Nejsou to ženy ve financích, ale reprezentují organizace, které mají ve vínku podporu žen, tematiku DEI i udržitelnost. Jak hodnotí dosavadní úspěchy a co dalšího chystají? Hosty prvního letošního podcastu #FinŽeny jsou výkonná ředitelka Business Leaders Forum Michaela Stachová, zakladatelka IPM Consulting a platformy Ženský byznys Alžběta Králová a provozní a komunitní ředitelka Inspire & Impact Network Erika Boucharechas.
Oboustranně výhodné a prospěšné pro celou společnost – takové jsou vítězné spolupráce GCC Awards. První místo obsadila nezisková organizace Business & Professional Women CR (BPWCR) a Equal Pay Day, která podporuje diskusi o férovém odměňování žen v České republice. Evropskou cenu získaly spolupráce ŽIVOTa 90 s JTI a Nadace Terezy Maxové s ING Bank. Předání ocenění bylo součástí největší konference o udržitelném podnikání Good Company Circle, která se konala 10. října v pražské Galerii Mánes.
Asociace společenské odpovědnosti už posedmé ocenila projekty a mladé lídry, kteří mění Česko i svět k lepšímu. Trofej si odnáší firma Myco. Ta z mycelia vyrábí obalový materiál, který se na rozdíl od plastu nebo polystyrenu dokáže rozložit v přírodě. Mezi oceněnými je také propagátor udržitelného pohřebnictví Jiří Štěpánek z Goodbye.cz. Cenu si odnáší za zásluhy v oblasti udržitelnosti také velvyslanec Jan Kára a další.
Renata Mrázová, zakladatelka Inspire&Impact Network, a její skupina vlivných žen chtějí řešit palčivá témata - jako zastoupení žen ve vrcholových pozicích, rovné platové podmínky či finanční gramotnost žen.
Nerovnost odměňování žen je celospolečenský problém nejen v ČR, ale napříč Evropou. V určitých sektorech, které jsou tradičně vnímané jako mužské, jako například výroba, stavebnictví, či energetika, musí firmy a její management pracovat o to intenzivněji, aby tyto rozdíly odstranily. Jak na to jde energetickému gigantu ČEZ? O tom jsme hovořily s Michaelou Chaloupkovou, členkou představenstva ČEZ, ředitelkou divize správa a Chief Sustainability Officer.
Česko je sedmé nejhorší v EU z hlediska žebříčku hodnocení rozdílu platu žen a mužů. Ten nyní činí 16,5 procenta, zatímco v EU to je v průměru o tři procenta méně. Nerovnost by měla zásadně změnit směrnice o transparentním odměňování žen a mužů, která byla v EU schválena letos v květnu a kterou mají členské státy povinnost vnést do svého právního řádu do tří let. Co to bude znamenat pro zaměstnavatele v Česku a kdy budou firmám hrozit sankce za nedodržování směrnice, vysvětlila v rozhovoru Tereza Erényi z advokátní kanceláře PRK Partners.
Plynárenská společnost GasNet se včas chopila příležitosti a začala se zajímat o dnes často zmiňovaná témata udržitelnosti nebo diverzity na pracovišti. V řadě oblastí se firmě daří naplňovat vytyčené cíle, což dokazují i hodnocení nezávislých ESG ratingů nebo letošní vítězství v soutěži Férový zaměstnavatel s dobrou atmosférou. „Diverzita podle nás není o počtu žen ve firmě. Je o pestré firemní kultuře, férovosti a také o tom, jak efektivně firma pracuje s potenciálem zaměstnanců,“ říká Helena Steinerová, která v GasNetu vede tým Recruitment & Development.
Na pražské konferenci o diverzitě pořádané byznysovým portálem newstream.cz zazněly příběhy o nerovných příležitostech ve firmách i o nedostatečné odvaze žen usilovat o stejné platy, jako mají muži. Část velkých firem se nicméně už snaží tuto situaci měnit a vytváří prostředí, kde záleží na výkonu a schopnostech, nikoliv na tom, jak kdo vypadá nebo jakého je genderu, rasy, vyznání nebo kultury. Jednou z takovýchto společností je i UniCredit Bank. „Diverzita je obohacující pro všechny. Stejně tak i koncept udržitelnosti. To jsou pro nás klíčové věci,“ říká v rozhovoru generální manažer české a slovenské UniCredit Bank Marco Iannaccone.
Změnit DNA, přenastavit vnitřní procesy a naladit myšlení všech zaměstnanců. To jsou klíčové kroky, kterými firmy musejí projít, aby se jim podařilo proměnit se v moderní podniky 21. století. Na tom se shodli zástupci UniCredit Bank, Pilsner Urquell, ČEZ či Global Payments na akci pořádané byznysovým portálem newstream.cz.
Newstream diskuse na téma DIVERZITA otevře otázku postavení žen v dnešní společnosti. Mají ženy vytvořeny dostatečné podmínky pro svůj pracovní a soukromý život? Jak si stojí ČR v porovnání s jinými státy v Evropě? Dokážou zaměstnavatelé poskytnout ženám kvalitní podmínky k profesnímu růstu? Na tyto a další otázky budou odpovídat naši hosté, kteří přijali pozvání.
Žen v rozhodovacích pozicích v České republice přibývá, ale jen pomalu. Manažerské funkce jsou pořád doménou mužů, žen ve vedení je málo. Z mnoha výzkumů vyplývá, že mít v čele šéfovou se firmám dlouhodobě vyplácí. Diverzita v týmu je pak zárukou lepších výsledků. Proč se tuzemským firmám moc nedaří vytvořit adekvátní podmínky pro kariérní růst žen? Brání ženám v postupu skleněný strop? A jak si v otázce diverzity stojí ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy? Diskutovat o tom budou hosté eventu DIVERZITA, který pořádá byznysový web Newstream.cz.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
