Za záchranu Pragerových kostek. Klub Za starou Prahu chce, aby se staly kulturní památku
Klub Za starou Prahu v otevřeném dopise vyzval ministra kultury Martina Baxu (ODS), aby se zasadil o prohlášení staveb architekta Karla Pragera v pražských Emauzích za kulturní památku. Baxa podle informací chystá odpověď. Takzvané Pragerovy kostky, soubor tří modernistických budov s ocelovou a skleněnou konstrukcí z počátku 70. let minulého století, potřebuje nákladnou opravu. Hlavní město ji má jako vlastník podle rozhodnutí zastupitelů zahájit letos.
Podle dopisu klubu by příliš velký důraz na ekonomickou stránku rekonstrukce mohl ohrozit hodnoty autenticky dochovaného areálu, v němž sídlí městský Institut plánování a rozvoje (IPR) s hojně navštěvovaným Centrem architektury a městského plánování (CAMP). Praha by měla podle klubu deklarovat, že zde obě instituce zůstanou.
„Ze stejných důvodů vyzýváme ministra kultury ČR k zahájení řízení prohlášení areálu za kulturní památku, neboť pouze tak lze v dlouhodobém horizontu zajistit jeho zachování a rozvoj s ohledem na nesporné architektonické a památkové hodnoty,“ stojí v dopise podepsaném předsedou klubu Richardem Biegelem a jeho místopředsedou, teoretikem architektury Rostislavem Šváchou.

Baxa se podle Jany Zechmeisterové z tiskového oddělení ministerstva bude dopisem zabývat. „Jde jistě z pohledu vývoje architektury o významné a jedinečné stavby a ve spolupráci s odbornými pracovišti památkové péče připravujeme reakci pana ministra,“ uvedla Zechmeisterová.
Pragerovy kostky navrhlo pražské odborné pracoviště Národního památkového ústavu podle mluvčí Andrey Holasové prohlásit za kulturní památku v roce 2022, ministerstvo kultury však dosud řízení nezahájilo. Zahájení procesu by podle mluvčí opravu nevylučovalo, jen by se s nemovitostí mělo zacházet, jako by už památkou byla. „Obnova je žádoucí a možná i v tom režimu,“ řekla Holasová.
Celkem 60 až 80 milionů korun bude zřejmě stát kompletní rekonstrukce vily Wittal v Hroznové ulici v Brně, řekl Zbyněk Šolc, ředitel Muzea města Brna, které vilu loni v listopadu převzalo do správy. Až do konce února potrvá stavebně-historický průzkum, na který naváže příprava podrobné projektové dokumentace. Brněnský magistrát přislíbil muzeu dotaci na projektovou přípravu přes sedm milionů korun a muzeum chce také získat dotaci z norských fondů.
OBRAZEM: Brno za desítky milionů zrekonstruuje unikátní funkcionalistickou vilu
Reality
Pragerovy kostky, oficiálně při svém vzniku nazvané Ateliéry Gama Projektového ústavu Výstavby hlavního města Prahy, jsou součástí výzkumného úkolu, v němž památkový ústav zkoumá významné pražské stavby z 70. a 80. let 20. století. Odborníci v úkolu popsali a navrhli na prohlášení za památku asi 15 dalších významných staveb, například obchodní dům Družba na Václavském náměstí, sídlo České televize na Kavčích horách, Dům bytové kultury na Budějovické, garáže Klíčov v Praze 9, část terminálu ruzyňského letiště, budovu bývalé Teplotechny v Ječné ulici na Novém Městě, nebo brutalistický Koospol (dnes Cube) na Evropské ulici.
Z uvedeného období se památkami zatím staly Obchodní dům Kotva manželů Machoninových, Pragerova Nová scéna, a také dřívější Krematorium Motol a Planetárium ve Stromovce. Neuspěl naopak návrh prohlásit za památku Transgas na Vinohradské třídě, brutalistický areál byl v roce 2020 zbořen. Stejný osud hrozí vršovickému Chemapolu.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.