o čtyři až šest procent. Výdělky Pražanů jsou o 28 procent nad celorepublikovým průměrem. V příštím roce už ale růst mezd bude slabší. Zaměstnavatelé s pomocí AI a robotizace hledají cesty, jak snižovat náklady. Důsledkem je i ubývání nástupních pozic, což zasahuje hlavně absolventy.

Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,3 procenta na 51 966 korun. Po zohlednění inflace si zaměstnanci reálně polepšili o 4,3 procenta. Současné tempo však podle odborníků není dlouhodobě udržitelné. Firmy budou stále častěji investovat do technologií a automatizace, což omezí nejen růst výdělků, ale také nabídku pracovních míst. Nejvíce ohrožené jsou juniorské pozice.

Jak upozornil ředitel personálních agentur Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo, takové tempo výrazně převyšuje růst mezd ve většině ostatních zemí Evropské unie. Táhlo ho zejména zvyšování platů ve veřejné sféře, které bylo rychlejší než v soukromém sektoru. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců navíc na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Nejvíce si polepšují technické a provozní profese

Ve většině oborů a regionů letos mzdy nejčastěji rostou meziročně o čtyři až šest procent. Nejvíce zaměstnavatelé přidávají lidem v nedostatkových technických a provozních profesích ve stavebnictví, výrobě a logistice. Často jde o pozice, o které už mezi českými pracovníky není dostatečný zájem.

Nemoc vás může stát tisíce. Vláda chystá návrat karenční doby

Názory

Návrat karenční doby by firmám ušetřil téměř deset miliard korun ročně, zaměstnanci by však za první tři dny nemoci nedostali nic. Nejvíc by opatření zasáhlo lidi s nižšími příjmy a bez finanční rezervy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Zvyšování odměn ale podle průzkumu Grafton Recruitment, který pracuje s konkrétními údaji z devíti hlavních segmentů české ekonomiky, není plošné. Firmy se zaměřují především na klíčové specialisty a pracovníky, kterých je na trhu nedostatek. Využívají cílené odměny, bonusy, směnné příplatky nebo příspěvky na dopravu. V řadě oborů navíc mzdy rostou z poměrně nízkého základu.

Praha vede, Karlovarský kraj zaostává

Průměrná čistá mzda v Praze převyšuje celorepublikový průměr o 28 procent. Důvody jsou podle Mala prozaické: silnější konkurence mezi zaměstnavateli, menší počet dostupných uchazečů a vyšší životní náklady.

Naopak v Karlovarském kraji je mzdový průměr o 14,4 procenta nižší než celorepubliková hodnota. Specifická situace panuje také v Ústeckém kraji. Řada jeho obyvatel dojíždí za prací do Německa, zatímco v Česku mohou být vedeni jako nezaměstnaní. To zvyšuje počet registrovaných uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo a současně snižuje vykazovaný mzdový průměr regionu. Pokud by se do statistik zahrnuly také jejich německé výdělky, dostal by se podle Mala kraj nad celorepublikový průměr.

Průměrná mzda překonala 51 tisíc. Češi bohatnou, ale pomaleji, než se čekalo

Money

Průměrná mzda v Česku se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na 51 966 korun a lidé si díky nízké inflaci reálně polepšili o 4,3 procenta. Mzdová euforie se ale nekoná. Růst zaostal za očekáváním analytiků a statistici výrazně snížili dříve zveřejněná čísla za začátek roku. Pro ČNB je to argument, proč s úrokovými sazbami nespěchat vzhůru.

nst

Přečíst článek

Dosavadní dynamika nominálních i reálných mezd není podle Mala dlouhodobě udržitelná. Zpomalení se má projevit už v příštím roce. Jedním z důvodů bude vyšší inflace, která by se podle některých odhadů mohla pohybovat kolem tří procent. Druhým je snaha firem snižovat náklady prostřednictvím investic do technologií.

„My si jako zaměstnanci říkáme, že máme inflaci a že všechno zdražuje. Totéž se ale týká i firem. Proto nastupuje trend, který bude pokračovat také v příštích obdobích, a tím jsou takzvané vnitřní optimalizace,“ vysvětluje Malo.

Ty mohou mít řadu podob. „Firmy si řeknou, že současný růst mezd je dlouhodobě neudržitelný. Místo dalšího přidávání proto investují do technologie, jejíž návratnost je poměrně dobře měřitelná a která jim zvýší produktivitu práce,“ popisuje.

video

Konec tajností kolem mezd. Firmy budou muset ukázat, jak své lidi platí

Zprávy z firem

Výplaty přestanou být ve firmách přísně střeženým tajemstvím. Zaměstnavatelé budou muset zprůhlednit pravidla odměňování, říkat uchazečům nabízenou mzdu předem a připravit se i na nové kontroly a reporting. Co konkrétně zaměstnavatelům přinese transparentní odměňování, rozebírají právníci z advokátní kanceláře PRK Partners v podcastu na Kus řeči s právníky.

nst

Přečíst článek

Důsledky tohoto přístupu jsou podle něj na pracovním trhu patrné už nyní. Některé pracovní pozice postupně zanikají. Firmy zároveň optimalizují své dodavatelské sítě a hledají další možnosti úspor.

Při vyjednávání o mzdách tlak zeslábne

Zaměstnavatelé už nyní hovoří o tom, že při příštích mzdových vyjednáváních očekávají slabší tlak na zvyšování výdělků. Podle šéfa personální agentury je však na takové závěry ještě brzy. Zpomalení mzdového růstu v příštím roce přesto považuje za zřetelný trend.

Rozhodující bude vývoj hrubého domácího produktu, schopnost firem investovat i další vývoj globálních rizik a nejistot.

„Ačkoliv žijeme ve značně turbulentním prostředí, jsem nesmírně rád, že Česká republika vykazuje určitou míru odolnosti a dokáže reagovat na negativní vlivy, které přicházejí ze světa,“ dodal Malo.

Zlatá éra tradičních IT profesí skončila

Situace se mění také v informačních technologiích. Doba, kdy zaměstnavatelé informatiky téměř vyvažovali zlatem, podle dat Graftonu skončila. V posledních dvou letech jejich mzdy rostou pomaleji a u některých pozic narážejí na svůj strop.

„Určitě to platí pro klasické IT role, které neprocházejí výraznějším vývojem. Netýká se to ale pozic navázaných na moderní technologie, jako je například strojové učení. Tam mzdy ještě rostou,“ uvedl Malo.

Umělá inteligence podle něj nejrychleji proniká do finančnictví, informačních technologií a sektoru center sdílených služeb.

Juniorních pozic ubývá o šest procent ročně

S nástupem nových technologií souvisí také úbytek juniorských pracovních míst. Nejvíce dopadá na absolventy, kteří budou mít vstup na pracovní trh stále obtížnější.

„Vstupních rolí neustále ubývá. Podle dat, která jsme měli k dispozici, činí jejich meziroční pokles šest procent,“ upozornil Malo. V Česku je však situace stále příznivější než například na Slovensku, kde počet těchto pozic každoročně klesá o 15 až 16 procent.

Za jejich úbytkem nestojí pouze umělá inteligence. Roli hrají také výkon ekonomiky, míra podnikových investic a další faktory.

„Trend úbytku vstupních pozic tady je a bude pokračovat. Čím více se budou prosazovat technologie, které zeštíhlují firemní procesy, tím méně těchto rolí zůstane,“ uzavřel Malo.