Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy EUR (více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií, řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Skládání záloh požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
Poslance Evropského parlamentu dnes čeká stěžejní hlasování. Rozhodnou totiž, zda zemnímu plynu a jaderné energii udělí visačku zeleného zdroje.
Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Euro před polednem ztrácelo téměř 1,2 procenta a obchodovalo se za 1,0301 dolaru.
Europarlament zítra asi odmítne jádro a plyn jako zelený zdroj, tlačí na to i Kyjev. Naopak USA zrušením cel na čínské zboží, tedy i ruskou ropu, oslabí západní sankce proti Rusku.
ČEZ zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zvyšování cen. Na podzim domácnosti čeká naprostý cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 procent.
Vláda se kvůli obavě, že Putin zavře plynové kohouty, snaží pro následující dvě topné sezóny zajistit alespoň dostatek uhlí. Společnost OKD tak prodlouží jeho těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023.
Aby svět mohl dosáhnout klimatických cílů, bude muset nastat renesance jaderné energie. Tomu však brání celá řada problémů od politických po ryze ekonomické, vyplývá z aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii.
Valná hromada energetického gigantu ČEZ se opět protahuje na dlouhé hodiny. Významným rozhodnutím se stala výplata dividendy ve výši 48 korun na akcii. Politické strany si pak prosadili do dozorčí rady pětici nových zůstupců, mezi nimiž nakonec chybí influencer Radovan Vávra.
Úplné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska by ve druhém pololetí mohlo snížit výkon německé ekonomiky o 12,7 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou pro bavorskou hospodářskou asociaci vbw vypracoval institut Prognos. Podle hlavního ekonoma institutu Prognos Michaela Böhmera by tak německá ekonomika „sklouzla do hluboké recese“, píše agentura DPA.
Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci COVID-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společností BP.
Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.
Vlny veder na konci června poškodí zemědělce, lze čekat propad výnosů. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
