Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Evropa energetickou krizi zatím zvládá. To však neznamená, že zejména některé její země – včetně Česka – nečeká v příštím roce ekonomický otřes. Oba závěry lze vyvodit z dnešního dění na mezinárodních trzích, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Energetická společnost ČEZ vyzvala své zákazníky, aby si do konce listopadu udělali samoodečet elektřiny a plynu. Podle společnosti to pomůže k vhodnějšímu nastavení nových záloh plateb pro příští rok. Uvedl to mluvčí firmy Roman Gazdík s tím, že v nových zálohách se už promítne zdražení elektřiny od příštího roku. Většina klientů ČEZ bude platit zastropované ceny. Zdražovat budou i ostatní dodavatelé.
Čína pokračuje v nákupech ruských energií. Od ruské invaze na Ukrajinu se dovoz ruského zemního plynu, uhlí, ropy a ropných produktů do Číny zvýšil na téměř 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), před rokem činil přibližně 35 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Vyšetřování zářijových úniků plynu z plynovodů Nord Stream potvrdilo, že se jednalo o sabotáž, uvedla dnes podle agentury Reuters švédská prokuratura. Na poškozených plynovodech byly objeveny zbytky výbušnin, dodala.
Evropská komise (EK) v úterý schválila pomoc české vlády určenou velkým firmám zasaženým růstem cen energií v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Za období od letošního února do konce roku jim bude stát moci poskytnout dotace v celkovém objemu 1,23 miliardy eur (30 miliard korun).
Polská vláda převezme polská aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom. Jde o podíl ve společnosti EuRoPol Gaz, což je vlastník polské části plynovodu Jamal-Evropa, významné části přepravní soustavy zemního plynu v Polsku. Na svém webu to dnes uvedl polský deník Rzeczpospolita a zprávu posléze potvrdila polská vláda. Krátce nato oznámila německá vláda, že zestátní bývalou dceřinou společnost Gazpromu, informovala agentura DPA.
Válka na Ukrajině mimo jiné připomněla, že decentrální energetika posiluje bezpečnost dodávek elektřiny a tepla. „Jednu velkou elektrárnu můžete vyřadit z provozu rychle, ale v případě decentrálních zdrojů byste se musel hodně snažit, abyste narušil celou síť,“ říká v rozhovoru pro Export.cz Vladimír Hlavinka, generální ředitel společnosti Tedom, která vyváží plynové kogenerační jednotky do více než 50 zemí světa.
Polostátní energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zdraží elektřinu. Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem 300 korun. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou, uvedl mluvčí společnosti Roman Gazdík. Firma vyšší ceny oznámila v den, kdy zveřejnila výsledky, podle kterých ji kvůli vyšším cenám energií stoupl do září zisk osminásobně. Nové ceníky se zastropovanými cenami pro příští rok ohlásili i další dodavatelé energií.
České zásobníky plynu jsou k dnešnímu dni naplněny z 99 procent, obsahují 3,34 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Česko neplánuje pronájem dalších kapacit zásobníků v zahraničí, řekl novinářům ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Uvedl také, že v říjnu a prvním listopadovém týdnu se česká spotřeba plynu meziročně snížila o 28 procent. Česko z pohledu zásobování plynem zimu zvládne, řekl.
Čistý zisk polostátní skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Na výši zisku měl vliv mimo jiné rapidní růst cen komodit na velkoobchodních trzích, uvedla firma na svém webu.
