Synthos Kralupy ukončí v letošním druhém čtvrtletí část výroby kaučuku. Důvodem jsou ceny energií, kvůli kterým se produkce nevyplatí, napsal web Hospodářských novin, kterým informaci potvrdil generální ředitel Synthosu Kralupy David Pohl.
Pražská plynárenská od 1. května sníží své prodejní ceny zemního plynu a elektřiny pod vládou stanovený limit. Zlevnění bude platit pro základní tarify i roční smlouvy s fixací. Vyplývá to z webových stránek společnosti. Jako první na to upozornil Ekonomický deník. Ceny pod vládním maximem už začali v reakci na klesající ceny energií na trhu snižovat i další dodavatelé.
Nejpozoruhodnější evropskou odpovědí na ruskou agresi na Ukrajině nebyly jen dodávky zbraní a další pomoci za miliardy eur. Byla to také bezprecedentní rychlost, kdy Evropa během jediného roku téměř odstranila závislost na ruských fosilních palivech, píše agentura Bloomberg.
České firmy od vlády potřebují především stabilní a předvídatelné prostředí, což za nejlepší preferovanou státní pomoc označilo 41 procent jejich ředitelů. Na druhém místě se s 24 procenty umístila první konkrétně specifikovaná pomoc, a to přechod na euro. Vyplývá to z aktuálního průzkumu PwC CEO Survey, kterého se na přelomu listopadu a prosince 2022 zúčastnily přes dvě stovky generálních ředitelů českých firem.
Dovoz plynu z Ruska do České republiky klesl během ledna na nulu. Ruský plyn stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V posledních pěti měsících klesl podíl dovozu ruského plynu do ČR na 2,2 procenta, v předchozích letech činil tento podíl kolem 97 procent. Ze Síkelova vyjádření není zřejmé, zda předpokládá nulový dovoz ruského plynu i v dalších měsících.
Stejně jako Česku i jeho metropoli Praze agentura Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance ČR. Energetická krize však nakonec v této topné sezóně nedoléhá na EU, ani na Česko zdaleka tak tíživě, jak se loni v létě i mnozí experti obávali. Vždyť referenční burzovní cena plynu v EU se dnes poprvé po sedmnácti měsících dostala pod úroveň 50 eur za megawatthodinu.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.
Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.
Fixovat, nebo nefixovat? Budou ceny plynu klesat i nadále? „Pokud se nám podaří, že na konci topné sezóny budou zásobníky plné z 50 procent či více, což já považuji za optimální, pak by mohlo jít o velmi silný stimul, aby velkoobchodní ceny plynu ještě o něco poklesly,“ říká v rozhovoru pro Newstream energetický expert Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Spotřebitelské ceny by po lednových rekordech měly v letošním roce klesat. V druhé polovině roku i pod deset procent meziročně. Mohl by nějaký vnější faktor snižování inflace ještě zvrátit? Významný vliv bude mít především vývoj kurzu koruny, ale do vývoje cen by mohla zasáhnout třeba i zesílená poptávky po zkapalněném plynu ze strany Číny, říká Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Pro Evropu je důležité, že se začaly stavět terminály na zkapalněný plyn. „Současné ceny energií jsou pro to velkou pobídkou. Reálně vidíme, jak funguje kapitalismus v praxi,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky. Na Evropu přesto podle Singera nejhůře dopadne hospodářská recese.
Americký prezident Donald Trump je "rozhodně ochoten" uznat výsledky voleb 🗳 do Kongresu, které jeho republikáni prohráli. V noci na dnešek to řekl novinářům listu The New York Times (NYT). O Trumpově přístupu k výsledkům se spekulovalo kvůli tomu, že stále neuznal svou porážku z prezidentského klání v roce 2020 a dodnes o něm šíří nepravdy.
Číst více
