V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.
Ruská invaze na Ukrajinu by letos mohla ubrat více než jeden procentní bod z růstu světové ekonomiky, a naopak přidat 2,5 procentního bodu k inflaci. Ve své zprávě to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Míra inflace v Evropské unii v únoru vystoupila na rekordních 6,2 procenta z lednové hodnoty 5,6 procenta, uvádí ve své zprávě Eurostat. Česká republika má z celé unie třetí nejvyšší inflaci, a to rovných deset procent. Tak jako v minulých měsících i v únoru se na růstu cen podílely nejvíce energie.
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Téměř všechny státy eurozóny se potýkají s výrazným růstem spotřebitelských cen. Nejrychleji roste inflace na východním okraji eurozóny, píše agentura Bloomberg.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Ani v tom nejhorším možném scénáři, kdy Západ uvalí sankce na ruské energie a komodity, se světové ekonomiky nepřiblíží ropné krizi ze 70. let minulého století.
Polostátní energetické společnosti ČEZ mírně propadl provozní i čistý zisk. Za rok 2022 očekává výrazný nárůst dividendy z aktuálně navrhovaných 44 korun až na 62 korun na akcii. To by byla nejvyšší vyplacená dividenda v historii firmy.
Inflace v Česku může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Inflace bude podle něj odeznívat déle a snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Rusnok také uvedl, že intervence centrální banky proti oslabování koruny splnily očekávání a budou zřejmě ještě týdny až měsíce pokračovat.
Dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu se začínají projevovat na každodenním životě Rusů. Dramaticky se zdražují běžné potraviny, i elektronika. Problém je i s léky, upozorňuje CNN. „Nevíme, co bude dál,“ bojí se běžní Rusové.
Inflace už začíná ovlivňovat nákupy spotřebitelů. Tržby v maloobchodě v lednu sice zrychlily, ale na úroveň před pandemií se podle statistiků zdaleka nedostaly. Polepšily si hlavně prodejny, které loni ovlivnila protiepidemická opatření. Méně naopak utržily internetové a zásilkové obchody, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Růst hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu zpomalil na 1,5 procenta z tempa 2,1 procenta v prvním čtvrtletí. V rychlém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu.
Ministerstvo zdravotnictví počítá pro příští rok po přesunu protidrogové agendy s dotacemi 415 milionů korun pro poskytovatele služeb proti závislostem. Peníze by chtělo přesměrovat víc do prevence. Při veřejném slyšení v Senátu o odpovědnosti státu za protidrogovou politiku to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora tak bude stejná jako letos. Podle protidrogových expertů je částka nízká, služby jsou dlouhodobě podfinancované a potřeba by bylo k plnému pokrytí navíc 600 až 800 milionů korun.
Ministerstvo financí dnes v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 7,7 miliardy korun. Objem emise byl zhruba o 30 procent vyšší, než ministerstvo předpokládalo ve svém emisním kalendáři z konce června. Zájem investorů o české obligace byl větší, když je chtěli nakoupit za 15,9 miliardy korun.
Firmě Wienerberger, největšímu výrobci pálených cihel a střešních tašek v ČR, loni klesl zisk před zdaněním o více než 45 procent na 171 milionů korun. Obrat společnosti vzrostl o téměř devět procent na 3,65 miliardy korun.
Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard korun) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyenová 25. června.
Mezičtvrtletní růst ekonomiky Evropské unie ve druhém čtvrtletí podle sezonně upravených údajů zrychlil na 0,5 procenta z tempa 0,1 procenta v prvním čtvrtletí. V rychlém odhadu to dnes oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Růst české ekonomiky zrychlil na 0,4 procenta.
Americká softwarová společnost Microsoft ve čtvrtém finančním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 31 procent na 35,8 miliardy dolarů (zhruba 755 miliard korun). Firma o tom informovala v tiskové zprávě. Microsoft nadále těží z dobrých výsledků v oblasti cloudových služeb a umělé inteligence (AI).
Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vzrostla 📈 oproti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. V předběžné zprávě to uvedl Spolkový statistický úřad. Analytici oslovení agenturou Reuters předpokládali, že hrubý domácí produkt (HDP) vzroste jen o 0,1 procenta. Statistický úřad také revidoval data za první čtvrtletí. HDP v něm vzrostlo o 0,4 místo původně udávaných 0,3 procenta.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo za dva a půl roku peníze 266 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od ledna 2024 investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. V DIP bylo koncem června 12,1 miliardy korun. Z toho tvořily tři procenta depozita, 91 procent investiční fondy a šest procent ostatní investice.
Číst více
Zisk 💰 před zdaněním německého výrobce luxusních aut BMW ve druhém čtvrtletí klesl o 35 procent na 1,7 miliardy eur (41,1 miliardy korun). Výsledky negativně ovlivnil prudký propad prodeje v Číně a pokles spotřebitelské důvěry na Blízkém východě. Výnosy klesly o 7,9 procenta na 31,3 miliard eur. Oznámila to společnost v tiskové zprávě.
