Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Designérka Karolína Petřeková: Mycelium je materiál budoucnosti. Lze z něj postavit cokoli

Designérka Karolína Petřeková
poskytnuto Stavební spořitelnou České spořitelny
Petra Nehasilová Jansová

Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, potenciál mycelia je ale mnohem větší. „Je to jeden z nejekologičtějších materiálů, co znám,“ říká Karolína Petřeková, designérka, která se podílí na vývoji mycelia a jeho využití na výrobu nábytku a ve stavitelství obecně.

Reklama

K tomu, abychom získali tento materiál, stačí tedy podhoubí? Na první pohled vypadá totiž jako polystyren.

Všechno začíná na Petriho miskách, na kterých se vypěstuje buňka houby. Ta se poté rozroste do sítě kořenů neboli mycelia, které se naočkuje do substrátu, kde dále prorůstá. Podmínkou je mít takový substrát, který obsahuje celulózu a zároveň je odpadním materiálem. Nejčastěji používáme piliny. Nyní testujeme další materiály. Zjistili jsme například, že se houbě skvěle daří v papíru z použitého sádrokartonu, který je z hlediska recyklace problematický. Nechtějí ho třeba ani spalovny. Zbytky sádry v papíru se houbě očividně líbí a podporují ji v rychlejším růstu. 

Rozhovor s designérkou Karolínou Petřekovou původně vyšel v magazínu Newstream CLUB 4

Kdy v něm vlastně přestane „houba“ růst?

K zastavení růstu dojde vysušením nebo zapečením houby. Po této fázi už není aktivní, pokud udržujeme výrobek z mycelia v suchu, nemohou se na ni chytat žádné plísně ani další bakterie, a hlavně se v ní nevytváří plodnice, a tím ani žádné spory. Materiál je zdravotně nezávadný, což jsme si nechali potvrdit mykologickým a toxikologickým znaleckým posudkem u docenta Jaroslava Klána.

Reklama

Jak daleko jsme v Česku s vývojem mycelia? 

Nejdál jsou zřejmě v Americe, kde jako první s myceliem přišli už na začátku tisíciletí a zatím drží patent na jeho výrobu. I my Češi se ale můžeme pochválit, za ostatními evropskými zeměmi nijak nezaostáváme. Ba naopak.

K čemu se už mycelium v Česku využívá? 

Vývoj a výzkum mykokompozitu je zatím na začátku. Aktuálně se začíná využívat například jako obalový materiál, vhodný je i jako forma pro foukané sklo nebo akustické panely. Mycelium má mimo jiné skvělé akustické vlastnosti. Prototypy takových panelů jsme v rámci projektu SAMOROST představili na Designbloku a jsou připraveny pro průmyslovou výrobu. Naším cílem je totiž najít další firmy, které budou mycelium vyrábět a napomohou tak k jeho lepší dostupnosti.

Úspěšný marketér Karel Vágner je hvězdou magazínu Newstream CLUB 4

Karel Vágner: Jsem mediální žoldák

Karel Vágner je široké veřejnosti známý hlavně jako manžel topmodelky Simony Krainové. Ale Karel Vágner je především obchodník, podnikatel, také dlouholetý manažer v médiích, v marketingu, reklamních agenturách, stál u zrodu mnoha projektů jako ekonomický deník E15, Média Bohemia, přeprodal Profimedii, ve vydavatelství Vltava Labe Press poskládal veleúspěšný set televizích magazínů TV Mini, TV Star. „Částečně jsme se přesunuli do Dominikánské republiky a naladili se na ostrovní způsob života. Říkáme si, že když ne teď, tak kdy bude čas se věnovat všem těm bláznivostem i našim krásným dětem.“

Přečíst článek

V Česku zatím žádné nejsou? 

Zatím jsou v tuzemsku pouze dvě malé firmy, které se výrobě mycelia věnují. Potřebují k tomu mít také zmiňovaný americký patent, který se však nově pro Evropu otevírá k volnému použití. Právě proto, aby se výroba mycelia rozšířila. Krásně to vlastně zapadá do našeho vývoje. Do té doby chceme materiál představit a dostat ho na český trh. Nesporně to pozitivně dopadne i na jeho cenu. Průmyslová výroba mycelium zlevní a cenově by se mělo přiblížit polystyrenu. 

Jak technologicky a energeticky je výroba mycelia náročná? 

Nijak zásadně. Pro pěstování mycelia v substrátu je ideální teplota mezi 16 až 30 stupni. Světlo není potřeba vůbec. O něco náročnější jsou pak požadavky na prostor. Mycelium v substrátu v pytlích prorůstá zhruba měsíc. Po vložení do forem potřebuje mycelium několik dní pro zpevnění a poté se usušením houbový růst deaktivuje.

Mycelium by v budoucnu určitě mohlo nahradit polystyren. Má skvělé izolační vlastnosti. Dokáže udržet teplo a odrážet chlad.

Mohlo by mycelium v budoucnu zcela nahradit v Česku tolik rozšířený polystyren? 

Určitě mohlo. Má skvělé izolační vlastnosti. Dokáže udržet teplo a odrážet chlad. A jak jsem již zmiňovala má i skvělé akustické vlastnosti. Ale nejen to. Jeho obrovskou výhodou oproti polystyrenu je odolnost proti ohni. Zahoření polystyrenu je velmi rychlé a intenzivní. Při použití mycelia naopak materiál pomalu oddoutnává a zachovává si integritu, což vytváří například větší prostor pro evakuaci z budovy. Mycelium je tedy nejenom vhodným materiálem například pro únikové koridory, ideální by bylo také jeho použití při výstavbě v lokalitách, které se často potýkají s požáry. Abychom ukázali, jak mykokompozit v kontaktu s ohněm funguje, vytvořili jsme z něj grily a dvě hodiny na nich připravovali dobroty. Materiál to zvládl na výbornou. Samozřejmě nejdůležitější je jeho ekologičnost.  

Jak si vede mycelium ve srovnání s ostatními ekologickými materiály, s nimiž jste již měla možnost pracovat? 

Z hlediska veškerých sledovaných parametrů si vede mycelium nejlépe. Ekologická je jeho výroba a velkou výhodou je i to, že se stoprocentně rozkládá v přírodě. Řádově do několika měsíců. Při výrobě nemusíte používat žádné chemikálie ani energeticky náročné stroje. Je to zkrátka materiál, který sám vyroste na odpadu. Zahrnout ho můžeme do tzv. upcyklace. Jedná se o proces přeměny odpadového materiálu v nové produkty s vyšší užitnou hodnotou. Klade se důraz na využití stávajících materiálních zdrojů.

Šéfkuchař Marcel Ihnačák v magazínu Newstream CLUB

Šéfkuchař Marcel Ihnačák: Souboj na talíři vyhrávají Češi

Pochází z Popradu a na Slovensku patří Marcel Ihnačák mezi nejznámější kuchaře. Snaží se tamní gastronomii vylepšit. Žije a podniká na jižní Moravě. „Česko je napřed před Slovenskem. Vždy o pár let bylo,“ říká šéfkuchař v rozhovoru pro nové číslo magazínu Newstream CLUB, které je věnováno Česko-Slovensku.

Přečíst článek

A jak se vám s myceliem pracuje jako designérce? 

Pracuje se mi s ním dobře díky variabilitě tvarů vycházejících z formy. Jako designérka si v počítači navrhnu tvar formy, tu si pak vytisknu ve 3D tiskárně. Považuji to za velkou výhodu, že si mohu vymyslet jakýkoliv tvar, což některé materiály neumožňují nebo je pak provedení finančně náročnější. U produktů, které jsme tvořili v rámci SAMOROSTu, jsme mycelium propojili se dřevem, oba materiály k sobě logicky patří.

Dochází po vyndání z formy k nějaké povrchové úpravě? 

Může, ale nemusí. Nejčastěji jsou to přírodní laky, klasické na dřevo nebo křídové barvy. Využili jsme je například na stínidla světel. 

Má materiál i nějaké výhody z hlediska uživatele? Dá se nějak opravit? 

Materiál lze reaktivovat a spojit ho s novým substrátem a nechat ho dorůst. Takže dojde-li k nějakému porušení lze to jednoduše řešit. Dírku zasypete, necháte spojit, zapečete či      zasušíte. Jde o živý materiál, který je schopný do určité míry regenerovat. Vidím v tom velký potenciál například u dočasného exteriérového mobiliáře. V aktuální fázi vývoje je ale interiérové využití tím primárním.

Obálka magazínu newstream CLUB 4

Kupte si elektronickou verzi magazínu Newstream CLUB s byznysmenem Karlem Vágnerem

Tématem nového vydání magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem dvě země, jeden trh. Hvězdami jsou lidé, co se pohybují v obou světech: marketér a podnikatel Karel Vágner, miliardář Igor Rattaj, mladý William Rudolf Lobkowicz, spisovatel Jozef Karika, šéfkuchař Ihnačák a investorka Andrea Ferancová Bartoňová.

Přečíst článek

Nejenom drobné designové předměty. Z mycelia se staví i první tiny domek. Věříte tedy v jeho možné využití pro udržitelné bydlení? 

Věřím, že i díky podpoře, které se nám dostává, se nám podaří urychlit vývoj a najdeme ty nejvhodnější a nejekologičtější možné úpravy, u nichž dokážeme stoprocentně garantovat i vhodnost využití mycelia pro exteriér. Realizace tiny domku SAMOROST je jen první vlaštovkou. Plány máme veliké.

Karolína Petřeková

Vystudovala obor Design na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde nyní dále studuje poslední ročník magisterského stupně. Právě na škole měla možnost se seznámit s myceliem a jako milovníka přírody ji tento materiál instantně zaujal. Jako první z něho vytvořila offgridový kempingový set chladícího boxu a jednorázového grilu.

Obálka magazínu newstream CLUB 4

Letní číslo magazínu Newstream CLUB je tu. Tváří je známý Čechoslovák Karel Vágner, tématem Česko-Slovensko

Tématem nového vydání magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem dvě země, jeden trh. Hvězdami jsou lidé, co se pohybují v obou světech: marketér a podnikatel Karel Vágner, miliardář Igor Rattaj, mladý William Rudolf Lobkowicz, spisovatel Jozef Karika, šéfkuchař Ihnačák a investorka Andrea Ferancová Bartoňová.

Přečíst článek

Strahovský stadion otevře své brány. Lidé si prohlédnou jeho stav

Se začátky Sokola, s jeho rolí pro stát a místem konání několika jeho sletů se lidé mohou v nadcházejících dnech seznámit při komentovaných prohlídkách strahovského stadionu v Praze. Během nich se dostanou do tamního prezidentského salonku, na tribuny nebo do míst, kde kdysi stávala Brána borců a odkud novináři později komentovali program na cvičišti.

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí. 

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Jak se proměnil panelákový byt pod taktovkou architektů?

Sláva panelákům. Stačí pár promyšlených zásahů a byt konkuruje novostavbám

Přečíst článek
Luděk Sekyra, developer a šéf Sekyra Group

Luděk Sekyra: Pro nás je nejdůležitější veřejný prostor. Nepatří nikomu, ale zároveň všem

Přečíst článek
Petr Michálek, šéf představenstva Skanska Residential

Chytří nakupují ve špatných časech. A horší časy pro bytový trh skončily, říká šéf Skansky Michálek

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme