Obyvatelé částí Ruska se potýkají s něčím zcela nezvyklým pro světovou ropnou velmoc – s příděly pohonných hmot. Důvodem je růst účinnosti ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, které nyní vyřadily z provozu třináct procent rafinační kapacity.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už dlouhé měsíce prohlašuje, že Brusel chce nahradit ruský plyn americkým. To, co ale „slíbila“ uprostřed léta ve Skotsku Donaldu Trumpovi při dojednávání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nedává příliš smysl – pokud pomineme snahu uchlácholit amerického prezidenta. Navyšování evropského energetického importu z USA je v takové míře nereálné a v konečném důsledku by šlo proti principu diverzifikace. Snahu získat pro EU více zdrojů mezitím zpochybňuje další plynová velmoc – Katar, kterému vadí unijní environmentální a sociální pravidla, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Do Maďarska a na Slovensko přes ropovod Družba neproudí ruská ropa. Oznámil to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a také slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ukrajinská armáda později potvrdila, že je to důsledek jejího útoku na transformátorovou stanici tohoto ropovodu.
Hejtmanka rakouské spolkové země Dolní Rakousy Johanna Miklová-Leitnerová se v dopise obrátila na Evropskou komisi s cílem zastavit chystané rozšíření české jaderné elektrárny Dukovany. Stavbu má za bezpečnostní riziko, napsal rakouský deník Kronen Zeitung.
FVE Petrovice, provozovatel solární elektrárny u Borovan, má přes půl miliardy korun dluhů. Do kritické situace se elektrárna dostala kvůli podvodům s termínem dokončení její stavby, v jehož důsledku přišla o zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny. Situaci chce management řešit reorganizací.
Americká automobilka Tesla, v jejímž čele stojí miliardář Elon Musk, požádala o licenci na dodávky elektřiny britským domácnostem. Informoval o tom britský energetický regulační úřad Ofgem. Tesla je známá hlavně jako výrobce elektromobilů, má však aktivity rovněž v oblasti solární energie a bateriových systémů pro skladování energie. Informovala o tom agentura AFP.
Chladné léto zastavilo rostoucí spotřebu elektřiny na chlazení a ulevilo přetíženým sítím i domácím rozpočtům. V červenci klimatizace často zůstaly vypnuté – a tisíce domácností tak ušetřily stovky korun.
Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 16,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně o více než pětinu klesl. Provozní zisk (EBITDA) podniku naopak oproti loňsku o sedm procent stoupl na 73,9 miliardy korun. Výsledky hospodaření podle firmy překonaly původní očekávaní, vedení společnosti proto navýšilo své celoroční výhledy. Pro dividendu klíčový očištěný čistý zisk za rok 2025 nyní předpokládá na úrovni 26 až 30 miliard korun.
Sousední státy investují miliardy do rozvoje větrné energie a zajišťují si tak nejen levnější energii, ale i nové příjmy pro obce a obyvatele v regionech s větrnými elektrárnami, Česká republika však v této oblasti stále zaostává. Větrná energetika přitom nepředstavuje jen nástroj ekologické transformace – má také silný ekonomický potenciál. A ten v Česku zůstává z velké části nevyužitý.
Nová obchodní dohoda USA a EU je dobrou zprávou pro Česko. Evropská unie však na oplátku za nakonec jen 15procentní clo pošle Americe přes 30 bilionů korun. Tomu se říká "Art of the Deal" Donalda Trumpa.
Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
