
Inflace 10 procent? Vyloučit to nelze, míní guvernér ČNB Rusnok
MoneyCentrální banka v reakci na růst cen bude i nadále zvyšovat základní úrokové sazby. Nad pětiprocentní hranici by však podle vyjádření Jiřího Rusnoka pro Český rozhlas jít neměla.
Centrální banka v reakci na růst cen bude i nadále zvyšovat základní úrokové sazby. Nad pětiprocentní hranici by však podle vyjádření Jiřího Rusnoka pro Český rozhlas jít neměla.
Čekal jsem růst sazeb o půl procentního bodu, národní banka byla razantnější, říká ekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. Česká ekonomika podle něj růst základní sazby dobře vstřebá, zejména díky vysoké zaměstnanosti. Další rychlé zvyšování sazeb už nečeká.
Bankovní rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace, a s tím spojená snaha centrální banky tlumit očekávání, že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008 a podle ČNB překročí i čtyři procenta. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu. Ministr financí Zbyněk Stanjura rozhodnutí banky respektuje a dodal, že i tak lze očekávat nejvyšší inflaci za posledních 13 let.
Co bude hlavní výzvou pro český průmysl v příštím roce? Oslovili jsme ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy jeho kapitány, majitele i ředitele významných firem, a přinášíme unikátní anketu na toto téma. Každá firma řeší své vlastní výzvy. Ale některé problémy jsou společné pro všechny. Kromě pandemie a rostoucí inflace trápí lídry firem, které táhnou tuzemskou ekonomiku, také nedostatek pracovníků nebo nejasnosti kolem Green Dealu. Příležitost naopak vidí v rozšiřování nových technologií, ať už jde o elektromobilitu či jiná chytrá řešení. Žádné černé scénáře před sebou klíčoví lidé průmyslu nevidí, naopak věří, že tuzemská ekonomika bude opět šlapat.
Nízké úrokové sazby jsou špatné pro finanční sektor, teď to bude pro zisky bank a pojišťoven lepší. Centrální banka chce utnout inflační očekávání, která jdou hlavně přes mzdy, říká ex-centrální bankéř a šéf české pobočky Expobank Lubomír Lízal. Banka aktuálně hledá kupce.
Týden ve vleku rozhodování centrálních bank, kdy se „sešla“ zasedání ECB, Fed i BoE, je konečně za námi. A jak si vlastně především bankéři Fed a také ECB poradili s takzvaným taperingem? Změnila se nějak expanzivní politika centrálních bank?
Růst cen v Evropské unii, způsobený zejména zdražováním energií, v listopadu opět zrychlil. Meziroční míra inflace vystoupila na 5,2 procenta, což je nejvýše za poslední dvě desetiletí. V říjnu činila míra inflace v Evropské unii 4,4 procenta. Ceny rostly ve všech unijních zemích vyjma České republiky, kde zůstala inflace na hodnotě 4,8 procenta.
Zprávy, že inflace bude začátkem příštího roku možná přes osm, nebo dokonce přes deset procent, plní média. Zdraží elektřina, potraviny, stavební materiál, papír, pojistky, prostě všechno.
Burzy se dnes dost možná pořádně otřesou. Americká centrální banka – Fed – dá světu vědět, jakou cestou se bude ubírat její měnová politika. Je v pasti. Na jednu stranu by měla vyslat jasný signál, že nejvýraznější inflaci v USA za posledních takřka 40 let opravdu nehodlá tolerovat. Na stranu druhou platí, že aby tak učinila věrohodně, musí signalizovat takové kroky – takové utažení své extrémně expanzivní měnové politiky –, které snadno vženou burzy celého světa do paniky.
Lidé, kteří se chystají do starobního důchodu letos na přelomu roku, letos musí být obzvláště obezřetní. Správným načasováním odchodu si totiž mohou „přihrát“ stovky až tisíce korun měsíčně na důchodu navíc, a to až do konce života.
Česko v příštím roce čeká inflační smršť. Zvláště neúprosná bude v prvních měsících roku, zejména hned v lednu, kdy meziroční míra hladiny růstu spotřebitelských cen může atakovat nevídanou hodnotu deseti procent. Během roku smršť sice zmírní, ale odeznívat bude jen pomalu.