Americká internetová společnost Meta Platforms bude muset ve Spojených státech čelit hromadné žalobě ze strany inzerentů. Rozhodl o tom ve čtvrtek odvolací soud v San Francisku. Žaloba tvrdí, že firma inzerentům účtovala nadměrné ceny, protože podvodně nadhodnocovala počet lidí, které může reklamou oslovit. Informovala o tom agentura Reuters.
Americké internetové společnosti Meta Platforms v Itálii hrozí doplacení daně 870 milionů eur (20,6 miliardy korun). Vyšetřování zahájil soud v Miláně na pokyn Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Ten vyzval italskou finanční policii a tamní daňový úřad, ať prověří, zda by neměla bezplatná registrace uživatelů podléhat zdanění. O případu dnes s odvoláním na obeznámené zdroje informoval list Il Fatto Quotidiano.
Americká internetová společnosti Meta Platforms plánuje nové kolo snižování stavu zaměstnanců. Reorganizace se může dotknout tisíců pracovníků. S odvoláním na obeznámený zdroj o tom ve středu informoval list The Washington Post (WT). Firma na žádost agentury Reuters o komentář zatím nereagovala. Loni Meta oznámila, že propustí více než 11 tisíc lidí, což je zhruba 13 procent její pracovní síly.
Ve stopách Twitteru Elona Muska kráčí i další z amerických miliardářů, Mark Zuckerberg. Ve společnosti Meta Platforms chystá obří propouštění. Matku Facebooku musí opustit 11 tisíc lidí, což představuje asi 13 procent její pracovní síly.
Obzvláště chmurný byl poslední říjnový týden pro technologické giganty. Výsledky hospodaření na prahu recese zveřejňovalo hned několik z nich. Výjimkou se stal pouze Apple, který překonal očekávání analytiků na čistém zisku i tržbách a za poslední říjnový týden si připsal více jak čtyři procenta.
Společnost Meta trpí syndromem velké korporace, zaměstnává přemíru drahých lidí a plýtvá zdroji na nesmyslné investice. Tak by se dala shrnout slova jednoho z jejích investorů, který napsal otevřený dopis zakladateli gigantu Markovi Zuckerbergovi, uvedl server CNBC.
Chatovací robot americké společnosti Meta Platforms o zakladateli podniku Marku Zuckerbergovi říká, že vykořisťuje lidi. Automat reportérovi britské stanice BBC řekl, že Zuckerberg to dělá pro peníze a že je mu to jedno. Firma přispěchala s vysvětlením, že jde teprve o prototyp. Jinak je podle ní chatbot schopen bavit se téměř o čemkoliv, protože využívá umělou inteligenci.
Odcházející provozní ředitelka Mety (dříve Facebook) Sheryl Sandbergová si během své kariéry ve firmě přišla z prodeje zaměstnaneckých akcií na 1,7 miliardy dolarů (39 miliard korun). Zásadně prodávala, když byly ceny nahoře, píše CNBC.
Provozní ředitelka firmy Meta Platforms (dříve Facebook) Sheryl Sandbergová po 14 letech skončí ve funkci. Dvaapadesátiletá Sandbergová to oznámila na svém facebookovém účtu. Formálně z funkce odstoupí na podzim, měla by však zůstat ve správní radě firmy Meta, která je mateřskou firmou také Instagramu a WhatsAppu.
Během jediného dne přišel Mark Zuckerberg o 29 miliard dolarů, když akcie jeho sociální sítě Facebook odepsaly 26 procent. Poprvé od vstupu Facebooku na burzu tak Zuckerberg opustil prestižní klub deseti nejbohatších lidí planety. Zvládne stále ještě mladý podnikatel ustát tlak, který na jeho osobu nyní začne nyní doléhat ještě více než doposud?
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
Na českém trhu přibývá 🚬🚬🚬 padělaných cigaret. Podle průzkumu založeném na sbírání prázdných cigaretových krabiček z ulic a veřejných košů v ČR plyne, že v loňském čtvrtém čtvrtletí padělky tvořily zhruba 6,5 procenta cigaret na českém trhu, což představuje 800 milionů kusů. Za poslední dva roky se výskyt padělků téměř zdvojnásobil, na konci roku 2023 tvořily 2,8 procenta.
Ceny ropy ⛽⛽⛽ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si během dopoledne připisovala přes deset procent a dostala se nad 119 dolarů za barel.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.