Jaderná elektrárna Temelín v sobotu plánovaně odstavila první blok. Při odstávce, která potrvá asi dva měsíce, vymění energetici zhruba čtvrtinu paliva, zkontrolují také bezpečnostní systémy. Reaktor začnou energetici otevírat v pondělí, až vychladne. Uvedl to temelínský mluvčí Marek Sviták.
Vláda chce v nejbližších týdnech představit komplexní pětiletý projekt na zajištění energetické bezpečnosti České republiky, uvedl ve své kandidátské řeči na kongresu ODS její předseda a premiér Petr Fiala. Napravit má podle něj léta neřešenou závislost na fosilních palivech z Ruska a v horizontu pěti let republiku úplně vyvléci z ruské energetické smyčky.
Válka na Ukrajině obrátila naruby evropskou energetiku. Ruský plyn se stal rizikový a zároveň nežádoucí. Rizikový, protože může ze dne na den přestat téct, nežádoucí, protože pomáhá Putinovi financovat „speciální operaci“. Evropské země proto zoufale hledají způsob, jak krví potřísněné palivo co nejrychleji nahradit. Postupně při tom padají jaderná, a dokonce i uhelná tabu. Řada zemí už „něco“ dělá, Česko jen zbytečně otálí, píše ve svém komentáři Pavel Fiala, předseda představenstva Těžební unie.
Ruské jaderné palivo bude dalším zásadním problémem pro evropskou energetiku, upozorňuje agentura Bloomberg. Podle oslovených expertů bude náhrada za ruský uran trvat tři až pět let, ale realističtější odhad je plných deset let. V tuto chvíli je přitom na Ruskem dodávaném palivu závislých 100 milionů Evropanů, včetně Čechů a Slováků.
Embargo na dovoz uhlí z Ruska českou ekonomiku nepoškodí. Pouze necelých sedm procent dováženého černého uhlí je z Ruska, hnědé uhlí Česko prakticky nedováží.
Energetická firma ČEZ vydala takzvané udržitelné dluhopisy za 600 milionů eur (asi 14,7 miliardy korun). Dluhopisy s úrokem 2,375 procenta jsou spojené se závazkem snížení emisí. Když firma závazek nesplní, úrok vzroste o 0,75 procentního bodu. ČEZ to oznámil na svém webu.
Ministrem průmyslu se na konci loňského roku stal muž, který do té doby vůbec nebyl účasten politického dění v Česku. Vůbec nikdo ho neznal. To by se snad ještě dalo pochopit. Občas se vynoří nová tvář, průbojný člověk, který svěžími myšlenkami oslní. To ovšem není případ Jozefa Síkely. O jeho myšlenkách nevíme nic.
Dnešní dohoda EU a USA o dovozu zkapalněného plyn jen podtrhuje, jak dlouhá a strastiplná bude cesta Evropy k nezávislosti na ruských energiích.
Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.
Šéf Koch Industries, firmy, která vyrostla na obchodu s ropou, Charles Koch dlouho bojoval proti omezování emisí a nejrůznějším programům v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí, stejně jako další členové jeho podnikatelské rodiny. Nyní jeho firma ve Spojených státech ve velkém investuje do baterií pro elektromobily.
Francouzská energetická skupina TotalEnergies informovala, že neobnoví smlouvy na dodávky ruského plynu a ropy pro svou německou rafinerii. Místo toho bude odebírat plyn ze Saúdské Arábie a ropu z Polska.
