Čína pokračuje v nákupech ruských energií. Od ruské invaze na Ukrajinu se dovoz ruského zemního plynu, uhlí, ropy a ropných produktů do Číny zvýšil na téměř 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), před rokem činil přibližně 35 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg.
Polostátní energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zdraží elektřinu. Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem 300 korun. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou, uvedl mluvčí společnosti Roman Gazdík. Firma vyšší ceny oznámila v den, kdy zveřejnila výsledky, podle kterých ji kvůli vyšším cenám energií stoupl do září zisk osminásobně. Nové ceníky se zastropovanými cenami pro příští rok ohlásili i další dodavatelé energií.
České zásobníky plynu jsou k dnešnímu dni naplněny z 99 procent, obsahují 3,34 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Česko neplánuje pronájem dalších kapacit zásobníků v zahraničí, řekl novinářům ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Uvedl také, že v říjnu a prvním listopadovém týdnu se česká spotřeba plynu meziročně snížila o 28 procent. Česko z pohledu zásobování plynem zimu zvládne, řekl.
Čistý zisk polostátní skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Na výši zisku měl vliv mimo jiné rapidní růst cen komodit na velkoobchodních trzích, uvedla firma na svém webu.
Rusko v reakci na západní sankce začalo po ropě prodávat Indii i uhlí. A s výraznou slevou, až 70 procent. S odvoláním na analýzy ruské státní banky PSB to napsal server The Moscow Times.
Pražská energetika (PRE) od ledna příštího roku zdraží dodávky elektřiny a plynu. Většina zákazníků bude platit vládou zastropované ceny, proti současnosti si tak průměrná pražská domácnost připlatí nižší stovky korun měsíčně.
Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn více než kdy jindy, přestože vlády utrácejí miliardy na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí. Cena plynu v říjnu v zemích EU a Velké Británii byla dvakrát vyšší, než ve stejném měsíci před rokem, u elektřiny je nárůst vyšší než dvě třetiny, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data energetické poradenské společnosti VaasaETT.
Státy EU podle premiéra Petra Fialy (ODS) považují za nepřijatelné, aby Německo jednostranně zvýhodnilo svůj průmysl. Podle kritiků by chystané uvolnění až 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun) na stabilizaci cen energií mohlo znevýhodnit ostatní země unie. Evropská komise nepřipustí to, aby některá země v rozporu s unijními pravidly zvýhodněným způsobem podporovala své podniky, řekl senátorům Fiala, když je ve čtvrtek informoval o závěrech říjnové Evropské rady.
Německý dovozce plynu Uniper vykázal za první tři čtvrtletí letošního roku rekordní ztrátu 40 miliard eur (téměř bilion korun). Oznámila to firma, kterou tvrdě zasáhlo přerušení dodávek plynu z Ruska. Německá vláda se v září dohodla na převzetí Uniperu, aby zajistila, že podnik bude dál schopen zajišťovat dodávky plynu německým zákazníkům.
Na virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny plynu v Evropské unii, se v úterý obchodoval plyn za zhruba 120 eur za megawatthodinu. Jedna z největších amerických bank Goldman Sachs očekává, že tato cena v prvním čtvrtletí roku 2023 klesne na 85 eur za megawatthodinu. Poté ovšem zamíří opět prudce nahoru. Stále proto existuje velký tlak na evropské lídry, aby zajistili dodávky plynu i ve střednědobém horizontu, napsal server CNBC.
Politici a domácnosti se kvůli omezování ruských dodávek obávají nadcházející zimy, nedostatku energií a jejich vysokých cen. Příští zima ale bude ještě horší, varují šéfové mocných ropných a plynárenských společností. Vlády by se proto měly připravovat na ještě větší demonstrace a stávky, než jaké se v poslední době konaly ve Francii, Německu či Česku, napsal server CNBC.
