Americká internetová společnost Meta Platforms bude muset ve Spojených státech čelit hromadné žalobě ze strany inzerentů. Rozhodl o tom ve čtvrtek odvolací soud v San Francisku. Žaloba tvrdí, že firma inzerentům účtovala nadměrné ceny, protože podvodně nadhodnocovala počet lidí, které může reklamou oslovit. Informovala o tom agentura Reuters.
Americké internetové společnosti Meta Platforms v Itálii hrozí doplacení daně 870 milionů eur (20,6 miliardy korun). Vyšetřování zahájil soud v Miláně na pokyn Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Ten vyzval italskou finanční policii a tamní daňový úřad, ať prověří, zda by neměla bezplatná registrace uživatelů podléhat zdanění. O případu dnes s odvoláním na obeznámené zdroje informoval list Il Fatto Quotidiano.
Americká internetová společnosti Meta Platforms plánuje nové kolo snižování stavu zaměstnanců. Reorganizace se může dotknout tisíců pracovníků. S odvoláním na obeznámený zdroj o tom ve středu informoval list The Washington Post (WT). Firma na žádost agentury Reuters o komentář zatím nereagovala. Loni Meta oznámila, že propustí více než 11 tisíc lidí, což je zhruba 13 procent její pracovní síly.
Ve stopách Twitteru Elona Muska kráčí i další z amerických miliardářů, Mark Zuckerberg. Ve společnosti Meta Platforms chystá obří propouštění. Matku Facebooku musí opustit 11 tisíc lidí, což představuje asi 13 procent její pracovní síly.
Obzvláště chmurný byl poslední říjnový týden pro technologické giganty. Výsledky hospodaření na prahu recese zveřejňovalo hned několik z nich. Výjimkou se stal pouze Apple, který překonal očekávání analytiků na čistém zisku i tržbách a za poslední říjnový týden si připsal více jak čtyři procenta.
Společnost Meta trpí syndromem velké korporace, zaměstnává přemíru drahých lidí a plýtvá zdroji na nesmyslné investice. Tak by se dala shrnout slova jednoho z jejích investorů, který napsal otevřený dopis zakladateli gigantu Markovi Zuckerbergovi, uvedl server CNBC.
Chatovací robot americké společnosti Meta Platforms o zakladateli podniku Marku Zuckerbergovi říká, že vykořisťuje lidi. Automat reportérovi britské stanice BBC řekl, že Zuckerberg to dělá pro peníze a že je mu to jedno. Firma přispěchala s vysvětlením, že jde teprve o prototyp. Jinak je podle ní chatbot schopen bavit se téměř o čemkoliv, protože využívá umělou inteligenci.
Odcházející provozní ředitelka Mety (dříve Facebook) Sheryl Sandbergová si během své kariéry ve firmě přišla z prodeje zaměstnaneckých akcií na 1,7 miliardy dolarů (39 miliard korun). Zásadně prodávala, když byly ceny nahoře, píše CNBC.
Provozní ředitelka firmy Meta Platforms (dříve Facebook) Sheryl Sandbergová po 14 letech skončí ve funkci. Dvaapadesátiletá Sandbergová to oznámila na svém facebookovém účtu. Formálně z funkce odstoupí na podzim, měla by však zůstat ve správní radě firmy Meta, která je mateřskou firmou také Instagramu a WhatsAppu.
Během jediného dne přišel Mark Zuckerberg o 29 miliard dolarů, když akcie jeho sociální sítě Facebook odepsaly 26 procent. Poprvé od vstupu Facebooku na burzu tak Zuckerberg opustil prestižní klub deseti nejbohatších lidí planety. Zvládne stále ještě mladý podnikatel ustát tlak, který na jeho osobu nyní začne nyní doléhat ještě více než doposud?
Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie.
Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině.
Pražská burza se v závěru pracovního týdne stejně jako v úterý dostala pod hranici 2500 bodů. Index PX dnes odepsal 1,21 procenta na 2482,64 bodu, což je nejnižší hodnota v letošním roce. Nejvíc se propadly akcie zbrojovky Czechoslovak Group (CSG), které klesly o deset procent. Ztrácely i finanční tituly.
Čistý zisk největšího čínského výrobce 🚘🚘🚘elektromobilů BYD se v loňském roce snížil o 19 procent na 32,6 miliardy jüanů (zhruba 100 miliard korun). Firma tak vykázala první pokles celoročního zisku za čtyři roky. Propad zisku byl navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu společnosti LSEG předpovídala zhruba 12procentní pokles, napsala agentura Reuters.
Ceny ropy 🛢️🛢️🛢️ na světových trzích dnes pokračují v růstu a severomořský Brent je zpět nad 110 dolary za barel. Vliv má i nadále konflikt na Blízkém východě a situace v klíčovém Hormuzském průlivu. Od začátku americko-izraelské války s Íránem ale ceny směřují k prvnímu týdennímu poklesu. Před týdnem se Brent prodával za více než 112 dolarů.
Aktiva pod správou fondu kvalifikovaných investorů J&T Arch Investments v roce 2025 stoupla o 81,4 miliardy korun na 202,9 miliardy korun. Akcie fondu v korunách se loni zhodnotily 💪 o 15,82 procenta a o 14,4 procenta v eurech 💶.
Číst více
Univerzita Karlova 🧑🏫🧑🏫🧑🏫 nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy. Na dnešním jednání akademického senátu univerzity to řekl člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
Rakousko zakáže používání sociálních sítí dětmi do 14 let věku. Dohodu o tom oznámili představitelé vládní trojkoalice. Podobný zákaz, který pro děti mladší 16 let již od minulého roku platí v Austrálii, chtějí zavést i další evropské státy jako Španělsko a Dánsko a některé další takové opatření zvažují. Francouzská dolní komora parlamentu schválila zákaz pro osoby mladší 15 let v lednu. V sobotu má podobný zákaz podle agentury AP začít platit v Indonésii.