V Česku vzniká první dům z hub. Mycelium je lepší izolace než polystyren

Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, vzniká z něho i první dům. 

„V současné době proběhla první výrobní fáze. První modul domu má již část dřevěné konstrukce, do níž byly vsazeny první myceliové desky, které tvoří tepelnou izolaci a vnitřní obklad. V interiéru budou plnit zvukově izolační funkci, vně dřevěné překližky pak izolaci tepelnou. Současně jsme sestavili základ pro podlahovou část. Další fáze budou mimo jiné zahrnovat dokončení izolačních obkladů, hydroizolaci, výrobu středové části a druhého modulu, přichycení šindelů a samozřejmě přípravu interiéru,“ popisuje Kateřina Sýsová, architektka ze spolku MYMO.

Pro stavbu domu je kromě mykokompozitního materiálu využito dřevo, které tvoří nosnou konstrukci. Oba materiály mají společný nejen přírodní základ, ale také to, že je lze snadno obrábět.

Průzkum: Konopí a vlákna hub jsou stavební materiály budoucnosti

Reality

Více dřeva, ale také konopí, sláma a jiné trávy, nebo i vlákna hub můžou patřit ke stavebním materiálům budoucnosti. Nové použitelné stavební materiály by měly přispět k udržitelnosti staveb a uhlíkově neutrálním budovám, což je považováno za hlavní trendy ovlivňující architekturu. Vyplývá to z průzkumu mezi architekty a urbanisty ve 12 zemích světa včetně České republiky. Provedla ho rakouská společnost PlanRadar, která se zaměřuje na digitalizaci procesů u stavebních a realitních projektů.

ČTK

Přečíst článek

„Kombinace mycelia a dřeva funguje výborně. Ekologičnost podtrhuje fakt, že jakékoli ořezy mykokompozitních desek jsou beze zbytku kompostovatelné, a nevzniká tak žádný odpad, který by zatěžoval přírodu. Samotný výrobní proces těchto dvou stavebních materiálů probíhá nejprve odděleně. Žebra dřevěné konstrukce vznikají v dřevařské výrobní hale, zatímco myceliové desky rostou v biotechnologickém pracovišti v Brně. Práce s myceliem zahrnuje vyšší nároky na dezinfekci prostředí, přeci jen zacházíte s živým organismem,“ popisuje Jakub Seifert, předseda spolku MYMO.

Využití domu SAMOROST vidí jeho autoři hlavně v oblasti moderního kempování, tzv. glampingu. Jeden z vizuálních návrhů jej představuje jako off-gridový dům. „Chceme ukázat, jak je dům variabilní. V našem projektu počítáme v základu se dvěma moduly, přičemž v jednom bude kuchyň se sezením a ve druhém ložnice. K domu lze ale jednoduše připojit i další moduly. V návrhu off-gridového domu počítáme i se třetím modulem s koupelnou a s toaletou. Dům takto může stát zcela samostatně, mimo přídatné sociální zařízení v kempu, může tak být součástí volné přírody.

Záměr postavit v České republice první dům za využití podhoubí oznámila na jaře letošního roku Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka). Dům SAMOROST je vrcholem jejího stejnojmenného projektu a demonstruje různé cesty využití materiálu na bázi mycelia, resp. mykokompozitu, v udržitelném stavebnictví.

Designérka Karolína Petřeková: Mycelium je materiál budoucnosti. Lze z něj postavit cokoli

Leaders

Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, potenciál mycelia je ale mnohem větší. „Je to jeden z nejekologičtějších materiálů, co znám,“ říká Karolína Petřeková, designérka, která se podílí na vývoji mycelia a jeho využití na výrobu nábytku a ve stavitelství obecně.

Petra Nehasilová

Přečíst článek