Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.
Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Mohlo by to být totiž podle něj vyhodnoceno jako nepovolená veřejná podpora. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu, tedy v přepočtu zhruba 5000 korun.
Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví mimo jiné opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě evropských ministrů, je 1. ledna 2023. V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Už před začátkem topné sezony se podle něj projeví první části národní pomoci kvůli cenám energií, včetně příspěvku přes úsporný tarif. Ten by pro příští rok mohl doznat úprav v případě zastropování cen energií na národní úrovni.
Česko už od února žije v sevření vysokých cen plynu, potažmo elektřiny, jejíž cena se z tohoto zdroje odvíjí. Kabinet těžce hledá různá řešení, která by měla lidem a firmám od dramatického nárůstu nákladů ulevit. Moc se mu to nedaří. Není divu, když jsou dosavadní řešení dost rozpačitá.
Mělo to být klíčové zasedání energetických ministrů, z něhož mělo vzejít řešení aktuální krize s cenami elektřiny a dalších energií. Nestalo se tak. Důvod? Je potřeba více času a práce.
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po jednání unijních ministrů energetiky to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl.
Den D. Tím se zdá být pátek 9. září. V Bruselu se schází evropští lídři a energetičtí experti, aby dojednali společné unijní řešení energetické krize. A v Praze probíhá setkání evropských ministrů financí a guvernérů. Téma? Očekávaná recese. Té přitom podle slov evropského komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho lze ještě zabránit.
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Hrubý domácí produkt válkou zmítaná země se ve druhém čtvrtletí propadl o kritických 37 procent. Přitom již v prvním kvartálu HDP Ukrajiny padalo o 15 procent. Ukrajina je tak v recesi a nepomáhají tomu ani reformy, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prosadil krátce po začátku invaze.
Představte si prezidentské volby jako dostihy. A kandidáty na prezidenta jako koníčky, kteří se mají utkat o titul. Josef Středula, šéf českých odborů, se nakonec rozmyslel, že bude kandidátem na prezidenta. Trošku na začátku váhal, jestli se má do závodu připojit. Nakonec se po dohodě v rodině rozhodl, že ano. A hned se stal jedním z favoritů. Co by nám tento potenciální vítěz v čele státu přinesl?
Nezaměstnaných v srpnu přibylo 11 tisíc. To se nezdá být velkým číslem. Lidí bez práce je v Česku přes dvě stě tisíc, a většinou jsou to jedinci, kteří vlastně pracovat nechtějí. Číslo jedenáct tisíc je přesto zajímavé. Je to největší nárůst počtu nezaměstnaných od roku 2009, kdy po celém světě řádila finanční krize.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 1️⃣0️⃣0️⃣ miliard korun) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Britská policie oznámila, že v anglickém hrabství Essex východně od Londýna zatkla dva muže a jednu ženu ☝ podezřelé ze spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou. Vyšetřování se podle policie týká Ruska, uvedly agentury. Podezřelí čelí obviněni z trestných činů podle zákona o národní bezpečnosti, který byl přijat před dvěma lety za účelem posílení pravomocí státu v boji proti zahraničním hrozbám.
