Reklama

Lukáš Kovanda: Fialova vláda se asi bude muset vzdát daně z mimořádných zisků energetických společností

Český premiér Petr Fiala (ODS)
ČTK
Lukáš Kovanda

Česká vláda podle všeho zastropuje domácnostem platby za elektřinu a také zavede daň z mimořádných zisků na některá odvětví. Z výnosu této daně by se měla financovat další opatření ulevující od energetické drahoty domácnostem i firmám. Dnes to v televizi uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr financí také chystá ambiciózní program na podporu velkého průmyslu.

Reklama

Zastropování ceny elektřiny se bude týkat jak její silové (velkoobchodní) složky, tak složky distribuční. Pokrývat by měla samotný vyrobený elektrický proud, tak jeho přenos sítí až do příslušné domácnosti. Strop bude stanovaný na takové úrovni, aby elektrárnám a dalším firmám v elektrárenském odvětví pokrýval náklady a zároveň ponechával přiměřený zisk.

To znamená, že elektřina bude sice stále citelně draží než před započetím ruské invaze na Ukrajinu, ale zároveň levnější (oproti stavu bez regulace) natolik, že pro většinu domácností by platba příslušných faktur a složenek neměla být neřešitelným problémem. Ty domácnosti, pro něž i tak problém bude, si budou moci zažádat o příspěvek na bydlení. Současně vláda posoudí rozšíření úsporného energetického tarifu, jak dnes rovněž v televizním vysílání uvedl ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela.

Všechny své záměry vláda ještě projedná. Programy zatím nekonkretizuje, neboť je hodlá skloubit s opatřeními zavedenými na úrovni Evropské unie.

EU směřuje k řešení, které sice nesníží cenu silové elektřiny na burze, ale „konfiskuje“ většině elektráren podstatnou část nadměrného zisku, který v důsledku právě vysokých cen elektřiny mají. Tato „konfiskace“ by se v Česku měla týkat například zisků jaderných elektráren. Je proto podstatné, aby česká vláda při stanovení svého stropu přihlédla právě i k tomu, do jaké míry elektrárnám (všem kromě plynových a černouhelných) sníží zisk právě zamýšlené opatření Evropské komise.

Elektrárna, ilustrační foto

Doporučím vládě garantovat ceny elektřiny i pro veškerý průmysl, říká ministr financí Stanjura

Vláda by chtěla zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a školy či nemocnice i garantovat ceny proudu pro veškerý průmysl. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura doporučí vládě garantovat ceny proudu v průmyslu, ačkoli to nese rizika. Mohlo by to být totiž podle něj vyhodnoceno jako nepovolená veřejná podpora. Limitní cena elektřiny pro podniky, kde by bylo dobré cenu zastropovat, je podle něj 200 eur za megawatthodinu, tedy v přepočtu zhruba 5000 korun.

Přečíst článek

Reklama

Brusel sám navíc uvádí, že jeho zmíněné opatření je neslučitelné s uplatňováním daně z mimořádných zisků. To proto, že dané opatření – ona konfiskace – sice nemá být daní de iure, ale de facto jí bude. Docházelo by tak dvojímu mimořádnému de facto zdanění, což už by energetické společnosti mohlo nemístně zatěžovat. Tím spíše, pokud by ještě tedy byla cena elektřiny domácnostem zastropována bez kompenzace ve formě státní dotace.

Nelze tedy rozhodně vyloučit tu variantu, že se Fialova vláda spokojí s uvedenou „konfiskací“ zisků prosazenou na úrovni EU a zastropováním cen elektřiny, přičemž od národní daně z mimořádných zisků v oblasti energetiky upustí. Daň by se tak vztahovala pouze na banky a petrochemické společnosti.

I tak lze ale předpokládat celkový výnos daných opatření v souhrnu čítající 50 až 70 miliard korun ročně. Pro srovnání, úsporný energetický tarif má v nadcházející topné sezóně, tedy letos a příští rok, ve stávající podobě vyjít stát na 66 miliard korun. Příspěvky na bydlení v uplynulých letech stát vycházely v souhrnu na mírně přes sedm miliard korun ročně. Výnos daně z mimořádných zisků a dalších opatření – oněch až zmíněných 70 miliard – by tak víceméně pokrýval výdaje v podobě úsporného tarifu v jeho stávající podobě a možného výraznějšího dodatečného čerpání příspěvků na bydlení.

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme