Stín současného ruského útoku na Ukrajinu silně dopadá také na českou korunu. Její kurs vůči euru se dnes dostal na dohled úrovně 26 korun za euro, což je podle dat Bloombergu absolutně nejslabší hodnota od dubna 2021.
Do akciových trhů se naplno zakousli medvědi. A to zejména ti ruští. Ruská hrozba Ukrajině se nakonec bohužel potvrdila a podle očekávání přinesla na trhy bouři dalších výprodejů a volatility. Noční útok na Ukrajinu přinesl nové otazníky ve vztahu k ekonomickému oživení ve světě a stavu sílící inflace, což se projevilo v nejistotě investorů napříč trhy.
Ruská invaze na Ukrajinu a hrozba velké války bude mít vliv na evropskou, potažmo českou ekonomiku. Jak drtivý ten dopad bude, to bude záležet na rozsahu a délce konfliktu, míní bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko. Samozřejmě ovlivní ceny energií, které tlačí na inflaci. „Kvůli tomu je těžké odhadovat, kdy Česká národní banka bude moci zahájit snižování sazeb,“ dodává Šramko v rozhovoru pro newstream.cz.
Válka na Ukrajině roztočí v Česku druhé kolo inflace. Tentokrát už půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Stavební firmy v Česku se bez ukrajinských pracovníků neobejdou, a to celoročně. Vyplývá to z ankety mezi stavebními firmami. Proces náboru Ukrajinců trvá kolem půl roku, což je v poměru na délku stavebních projektů příliš dlouho. Stavbaři by proto uvítali snadnější udělování dlouhodobých víz.
Zprávy o vstupu ruských vojáků na východ Ukrajiny v úterý dominovaly titulním stranám novin i televizním zprávám. Jak moc se ale Američané zajímají o dění na východě Evropy? Více než by se mohlo zdát, jak píše náš zvláštní zpravodaj z USA.
Inflační tlaky v české ekonomice nepolevují. Enormně vysoký nárůst cen ve výrobní sféře znatelně poznamená vývoj cen ve sféře spotřebitelské. Letošní průměrná inflace bude až 9,5 procenta.
Na trhu je nový trend: Nejlevnější hypotéky jsou ty s fixací úrokové sazby na 10 či 15 let. U nich se lze u některých bank dostat i pod čtyři procenta. Ve skutečnosti však nejde o až tak výhodnou nabídku, jak by se mohlo zdát.
Ceny nájemního bydlení letos citelně vzrostou napříč Českem. Zde je pět stěžejních důvodů, proč se tak stane. A na závěr nechybí rada, co s tím může nájemník dělat.
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond. Fialův kabinet to však i kvůli inflaci a pandemii zatím otevřeně odmítá. Ale nejspíš mu nezbyde nic jiného.
