Rusko nyní spaluje obrovské množství volného zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů korun). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Ačkoli k zásadnímu vystoupení šéfa americké centrální banky Jeroma Powella dojde až zítra, nálada centrálních bankéřů je podle agentury Bloomberg jasná: sazby musejí růst, a to klidně výrazně. Důvod? Inflační tlaky se zatím nepodařilo dostatečně zkrotit.
Tíživá situace ve výrobě hnojiv se v Evropě zhoršuje, již třetí evropská firma oznámila, že omezí výrobu čpavku zásadního pro výrobu hnojiv. Je jí norská společnost Yara International, důvodem jsou rekordní ceny plynu. Informovala o tom agentura Bloomberg, podle níž produkce dusíkatých hnojiv v Evropě klesla po ruské invazi na Ukrajinu více než o čtvrtinu. Klesající zásoby hnojiv se podle expertů mohou odrazit na úrodě a posléze na ceně potravin.
Cena elektřiny roste, spotřebitelé si na vytápění mohou připlatit v příštím roce desítky tisíc navíc oproti současným, už tak vysokým cenám. Úsporný tarif téměř nic neřeší, zvláště u ohrožených domácností, míní analytik Arsen Lazarevič.
Proč chtěl vlastně Fiala vyhrát volby? Osvobodit Česko od Babiše? OK, ale co dál? Jak se ukazuje, nic moc dalšího tady není. Žádný plán, žádná strategie pro Česko. Jak se naše krásná země plná šikovných lidí stane lepší? Vláda nic neukázala. Znalostní ekonomika? Zmenšení byrokracie? Nic se nestalo.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní. Dražší byl zemní plyn jen bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině.
Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda na svém jednání schválila návrh očekávaného takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle analytiků je pomoc malá. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle Fialy 177 miliard korun.
Byla to právě havárie ve Fukušimě, která vedla Německo k plánu na postupné uzavření jaderné energetiky. Nyní se Japonci rozhodli sestavit plán na opětovné spuštění svých jaderných elektráren, a dokonce na výstavbu nových reaktorů.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Dva nejvyšší představitelé České republiky se po delší době sešli v Lánech. Hlavní téma? Energetická krize, která stále drtivěji dopadá na občany i firmy. Došlo ale i na podporu Ukrajiny nebo na kontroverzního šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka.
