V Česku vzniká první dům z hub. Mycelium je lepší izolace než polystyren
Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, vzniká z něho i první dům.
„V současné době proběhla první výrobní fáze. První modul domu má již část dřevěné konstrukce, do níž byly vsazeny první myceliové desky, které tvoří tepelnou izolaci a vnitřní obklad. V interiéru budou plnit zvukově izolační funkci, vně dřevěné překližky pak izolaci tepelnou. Současně jsme sestavili základ pro podlahovou část. Další fáze budou mimo jiné zahrnovat dokončení izolačních obkladů, hydroizolaci, výrobu středové části a druhého modulu, přichycení šindelů a samozřejmě přípravu interiéru,“ popisuje Kateřina Sýsová, architektka ze spolku MYMO.
Pro stavbu domu je kromě mykokompozitního materiálu využito dřevo, které tvoří nosnou konstrukci. Oba materiály mají společný nejen přírodní základ, ale také to, že je lze snadno obrábět.
Více dřeva, ale také konopí, sláma a jiné trávy, nebo i vlákna hub můžou patřit ke stavebním materiálům budoucnosti. Nové použitelné stavební materiály by měly přispět k udržitelnosti staveb a uhlíkově neutrálním budovám, což je považováno za hlavní trendy ovlivňující architekturu. Vyplývá to z průzkumu mezi architekty a urbanisty ve 12 zemích světa včetně České republiky. Provedla ho rakouská společnost PlanRadar, která se zaměřuje na digitalizaci procesů u stavebních a realitních projektů.
Průzkum: Konopí a vlákna hub jsou stavební materiály budoucnosti
Reality
„Kombinace mycelia a dřeva funguje výborně. Ekologičnost podtrhuje fakt, že jakékoli ořezy mykokompozitních desek jsou beze zbytku kompostovatelné, a nevzniká tak žádný odpad, který by zatěžoval přírodu. Samotný výrobní proces těchto dvou stavebních materiálů probíhá nejprve odděleně. Žebra dřevěné konstrukce vznikají v dřevařské výrobní hale, zatímco myceliové desky rostou v biotechnologickém pracovišti v Brně. Práce s myceliem zahrnuje vyšší nároky na dezinfekci prostředí, přeci jen zacházíte s živým organismem,“ popisuje Jakub Seifert, předseda spolku MYMO.
Využití domu SAMOROST vidí jeho autoři hlavně v oblasti moderního kempování, tzv. glampingu. Jeden z vizuálních návrhů jej představuje jako off-gridový dům. „Chceme ukázat, jak je dům variabilní. V našem projektu počítáme v základu se dvěma moduly, přičemž v jednom bude kuchyň se sezením a ve druhém ložnice. K domu lze ale jednoduše připojit i další moduly. V návrhu off-gridového domu počítáme i se třetím modulem s koupelnou a s toaletou. Dům takto může stát zcela samostatně, mimo přídatné sociální zařízení v kempu, může tak být součástí volné přírody.
Záměr postavit v České republice první dům za využití podhoubí oznámila na jaře letošního roku Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka). Dům SAMOROST je vrcholem jejího stejnojmenného projektu a demonstruje různé cesty využití materiálu na bázi mycelia, resp. mykokompozitu, v udržitelném stavebnictví.
Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, potenciál mycelia je ale mnohem větší. „Je to jeden z nejekologičtějších materiálů, co znám,“ říká Karolína Petřeková, designérka, která se podílí na vývoji mycelia a jeho využití na výrobu nábytku a ve stavitelství obecně.
Designérka Karolína Petřeková: Mycelium je materiál budoucnosti. Lze z něj postavit cokoli
Leaders
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.